2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
E falou David ao Senhor as palavras deste cântico, no dia em que o Senhor o livrou das mãos de todos os seus inimigos e das mãos de Saul.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Disse pois: O Senhor é o meu rochedo, e o meu lugar forte, e o meu libertador.
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Deus é o meu rochedo, nele confiarei: o meu escudo, e a força da minha salvação, o meu alto retiro, e o meu refúgio. O meu Salvador, de violência me salvaste.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
O Senhor, digno de louvor, invoquei, e de meus inimigos fiquei livre.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Porque me cercaram as ondas de morte: as torrentes de Belial me assombraram.
Cordas do inferno me cingiram; encontraram-me laços de morte. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Estando em angústia, invoquei ao Senhor, e a meu Deus clamei: do seu templo ouviu ele a minha voz, e o meu clamor chegou aos seus ouvidos.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Então se abalou e tremeu a terra, os fundamentos dos céus se moveram e abalaram, porque ele se irou.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Subiu o fumo de seus narizes, e da sua boca um fogo devorador: carvões se incenderam dele.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
E abaixou os céus, e desceu: e uma escuridão havia debaixo de seus pés.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
E subiu sobre um cherubim, e voou: e foi visto sobre as asas do vento.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
E por tendas pôs as trevas ao redor de si: ajuntamento de águas, nuvens dos céus.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Pelo resplendor da sua presença brasas de fogo se accendem.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Trovejou desde os céus o Senhor: e o altíssimo fez soar a sua voz.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
E disparou flechas, e os dissipou: raios e os perturbou.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
E apareceram as profundezas do mar, os fundamentos do mundo se descobriram: pela repreensão do Senhor, pelo sopro do vento dos seus narizes.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Desde o alto enviou, e me tomou: tirou-me das muitas águas.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Livrou-me do meu possante inimigo, e daqueles que me tinham ódio, porque eram mais fortes do que eu.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Encontraram-me no dia da minha calamidade: porém o Senhor se fez o meu esteio.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
E tirou-me à largura, e arrebatou-me dali; porque tinha prazer em mim.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Recompensou-me o Senhor conforme à minha justiça: conforme à pureza de minhas mãos me retribuiu.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Porque guardei os caminhos do Senhor: e não me apartei impiamente do meu Deus.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Porque todos os seus juízos estavam diante de mim: e de seus estatutos me não desviei.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Porém fui sincero perante ele: e guardei-me da minha iniquidade.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
E me retribuiu o Senhor conforme à minha justiça, conforme à minha pureza diante dos seus olhos.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Com o benigno te mostras benigno: com o varão sincero te mostras sincero.
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Com o puro te mostras puro: mas com o perverso te mostras avesso.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
E o povo aflito livras: mas teus olhos são contra os altivos, e tu os abaterás.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Porque tu, Senhor, és a minha candeia: e o Senhor esclarece as minhas trevas.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Porque contigo passo pelo meio dum esquadrão: pelo meu Deus salto um muro.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
O caminho de Deus é perfeito, e a palavra do Senhor refinada; e é o escudo de todos os que nele confiam.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Porque, quem é Deus, senão o Senhor? e quem é rochedo, senão o nosso Deus?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Deus é a minha fortaleza e a minha força, e ele perfeitamente desembaraça o meu caminho.
34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Faz ele os meus pés como os das cervas, e me põe sobre as minhas alturas.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Instrui as minhas mãos para a peleja, de maneira que um arco de cobre se quebra pelos meus braços.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Também me deste o escudo da tua salvação, e pela tua brandura me vieste a engrandecer.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Alargaste os meus passos debaixo de mim, e não vacilaram os meus artelhos.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Persegui os meus inimigos, e os derrotei, e nunca me tornei até que os consumisse.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
E os consumi, e os atravessei, de modo que nunca mais se levantaram, mas cairam debaixo dos meus pés.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Porque me cingiste de força para a peleja, fizeste abater-se debaixo de mim os que se levantaram contra mim.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
E deste-me o pescoço de meus inimigos, daqueles que me tinham ódio, e os destruí.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Olharam, porém não houve libertador: sim, para o Senhor, porém não lhes respondeu.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Então os moí como o pó da terra; como a lama das ruas os trilhei e dissipei.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Também me livraste das contendas do meu povo; guardaste-me para cabeça das nações; o povo que não conhecia me servirá.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Os filhos de estranhos se me sujeitaram; ouvindo a minha voz, me obedeceram.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Os filhos de estranhos descairam; e, cingindo-se, sairam dos seus encerramentos.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Vive o Senhor, e bendito seja o meu rochedo; e exaltado seja Deus, a rocha da minha salvação:
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
O Deus que me dá inteira vingança, e sujeita os povos debaixo de mim.
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
E o que me tira dentre os meus inimigos: e tu me exaltas sobre os que contra mim se levantam; do homem violento me livras.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Por isso, ó Senhor, te louvarei entre as gentes, e entoarei louvores ao teu nome.
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Ele é a torre das salvações do seu rei, e usa de benignidade com o seu ungido, com David, e com a sua semente para sempre.
