尼希米記 9

1 同月二十四日，以色列子民都聚集起來，守齋禁食，穿粗毛衣，頭上頂著灰土。

Potom dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce shromáždili se synové Izraelští, a postíce se v žíních, posypali se prstí,

2 以色列的苗裔，同一切外方人的子孫分開之後，便站起來，坦白承認自己的罪過。和祖先的罪惡。

(Oddělilo se pak bylo símě Izraelské ode všech cizozemců), a stojíce, vyznávali hříchy své i nepravosti otců svých.

3 他們各站在自己的地方，三小時之久，誦讀他們天主的法律書；又三小時之久，承認了自己的罪過，跪拜了上主，他們的天主。

I stáli na místech svých, a čtli v knize zákona Hospodina Boha svého čtyřikrát za den, a čtyřikrát vyznávali a klaněli se Hospodinu Bohu svému.

4 肋未人耶叔亞、彼奴依、卡德米耳、舍巴尼雅、步尼、舍勒彼雅、巴尼、和革納尼，站在高處，大聲呼號上主，他們的天主。

Za tím vystoupivše na výstupek Levítský Jesua a Báni, Kadmiel, Sebaniáš, Bunni, Serebiáš, Báni a Chenani, volali hlasem velikým k Hospodinu Bohu svému.

5 隨後肋未人耶叔亞、卡德米耳、巴尼、哈沙彼雅、曷狄雅、舍巴尼雅、培塔希雅說道：「起來! 你們應讚頌上主我們的天主，從永遠直到永遠! 」眾人便讚頌他光榮的聖名，因此名遠超一切稱頌和讚美。

A řekli Levítové ti, Jesua, Kadmiel, Báni, Chasabniáš, Serebiáš, Hodiáš, Sebaniáš a Petachiáš: Vstaňte, dobrořečte Hospodinu Bohu svému, od věků až na věky, a ať dobrořečí slavnému jménu jeho, a vyššímu nad každé dobrořečení i chválu.

6 厄斯德拉祈禱說：「唯獨你是上主，是你創造了天，天上的天，和天上的一切軍旅，地和地上的一切，海和海中的一切，是你使一切生存；天上的軍旅常在你前跪拜。

Ty jsi, Hospodine, sám ten jediný, ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes i všecko vojsko jejich, zemi i všecko, což jest na ní, moře i všecko, což jest v nich, obživuješ také všecko, ano i vojska nebeská před tebou se sklánějí.

7 上主，你就是那揀選亞巴郎，領他離開加色丁烏爾，給他起名叫阿貝辣罕的天主。

Ty jsi, Hospodine, Bůh ten, kterýž jsi vyvolil Abrama, a vyvedl jej z Ur Kaldejských, a dal jsi jemu jméno Abraham.

8 你見他的心對你忠實，就與他立約，把客納罕人、赫特人、阿摩黎人、培黎齊人、耶步斯人和基爾加士人的土地，賜給了他的後裔；你履行了你的諾言，因為你是正義的。

A nalezl jsi srdce jeho věrné před sebou, a učinil jsi s ním smlouvu, že dáš zemi Kananejského, Hetejského, Amorejského, Ferezejského, Jebuzejského a Gergezejského, že dáš ji semeni jeho, a naplnils slova svá, nebo spravedlivý jsi ty.

9 你垂顧了我們祖先在埃及的困苦，俯聽了他們在紅海旁的呼聲，

Popatřil jsi zajisté na trápení otců našich v Egyptě, a křik jejich vyslyšel jsi při moři Rudém.

10 遂對法郎和他所有的臣僕，以及他國內所有的民眾，行了奇蹟異能，因為你知道，他們怎樣任性傲慢地，對待了我們的祖先，因而你獲得了大名，直至今日。

A ukazovals znamení a zázraky na Faraonovi i na všech služebnících jeho, i na všem lidu země jeho; nebo věděl jsi, že jsou pýchu provodili nad nimi. Čímž jsi dobyl sobě jména, jakž se to podnes vidí.

11 你在我們祖先面前，分開了海，使他們在海中乾地路過，卻把追趕他們的人，拋入深淵，有如把一塊石頭拋入怒潮。

Nadto i moře jsi před nimi rozdělil, tak že přešli prostředkem moře po suše, a ty, jenž je stihali, uvrhl jsi do hlubin, jako kámen do vody veliké.

12 日間你用雲柱領導，夜間你用火柱光照他們所走的路。

A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli.

13 你降臨西乃山上，從天上向他們施救，賜給了他們公正的條例、真理的法律、美好的規矩及誡命；

Potom jsi sstoupil na horu Sinai, a mluvil jsi s nimi s nebe, a vydal jsi jim soudy přímé a zákony pravé, ustanovení a přikázaní dobrá.

14 你令他們知道，你神聖的安息日，藉著你的僕人梅瑟，向他們頒佈了規矩、誡命和法律。

Též i sobotu svou svatou známu jsi jim učinil, a přikázaní, ustanovení i zákon vydals jim skrze Mojžíše, služebníka svého.

15 你從天上賜下食物，給他們充飢；使岩石中流出清泉，給他們解渴；命令他們去佔領，。你曾舉手誓許賜與他們的土地。

Také i chléb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, a vodu z skály vyvedl jsi jim v žízni jejich, a rozkázal jsi jim, aby šli a dědičně vládli zemí, kterouž jsi zdvihna ruku svou, přisáhl dáti jim.

16 但是他們，我們的祖先，任性妄為，硬著脖子，不肯聽從你的命令。

Oni pak a otcové naši pyšně sobě počínali, a zatvrdivše šíji svou, neposlouchali přikázaní tvých.

17 他們拒絕聽命，忘卻了你在他們中間所行的奇蹟，硬著脖子，立了首領，要回到埃及去當奴隸。但你是寬大為懷，仁愛慈悲，緩於忿怒，富於慈愛的天主，並未拋棄他們；

Nýbrž hned nechtěli slyšeti, aniž se rozpomenuli na divné činy tvé, kteréž jsi působil při nich, a zatvrdivše šíji svou, ustavovali sobě vůdce, chtíce se navrátiti k porobení svému z zarputilosti své. Ty však, Bože, snadný k odpuštění, milostivý a lítostivý, dlouho shovívající a hojný v milosrdenství, neopustils jich.

18 甚至連他們鑄了一個牛犢說：「這是領你出埃及的天主! 」犯了褻瀆的大罪時，

Ano i tehdáž, když sobě udělali tele slité a řekli: Tito jsou bohové tvoji, kteříž tě vyvedli z Egypta, a dopustili se velikého rouhání.

19 你因你無限的仁慈，也沒有將他們拋棄在曠野中；日間在路上領導他們的雲柱，夜間為他們光照道路的火柱，仍沒有離開他們。

Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.

20 你賜下你溫和的風，使他們甦醒，並沒有將「瑪納」扣住，不給他們充飢，仍賜下了水為他們解渴。

Nadto Ducha svého dobrého dal jsi k vyučování jich, manny své také neodjals od úst jejich, a vodu dal jsi jim v žízni jejich.

21 四十年之久，你在曠野照顧他們，使他們一無所缺；他們的衣服沒有穿破，他們的腳也沒有腫脹。

A tak za čtyřidceti let krmil jsi je na poušti. V ničemž nedostatku neměli, oděv jejich nezvetšel, a nohy jejich se neodhnetly.

22 你將各國和眾民交給了他們，將各個角落分給了他們，他們遂佔領了赫市朋王息紅，和巴商王敖格的土地。

Potom dal jsi jim království a národy, kteréž jsi rozehnal do koutů, tak že dědičně obdrželi zemi Seonovu, a zemi krále Ezebon, i zemi Oga krále Bázan.

23 你使他們的子孫繁衍，有如天上的繁星，領他們道你誓許與他們的祖先，要去佔領的土地，

Syny pak jejich rozmnožil jsi jako hvězdy nebeské, a uvedl jsi je do země, o kteréž jsi byl řekl otcům jejich, že do ní vejdou, aby jí vládli.

24 他們的子孫便去佔領了那地方；你使那地方的居民客納罕人，屈服在他們面前，將他們的君王和地方上的人民，交在他們的手中，任他們隨意處置。

Nebo všedše synové, dědičně obdrželi zemi tu, když jsi snížil před nimi obyvatele té země Kananejské, a dals je v ruku jejich, i krále jejich, i národy té země, aby s nimi nakládali podlé vůle své.

25 他們攻取了堅固的城池，和肥沃的土地，奪得了滿藏寶物的房舍、掘好的井、葡萄園、橄欖園和豐富的果林；他們都吃得飽滿，身體肥胖，安逸享樂，這都是因你無量的慈善。

A tak vzali města hrazená i pole úrodná, a dědičně ujali domy plné všeho dobrého, studnice vykopané, vinice a olivoví, i stromoví ovoce nesoucí velmi mnohé. I jedli, a nasyceni jsouce, vytyli, a v dobrodiní tvém hojném rozkoší oplývali.

26 但是，他們竟抗命背叛了你，將你的法律置諸背後，殺了那些警戒他們，勸他們歸順於你的先知；他們竟犯了這褻瀆的大罪，

Když pak popouzejíce tě, zprotivili se tobě, zavrhše zákon tvůj za hřbet svůj, a proroky tvé zmordovali, kteříž jim osvědčovali, aby je obrátili k tobě, a dopouštěli se velikého rouhání,

27 因此你把他們交在仇人的手中，受人迫害。他們遭遇迫害時，一呼求你，你就由天上俯聽了他們，照你無限的仁慈，打發救援者，由仇人手中救出他們；

Dával jsi je v ruku nepřátel jejich, kteříž je ssužovali. A když v čas ssoužení svého volali k tobě, tys je s nebe vyslýchal, a podlé mnohých slitování svých dával jsi jim vysvoboditele, kteříž je vysvobozovali z ruky nepřátel jejich.

28 然而他們一享平安，便又去做惡背叛你，因此你又把他們拋在他們敵人手中，受他們的管轄；幾時他們再回心轉意呼號你，你就再由天上俯聽他們，照你無限的仁慈拯救他們。

Mezitím, jakž jen oddechnutí měli, zase znovu činili zlé před tebou, a protož pouštěl jsi je v ruku nepřátel jejich, aby panovali nad nimi. Když se pak opět obrátili, a křičeli k tobě, tys je s nebe vyslýchal a vysvobozoval podlé slitování svých po mnohé časy.

29 你曾警告他們轉向你的法律，但是他們仍恣意妄行，不聽從你的命令，違反你的典章，－人若遵行，必因此而生活，－扭轉倔強的肩膀，硬著脖子，不願服從。

A napomínals jich, abys je obrátil k zákonu svému, ale oni pyšně sobě počínali, a neposlouchali přikázaní tvých, a proti soudům tvým hřešili, v nichžto, činil-li by je člověk, byl by živ. Nýbrž plece svého uchylujíce, šíji svou zatvrzovali, a neposlouchali.

30 你多年來容忍他們，藉先知和以你的精神，警戒他們，但他們仍不聽從，所以你將他們交在異方人民手中。

A však shovíval jsi jim po mnohá léta, osvědčuje jim duchem svým skrze proroky své, a když neposlouchali, dal jsi je v ruku národům zemí.

31 但因你無限的仁慈，你沒有消滅他們，也沒有拋棄他們，因為你是博愛仁慈的天主。

Ale pro slitování svá mnohá nedals jim do konce zahynouti, aniž jsi jich opustil, proto že jsi Bůh milostivý a lítostivý.

32 現在，我們的天主! 遵守信約，保持仁愛，偉大、全能和可畏的天主! 請不要把我們、我們的君王、我們的首長、我們的司祭、我們的先知、我們的祖先和你的全民眾，從亞述王時代直到今日所遭遇的一切迫害，看作小事。

Nyní tedy, ó Bože náš, silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství, nechť to není u tebe za málo, že ty všecky těžkosti na nás přišly, na krále naše, knížata naše, kněží naše, proroky naše i na otce naše, a na všecken lid tvůj, hned ode dnů králů Assyrských, až do tohoto dne,

33 你使這一切降在我們身上，是公義的，因為你所行的是忠義，而我們所行的是邪惡。

Ačkoli ty jsi spravedlivý ve všech těch věcech, kteréž přišly na nás. Nebo jsi spravedlivě to učinil, ale my jsme bezbožně činili.

34 我們的君王、我們的首領、我們的司祭和我們的祖先，實在都沒有遵行你的法律，也沒有聽從你的命令和你警戒他們的勸告。

I králové naši, knížata naše, kněží naši i otcové naši neplnili zákona tvého, aniž šetřili přikázaní tvých a svědectví tvých, jimiž se jim osvědčoval.

35 他們在你賜給他們的國土上和許多幸福中，在你擺在他們面前的廣大而肥沃的土地上，並沒有侍奉你，也沒有放棄他們的惡行。

Nebo oni v království svém a v dobrodiní tvém hojném, kteréž jsi jim ukazoval, a v zemi široké a úrodné, kterouž jsi jim dal, nesloužili tobě, aniž se odvrátili od činů svých zlých.

36 我們今天竟成了奴隸! 看，我們在你賞給我們祖先吃那裏的果實和出產的土地上，作了奴隸!

Aj, my jsme dnes manové, a to v zemi, kterouž jsi dal otcům našim, aby jedli ovoce její a dobré věci její, aj, jsme v ní manové.

37 為了我們的罪過，那豐富的出產歸於你派定來管轄我們的君王，他們隨意處置了我們的肉體和我們的牲畜；我們實在是處在極大的困苦中! 」

Jižť úrody své vydává v hojnosti králům, kteréž jsi postavil nad námi pro hříchy naše, a oniť i nad těly našimi se potřásají, i nad hovady našimi podlé vůle své, tak že jsme u veliké úzkosti.

38 鑑於這一切，我們立了盟約，也寫了出來；我們的族長、我們的肋未人和司祭，也在上面蓋了印。

Se vším však tím činíme smlouvu nepohnutelnou, i zapisujeme, kteréž potvrzují knížata naše, Levítové naši, i kněží naši.