< Tâconae 13 >

1 BAWIPA ni Mosi a kaw teh Isarelnaw thung dawk hmaloe khe e,
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 tami thoseh, saring thoseh ca caminnaw pueng Kai hanlah thoung sak awh. Kaie hno lah ao telah atipouh.
Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.
3 Mosi ni hai nangmouh santoungnae Izip ram hoi tâconae hete hnin heh pahnim awh hanh. BAWIPA ni nangmouh teh a thaonae kut lahoi hote ram dawk hoi na hrawi awh toe. Ton phuen vaiyei cat awh hanh.
Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného.
4 Abib thapa atu e hnin dawk nangmouh teh na tâco awh.
Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.
5 BAWIPA ni nangmouh poe hanlah mintoenaw koe lawk a kam e ram, Kanaannaw, Hitnaw, Amornaw, Hivnaw hoi Jebusitnaw e ram, sanutui hoi khoitui a lawngnae ram dawk na hrawi awh toteh, hete thapa dawk nangmouh ni hete hno heh na sak awh han.
Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc.
6 Hnin sari touh thung tonphuenhoehe na ca awh vaiteh, hnin sarinae dawk BAWIPA han pawi lah ao han.
Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.
7 Tonphuenhoehe vaiyei hnin sari touh thung na ca awh navah, nangmouh koe ton na tat awh mahoeh. Na onae hmuen pueng koehai hmu lah awm hanh naseh.
Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých.
8 Kaimouh ni BAWIPA lungmanae dawk Izip ram hoi ka tâconae tueng nah, hettelah ka sak awh, telah na ca catounnaw koe na dei pouh han.
A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.
9 BAWIPA e kâlawk teh na pahni dawk pou ao thai nahan, hote hno teh na kut dawk mitnout kapanuekkhaikung, na mit rahak vah pahnim hoeh nahanlah ao han. BAWIPA ni nang teh athakaawme a kut hoi Izip ram dawk hoi na hrawi awh toe.
A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.
10 Hatdawkvah, hete phunglam heh a kum tangkuem ama tueng nah na ya awh han.
Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.
11 Nangmouh hoi na mintoenaw koe thoseh lawk a kam e patetlah BAWIPA ni na hrawi awh teh, hote ram na poe awh torei teh,
A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě:
12 Nangmae ca caminnaw pueng hoi saringnaw e ca caminnaw pueng BAWIPA hanlah na hmoun awh han. A na tongpanaw pueng teh BAWIPA e lah ao han.
Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.
13 Hateiteh, La ni a khe e camin teh tuca hoi na ratang awh han. Ratang ngai hoehpawiteh, Laca e a lahuen na kapai pouh awh han. Taminaw dawk ca caminnaw na ratang awh han.
Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš.
14 Na ca ni hmalah bangtelamaw telah na pacei pawiteh, BAWIPA ni santoungnae Izip ram hoi a kut tha kaawm hoi kaimouh na tâcokhai awh.
A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.
15 Faro siangpahrang ni kayawi lah na tâco sak awh hoeh torei teh, Izip ram dawk tami thoseh, saring thoseh, ca tongpa caminnaw pueng BAWIPA ni koung a thei. Hatdawkvah, hmaloe ka khe e saring a na tongpanaw pueng heh BAWIPA koe na poe han. Ca tongpa thung dawk tongpa caminnaw pueng teh ratang hanlah na dei pouh han.
Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji.
16 Hete hno haiyah nange mitnout kapanuekkhaikung, na mit rahak vah mitnout lah ao han. Bangkongtetpawiteh, BAWIPA ni athakaawme a kut hoi kaimouh Izip ram dawk hoi na tâco sak awh toe telah taminaw koe a dei awh.
Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.
17 Faro ni Isarelnaw a tâco sak hnukkhu, Filistin lah ceinae lam kahnaica ao eiteh, Cathut ni hote lam dawk hrawi hoeh. Bangkongtetpawiteh, ahnimouh ni tarantuknae a kâhmo awh navah, a lungpout teh Izip ram lah a ban payon han doeh ti a panue.
Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.
18 Hatdawkvah, Cathut ni ahnimouh teh tuipuipaling kahrawng lam lahoi a hrawi. Isarelnaw ni Izip ram hoi ahuhu lahoi a tâco awh.
Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské.
19 Joseph ni hmaloe vah, Cathut ni na khet awh han. Ka hrunaw hete hmuen koe na sin awh han telah Isarelnaw koe lawk a kam e patetlah Mosi ni ahnie a hrunaw ama koe a sin.
Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.
20 Ahnimouh ni Sukkoth hoi bout a tâco awh teh kahrawng teng, Etham khopui vah a roe awh.
Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.
21 Ahnimouh ni karum khodai a cei thai awh nahanelah, BAWIPA ni kanîthun lah lam ka patue hane tâmaikhom hoi thoseh, tangmin lah angnae ka poe hane hmaitokhom hoi thoseh, ahnimae hmalah a cei pouh.
Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.
22 Kanîthun lah tâmaikhom, tangmin lah hmaitokhom hah ahnimae hmalah hoi takhoe pouh hoeh.
Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.

< Tâconae 13 >