1 Korintským 15
1 Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
Next, friends, I would like to remind you of the good news which I told you, and which you received – the good news on which you have taken your stand,
2 Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte, ) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.
and by means of which you are being saved. I would like to remind you of the words that I used in telling it to you, since you are still holding fast to it, and since it was not in vain that you became believers in Christ.
3 Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,
For at the very beginning of my teaching I gave you the account which I had myself received – that Christ died for our sins (as the scriptures had foretold),
4 A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,
that he was buried, that on the third day he was raised (as the scriptures had foretold),
5 A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
and that he appeared to Cephas, and then to the Twelve.
6 Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.
After that, he appeared to more than five hundred of his followers at one time, most of whom are still alive, though some have gone to their rest.
7 Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
After that, he appeared to James, and then to all the apostles.
8 Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.
Last of all, he appeared even to me, who am, as it were, a miscarried baby – born untimely.
9 Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.
For I am the least of the apostles, I who am unworthy of the name of “apostle,” because I persecuted the church of God.
10 Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.
But it is through the love of God that I am what I am, and the love that he showed me has not been wasted. No, I have toiled harder than any of them, and yet it was not I, but the love of God working with me.
11 Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
Whether, then, it was I or whether it was they, this we proclaim, and this you believed.
12 Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
Now, if it is proclaimed of Christ that he has been raised from the dead, how is it that some of you say that there is no such thing as a resurrection of the dead?
13 Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.
But, if there is no such thing as a resurrection of the dead, then even Christ has not been raised;
14 A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
and, if Christ has not been raised, then our proclamation is without meaning, and our faith without meaning also!
15 A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
Yes, and we are being proved to have borne false testimony about God; for we testified of God that he raised the Christ, whom he did not raise, if, indeed, the dead do not rise!
16 Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.
For, if the dead do not rise, then even Christ himself has not been raised,
17 A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.
and, if Christ has not been raised, your faith is folly – your sins are on you still!
18 A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
Yes, and they, who have passed to their rest in union with Christ, perished!
19 Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
If all that we have done has been to place our hope in Christ for this life, then we of all people are the most to be pitied.
20 Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.
But, in truth, Christ has been raised from the dead, the first-fruits of those who are at rest.
21 Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.
For, since through a man there is death, so, too, through a man there is a resurrection of the dead.
22 Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
For, as through union with Adam all die, so through union with the Christ will all be made to live.
23 Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
But each in their proper order – Christ the first-fruits; afterwards, at his coming, those who belong to the Christ.
24 Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
Then will come the end – when he surrenders the kingdom to his God and Father, having overthrown all other rule and all other authority and power.
25 Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
For he must reign until God “has put all his enemies under his feet.”
26 Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
The last enemy to be overthrown is death;
27 Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
for God has placed all things under Christ’s feet. (But, when it is said that all things have been placed under Christ, it is plain that God is excepted who placed everything under him.)
28 A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
And, when everything has been placed under him, the Son will place himself under God who placed everything under him, so that God may be all in all!
29 Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.
Again, what good will they be doing who are baptized on behalf of the dead? If it is true that the dead do not rise, why are people baptized on their behalf?
30 Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
Why, too, do we risk our lives every hour?
31 Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
Daily I face death – I swear it, friends, by the pride in you that I feel through my union with Christ Jesus, our Lord.
32 Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.
If with only human hopes I had fought in the arena at Ephesus, what should I have gained by it? If the dead do not rise, then let us eat and drink, for tomorrow we will die!
33 Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
Do not be deceived. “Good character is marred by evil company.”
34 Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.
Wake up to a righteous life, and cease to sin. There are some who have no true knowledge of God. I speak in this way to shame you.
35 Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?
Someone, however, may ask “How do the dead rise? And in what body will they come?”
36 Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
You foolish person! The seed you yourself sow does not come to life, unless it dies!
37 A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.
And when you sow, you sow not the body that will be, but a mere grain – perhaps of wheat, or something else.
38 Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
God gives it the body that he pleases – to each seed its special body.
39 Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
All forms of life are not the same; there is one for people, another for beasts, another for birds, and another for fish.
40 A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,
There are heavenly bodies, and earthly bodies; but the beauty of the heavenly bodies is not the beauty of the earthly.
41 Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
There is a beauty of the sun, and a beauty of the moon, and a beauty of the stars; for even star differs from star in beauty.
42 Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;
It is the same with the resurrection of the dead. Sown a mortal body, it rises immortal; sown disfigured, it rises beautiful;
43 Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
sown weak, it rises strong; sown a human body, it rises a spiritual body.
44 Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.
As surely as there is a human body, there is also a spiritual body.
45 Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.
That is what is meant by the words – “Adam, the first man, became a human being”; the last Adam became a life-giving spirit.
46 Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.
That which comes first is not the spiritual, but the human; afterwards comes the spiritual;
47 První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.
the first man was from the dust of the earth; the second man from heaven.
48 Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.
Those who are of the dust are like him who came from the dust; and those who are of heaven are like him who came from heaven.
49 A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.
And as we have borne the likeness of him who came from the dust, so let us bear the likeness of him who came from heaven.
50 Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
This I say, friends – Flesh and blood can have no share in the kingdom of God, nor can the perishable share the imperishable.
51 Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
Listen, I will tell you God’s hidden purpose! We will not all have passed to our rest, but we will all be transformed – in a moment, in the twinkling of an eye,
52 Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
at the last trumpet-call; for the trumpet will sound, and the dead will rise immortal, and we, also, will be transformed.
53 Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
For this perishable body of ours must put on an imperishable form, and this dying body a deathless form.
54 A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
And, when this dying body has put on its deathless form, then indeed will the words of scripture come true –
“death has been swallowed up in victory! Where, Death, is your victory? Where, death, is your sting?” (Hadēs g86)
56 Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.
It is sin that gives death its sting, and it is the Law that gives sin its power.
57 Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
But thanks be to God, who gives us the victory, through Jesus Christ, our Lord.
58 Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
Therefore, my dear friends, stand firm, unshaken, always diligent in the Lord’s work, for you know that, in union with him, your toil is not in vain.
