Awicyih 14
1 Nuk leek ing a im sa nawh, nuk che ingtaw a kut qoe ing hqee hy.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Ak thyymna khaw ak sa ing Khawsa kqihchah nawh, thlakqaw ingtaw husit hy.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Thlakqaw am khaaawh oequnaak cumcik awm nawh, thlakcyikhqi am khaa ing a mimah hul khqi hy.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Vaitaw amcai a ma awmnaak awh aihkawng caih nawh; cehlai vaitaw amcai ak tha awhkawng cangvui cangpai thaawt hy.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Dyihthing ak thyym ing qaai am kqawn nawh, dyihthing amak thyym ing a qaai kqawn hy.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Thlang ak husit ing cyihnaak sui nawh, cehlai am hu hy; simthainaak ak ta khqi ham taw cyihnaak zoe ca hy.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Thlakqaw venawh koeh awm, anih a venawh cyihnaak am hu ti kawp ti.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Khawkpoekthai cyihnaak taw nimah khawsak sim qunaak ni. Thlakqawkhqi a qawnaak taw thailatnaak ni.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Thlakqaw ingtaw thawlhnaak tlaihvawng pek ce ikawna am ngai nawh, cehlai thlakdyngkhqi venawh kawpoek leeknaak awm hy.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Nik kawseetnaak ce nimah doeng ing ni simthai nawh, ni zeelnaak awm thlakchang ing am ni siim pyih khqi na.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Khawsak amak leek a im taw hqee pekna awm kawm saw, thlakdyng a imca taw kau khqoet kaw.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Thlang ak poeknaak awh ak thyymna ak dang thihnaak ing ak dyt lam awm hy.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Qaihnaak awh awm kawseetnaak awm thai nawh, zeelmangnaak awm kokqangnaak ing dyt thai ny.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Kawlung khuiawh hu ak nawng taw amah ngaihnaak ing bee nawh; thlak leek taw amah ingkaw amah kaw zeel qu sak kaw.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Thlakqaw ing awi a hoei cangna nawh, thlang khawksiim ingtaw a lam ceh ak ceetna toek hy.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Thlakcyi ing thawlh kqih nawh cehtaak hy; thlakqaw ingtaw lep nawh amah yp qu na hy.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Kaw ak so ing khawkpoek kaana bi sai kawm saw, seetnaak ak poek ak thlang taw sawh na kawm uh.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Thlakqaw ing qawnaak a qo pang kawm saw, khawksimthai thlang ingtaw cyihnaak lumyk pang kaw.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Thlakche taw thlakleek haiawh lut kawm saw, khawsak amak leek thlang taw thlakdyng ak chawmkeng awh dyi kaw.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Thlak khawdeng a imceng ing sawh na nawh, thlang ak boei ing pyi khawzah ta hy.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 U awm a imceng ak husit taw thawlh ak sai ni; khawdeng ak lungnaak taw thlang zoseen ni.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Theem amak leek ak poekkhqi ing lam am hang unawh aw? theemleek ak poekkhqi ingtaw lungnaak ingkaw ypawmnaak ce pang kawm uh.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Bibinaak ing a phu ta nawh, cehlai hui am lai doeng awhkaw awi ing khawdengnaak pe hy.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Thlakcyi a boei lumyk taw a khawhkham ni, thlakqaw a qawnaak taw qawnaak doeng awh ni.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Dyihthing ak thyym ing thlang loet sak nawh, qaai ak kqawn ing thailatnaak cawn sak hy.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 Khawsa ak kqihchahnaak ing ziingnaak ak cak ta nawh, a cakhqi hamna awm thukzingnaak hynna awm hy.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Khawsa kqihchahnaak taw hqingnaak tui a phytnaakna awm nawh, thihnaak dawng khui awhkawng thlang ak loet sakkungna awm hy.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Pilnam thlang a doemnaak awh boei a boeimangnaak awm nawh, pilnam thlang a zawinaak awhtaw boei capa amangnaak qeeng hy.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Kawso ak yh thai thlang taw zaaksimnaak ak dung soeih ak ta thai ak thlangna awm nawh, cehlai kawk tawi ak thlang ingtaw qawnaak ni ang dang sak hy.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Kawlung sadingnaak taw pumsa hqingnaak na awm nawh, thlang yytnaak taw quh hawnnaak mai ni.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Khawdeng ak thekhanaak taw amah ak Synkung a thekhanaak na awm nawh, cehlai khawdeng ak qeen ingtaw ak kyihcah thlang ni.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Thlakche taw a boe seetnaak awh tlu nawh, ak dyngna khawksaa thlang taw thihnaak khui awhkawng zingnak ta kaw.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Khawkpoekthai ak takhqi kawlungawh cyihnaak awm nawh thlakqawkhqi ang lakawh pho pe hy.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Dyngnaak ing khawqam zoeksang nawh, cehlai thawlhnaak ing thlang boeih ham mingseet naak ni.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Sangpahrang a lungnaak taw tamnaa cyi ak khanawh awm nawh, ak kawsonaak taw chah ak phyih sak ak khanawh awm hy.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
