Skutky Apoštolů 24
1 Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem. Kteříž postavili se před vládařem proti Pavlovi.
Five days afterwards the high priest Ananias came down with some of the elders and a barrister named Tertullus. They laid an information with the Governor against Paul;
2 A když povolán byl, počal žalovati Tertullus, řka:
and, when the hearing came on, Tertullus began his speech for the prosecution.
3 Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe, a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.
‘We owe it to your Excellency,’ he said, ‘that we are enjoying profound peace, and we owe it to your foresight that this nation is constantly securing reforms – advantages which we very gratefully accept at all times and places.
4 Ale abych tě déle nezaměstknával, prosím, vyslyšiž nás maličko podlé obyčeje přívětivosti své.
But – not to be tedious – I beg you, with your accustomed fairness, to listen to a brief statement of our case.
5 Nalezli jsme zajisté muže tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty Nazaretské.
We have found this man a public pest; he is one who stirs up disputes among our people all the world over, and is a ringleader of the Nazarene heretics.
6 Kterýž také i o to se pokoušel, aby chrámu poškvrnil; a kteréhož javše, vedlé zákona svého chtěli jsme souditi.
He even attempted to desecrate the Temple itself, but we caught him;
7 Ale přišed hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhož ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o tom o všem, z čeho my jej viníme.
and you will be able, by examining him on all these points, to satisfy yourself as to the charges which we are bringing against him.’
9 A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.
The Jewish crowd also joined in the attack and bore out his statements.
10 Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vládař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,
On a sign from the Governor, Paul made this reply: ‘Knowing, as I do, for how many years you have acted as judge to this nation, it is with confidence that I undertake my own defence.
11 Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.
For you can easily verify that it is not more than twelve days ago that I went up to worship at Jerusalem,
12 A aniž mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
where my prosecutors never found me holding discussions with anyone, or causing a crowd to collect – either in the Temple, or in the synagogues, or about the city;
13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne nyní žalují.
and they cannot establish the charges which they are now making against me.
14 Ale totoť před tebou vyznávám, že podlé té cesty, kterouž nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců, věře všemu, cožkoli psáno jest v zákoně a v prorocích,
This, however, I do acknowledge to you, that it is as a believer in the Way which they call heretical, that I worship the God of my ancestors. At the same time, I believe everything that is in accordance with the Law and that is written in the prophets;
15 Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
and I have a hope that rests in God – a hope which they also cherish – that there will one day be a resurrection of good and bad alike.
16 Sám pak o to pracuji, abych měl svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky.
This being so, I strive at all times to keep my conscience clear before both God and people.
17 Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.
After some years’ absence I had come to bring charitable gifts to my nation, and to make offerings;
18 Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,
and it was while engaged in this that they found me in the Temple, after completing a period of purification, but not with any crowd or disorder.
19 Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.
There were, however, some Jews from Roman Asia who ought to have been here before you, and to have made any charge that they may have against me –
20 Aneb nechať tito sami povědí, nalezli-li na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě.
Or else let my opponents here say what they found wrong in me when I was before the Council,
21 Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.
except as to the one sentence that I shouted out as I stood among them – “It is about the resurrection of the dead that I am on my trial before you today”.’
22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, řka: Až bych o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, když hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
Felix, however, adjourned the case – though he had a fairly accurate knowledge of all that concerned the Way – with the promise, ‘When Lysias, the commanding officer, comes down, I will give my decision in your case.’
23 I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal, a polehčil mu, a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu aneb navštěvovati ho.
So he gave orders to the centurion in charge of Paul to keep him in custody, but to relax the regulations, and not to prevent any of his personal friends from attending to his wants.
24 Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.
Some days later Felix came with his wife Drusilla, who was Jewish, and, sending for Paul, listened to what he had to say about faith in Christ Jesus.
25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný povolám tě.
But, while Paul was speaking at length about righteousness, self-control, and the coming judgment, Felix became terrified, and interrupted him – ‘Go for the present, but, when I find an opportunity, I will send for you again.’
26 Přitom pak nadál se, že jemu Pavel dá peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.
He was hoping, too, for a bribe from Paul, and so he used to send for him frequently and talk with him.
27 Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix Porcia Festa, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
But, after the lapse of two years, Felix was succeeded by Porcius Festus; and, wishing to gain popularity with the Jewish leaders, he left Paul a prisoner.
