2 Petrův 2
1 Bývali pak i falešní proroci v lidu, jakož i mezi vámi budou falešní učitelé, kteříž uvedou sekty zatracení, i toho Pána, kterýž je vykoupil, zapírajíce, uvodíce na sebe rychlé zahynutí.
But there were false prophets also in the nation, just as there will be false teachers among you, people who will secretly introduce ruinous divisions, disowning even the Lord who bought them, and bringing speedy ruin on themselves.
2 A mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána.
There will be many, too, who will follow their licentious courses, and cause the way of the truth to be maligned.
3 A lakomě skrze vymyšlené řeči vámi kupčiti budou; kterýchž odsouzení již dávno nemešká, a zahynutí jejich nespí.
In their covetousness they will try to make you a source of profit by their fabrications; but for a long time past their sentence has not been standing idle, nor their ruin slumbering.
4 Nebo poněvadžť Bůh andělům, kteříž zhřešili, neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli, (Tartaroō g5020)
Remember, God did not spare angels when they sinned, but sent them down to Tartarus, and consigned them to caverns of darkness, to be kept under guard for judgment. (Tartaroō g5020)
5 I prvnímu světu neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl,
Nor did he spare the world of old; though he preserved Noah, the preacher of righteousness, and seven others, when he brought a flood on the godless world.
6 A města Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením potupil, příklad budoucím bezbožníkům ukázav,
He condemned the cities of Sodom and Gomorrah and reduced them to ashes, holding them up as a warning to the godless of what was in store for them;
7 A spravedlivého Lota, těch nešlechetníků prostopašným obcováním ztrápeného, vytrhl;
but he rescued righteous Lot, whose heart was vexed by the wanton licentiousness of his neighbours;
8 Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky trápil:
for, seeing and hearing what he did, as he lived his righteous life among them, day after day, Lot’s righteous soul was tortured by their wicked doings.
9 Umíť Pán pobožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati,
The Lord, therefore, knows how to deliver the pious from temptation, and to keep the wicked, who are even now suffering punishment, in readiness for “the day of judgment” –
10 A zvláště těch, kteříž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati;
especially those who, following the promptings of their lower nature, indulge their polluting passions and despise all control. Audacious and self-willed, they feel no awe of the celestial beings, maligning them,
11 Ješto andělé, jsouce větší v síle a v moci nevynášejí proti nim přede Pánem potupného soudu.
even where angels, though excelling them in strength and power, do not bring against them a malignant charge before the Lord.
12 Tito pak jako nerozumná hovada, kteráž za přirozením jdou, zplozená k zjímání a k zahynutí, tomu, čemuž nerozumějí, rouhajíce se, v tom svém porušení zahynou,
These people, however, like animals without reason, intended by nature to be caught and killed – these people, I say, malign those of whom they know nothing, and will assuredly perish through their own corruption,
13 A odplatu nepravosti ponesou, jakožto ti, kteříž sobě za rozkoš položili, aby se na každý den v líbostech svých kochali, poškvrny a mrzkosti, ti, kteříž s vámi hodujíce, v svých lstech se kochají,
suffering themselves, as the penalty for the suffering that they have inflicted. They think that pleasure consists in the self-indulgence of the moment. They are a stain and a disgrace, indulging, as they do, in their wanton revelry, even while joining you at your feasts.
14 Oči majíce plné cizoložstva, a bez přestání hřešící, přeluzujíce duše neustavičné, srdce majíce vycvičené v lakomství, synové zlořečenství.
They have eyes only for adulteresses, eyes never tired of sin; they entice weak souls; their minds are trained to covet; they live under a curse.
15 Kteříž opustivše cestu přímou, zbloudili, následujíce cesty Balámovy syna Bozorova, kterýž mzdu nepravosti zamiloval.
Leaving the straight road, they have gone astray and followed in the steps of Balaam, the son of Beor, who set his heart on the reward for wrongdoing,
16 Ale měl, od koho by pokárán byl pro svůj výstupek. Nebo jhu poddaná oslice němá, člověčím hlasem promluvivši, zbránila nemoudrosti proroka.
but was rebuked for his offence. A dumb animal spoke with a human voice, and checked the prophet’s madness.
17 Tiť jsou studnice bez vody, mlhy vichrem zbouřené, jimžto mrákota tmy schována jest na věčnost. (questioned)
These people are like springs without water, or mists driven before a gale; and for them the blackest darkness has been reserved.
18 Nebo přepyšně marné věci vypravujíce, žádostmi těla a chlipnostmi loudí ty, kteříž byli v pravdě utekli od těch, jenž bludu obcují,
With boastful and foolish talk, they appeal to the passions of people’s lower nature, and, by their profligacy, entice those who are just escaping from the people who live such misguided lives.
19 Slibujíce jim svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž, od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben.
They promise them freedom, while they themselves are slaves to corrupt habits; for a person is the slave of anything to which they give way.
20 Jestliže by pak ti, kteříž ušli poškvrn světa, skrze známost Pána a spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední způsob jejich horší nežli první.
If, after having escaped the polluting influences of the world, through knowing our Lord and Saviour, Jesus Christ, people are again entangled in them, and give way to them, their last state has become worse than their first.
21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázaní.
It would, indeed, have been better for them not to have known the way of righteousness, than, after knowing it, to turn away from the holy command delivered to them.
22 Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.
In their case is seen the truth of the proverb – “A dog returns to what it has vomited” and “A sow after washing to her wallowing-place in the mud.”
