Skutky Apoštolů 13
1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, někteří proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl přijmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Heródesem tetrarchou, a Saul.
Among the members of the church at Antioch there were several prophets and teachers – Barnabas, Simeon who was known by the name of “Black”, Lucius of Cyrene, Manaen, foster-brother of Prince Herod, and Saul.
2 A když oni služby Páně konali, a postili se, dí Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
While they were engaged in the worship of the Lord and were fasting, the Holy Spirit said, ‘Set apart for me Barnabas and Saul, for the work to which I have called them.’
3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
Accordingly, after fasting and prayer, they placed their hands on them and dismissed them.
4 A oni posláni byvše od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
Barnabas and Saul, sent on this mission, as they were, by the Holy Spirit, went down to Seleucia, and from there sailed to Cyprus.
5 A přišedše do Salaminy, zvěstovali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
On reaching Salamis, they began to tell the message of God in the Jewish synagogues; and they had John with them as an assistant.
6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno Barjezus,
After passing through the whole island, they reached Paphos, where they found an astrologer who pretended to be a prophet – a Jew by birth, whose name was Barjoshua.
7 Kterýž byl u znamenitého vládaře Sergia Pavla, může opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal slyšeti slovo Boží.
He was at the court of the Governor, Sergius Paulus, a man of intelligence, who sent for Barnabas and Saul and asked to be told God’s message.
8 Ale protivil se jim Elymas, ten čarodějník, (nebo se tak vykládá jméno jeho, ) usiluje odvrátiti vládaře od víry.
But Elymas, the astrologer (for that is the meaning of the word), opposed them, eager to divert the Governor’s attention from the faith.
9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn byv Duchem svatým, a pilně pohleděv na něj,
However, Saul (who is the same as Paul), full of the Holy Spirit, fixed his eyes on him and said,
10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
‘You incarnation of deceit and all fraud! You son of the devil! You opponent of all that is good! Will you never cease to divert the straight paths of the Lord? Listen!
11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
The hand of the Lord is on you even now, and you will be blind for a time and unable to see the sun.’ Immediately a mist and darkness fell on him, and he went feeling about for someone to guide him.
12 Tehdy vládař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
When the Governor saw what had happened, he became a believer in Christ, being greatly impressed by the teaching about the Lord.
13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do Pergen v Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
After this, Paul and his companions set sail from Paphos and went to Perga in Pamphylia, where John left them and returned to Jerusalem.
14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
The others went on from Perga and arrived at Antioch in Pisidia. There they went into the synagogue on the Sabbath and took their seats.
15 A když bylo po přečtení zákona a proroků, poslali k nim knížata školy té, řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
After the reading of the Law and the prophets, the synagogue leader sent them this message – ‘Friends, if you have any helpful words to address to the people, now is the time to speak.’
16 Tedy Pavel povstav, a rukou pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
So Paul rose and, motioning with his hand, said: ‘People of Israel and all here who worship God, hear what I have to say.
17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše, a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
The God of this people Israel chose our ancestors, and during their stay in Egypt increased the prosperity of the people, and then with uplifted arm brought them out from that land.
18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
For about forty years he bore with them in the desert;
19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
then, after destroying seven heathen nations in Canaan, he allotted their land to this people –
20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
For about four hundred and fifty years. In later times he gave them Judges, of whom the prophet Samuel was the last.
21 A v tom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
And, when they demanded a king, God gave them Saul the son of Kish, a man of the tribe of Benjamin, who reigned for forty years.
22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémuž svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podlé srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
After removing him, he raised David to the throne, and bore this testimony to him – “In David, the son of Jesse, I have found a man after my own heart, who will carry out all my purposes.”
23 Z jehož semene Bůh podlé zaslíbení vzbudil Izraelovi spasitele Ježíše,
It was from this man’s descendants that God, in accordance with his promise, gave Israel a Saviour – Jesus;
24 Před jehož příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
John having first proclaimed, before the appearance of Jesus, a baptism on repentance for all the people of Israel.
25 A když Jan běh dokonával, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já, ale aj, jdeť po mně, u jehož noh obuvi rozvázati nejsem hoden.
As John was drawing towards the end of his career, he said “What do you suppose that I am? I am not the Christ. But there is ‘one coming’ after me, whose sandal I am not worthy to untie.”
26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi bojí se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
Brothers and sisters, descendants of Abraham, and all those among you who worship God, it was to us that the message of this salvation was sent.
27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
The people of Jerusalem and their leaders, failing to recognise Jesus, and not understanding the utterances of the prophets that are read every Sabbath, fulfilled them by condemning him.
28 A žádné příčiny smrti na něm nenalezše, prosili Piláta, aby zamordován byl.
They found no ground at all for putting him to death, and yet demanded his execution from Pilate;
29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složivše s dřeva, do hrobu jej položili.
and, after carrying out everything written about him, they took Jesus down from the cross, and laid him in a tomb.
30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
But God raised him from the dead;
31 Kterýž vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteříž jsou svědkové jeho k lidu.
and he appeared for many days to those who had gone up with him from Galilee to Jerusalem, and who are now witnesses for him to the people.
32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, kteréž se stalo otcům, že Bůh naplnil je nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
We also have good news to tell you, about the promise made to our ancestors –
33 Jakož i v druhém žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
That our children have had this promise completely fulfilled to them by God, by his raising Jesus. That is just what is said in the second Psalm – “You are my Son; this day I have become your Father.”
34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval k porušení, takto řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
As to his raising Jesus from the dead, never again to return to corruption, this is what is said – “I will give to you the sacred promises made to David;”
35 Protož i jinde dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
And, therefore, in another Psalm it is said – “You will not give up the Holy One to undergo corruption.”
36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení.
David, after obediently doing God’s will in his own time, fell asleep and was laid by the side of his ancestors, and did undergo corruption;
37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
but Jesus, whom God raised from the dead, did not undergo corruption.
38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů.
I would, therefore, like you to know, friends, that through Jesus forgiveness of sins is being proclaimed to you,
39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto, každý kdož věří, bývá ospravedlněn.
and that, in union with him, everyone who believes in him is absolved from every sin from which under the Law of Moses you could not be absolved.
40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v prorocích povědíno:
Beware, therefore, that what is said in the prophets does not come true of you –
41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přiďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, jemuž neuvěříte, byť vám kdo o něm vypravoval.
“Look, you despisers, and wonder, and perish; for I am doing a deed in your days – a deed which, though told you in full, you will never believe”.’
42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
As Paul and Barnabas were leaving the synagogue, the people begged for a repetition of this teaching on the next Sabbath.
43 A když bylo propuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů, a nábožných znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteříž promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
After the congregation had dispersed, many of the Jews, and of the converts who joined in their worship, followed Paul and Barnabas, who talked with them and urged them to continue to rely on the loving kindness of God.
44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
On the following Sabbath, almost all the city gathered to hear God’s message.
45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
But the sight of the crowds of people filled the minds of the Jews with jealousy, and they kept contradicting Paul’s statements in violent language.
46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. (aiōnios g166)
Then Paul and Barnabas spoke out fearlessly, and said: ‘It was necessary that the message of God should be told to you first; but, since you reject it and reckon yourselves not worthy of the eternal life – we turn to the Gentiles! (aiōnios g166)
47 Neboť nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, abys ty byl spasení až do končin země.
For this is the Lord’s command to us – “I have destined you for a light to the Gentiles, a means of salvation to the ends of the earth”.’
48 A slyševše to pohané, radovali se, a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. (aiōnios g166)
On hearing this, the Gentiles were glad and extolled God’s message; and all those who had been enrolled for eternal life became believers in Christ; (aiōnios g166)
49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší té krajině.
and the Lord’s message was carried throughout that district.
50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
But the Jews incited the women of high social standing who worshiped with them, and the leading men of the town, and started a persecution against Paul and Barnabas, and drove them out of their region.
51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
They, however, shook the dust off their feet in protest,
52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
and went to Iconium, leaving the disciples full of joy and of the Holy Spirit.
