ᎪᎵᏂᏗᏱ ᎠᏁᎯ ᏔᎵᏁ ᎨᎪᏪᎳᏁᎸᎯ 7

1 ᎯᎠᏃ ᎾᏍᎩ ᏥᏄᏍᏗ ᎡᎩᏚᎢᏍᏓᏁᎸᎯ ᏥᎩ, ᎢᏨᎨᏳᎢ, ᎢᏓᏓᏅᎦᎸ ᎢᏗᎲᎾ ᏄᏓᎴᏒ ᎦᏓᎭ ᎨᏒ ᎢᎩᏇᏓᎸ, ᎠᎴ ᎢᎦᏓᏅᏙᎩᎯ, ᎢᏗᏍᏆᏗᏍᎨᏍᏗ ᏚᏳᎪᏛ ᎨᏒᎢ, ᎤᏁᎳᏅᎯ ᎡᏗᎾᏰᏍᎬᎢ.

Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poškvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží.

2 ᏗᏍᎩᏯᏓᏂᎸᎩ; ᎥᏝ ᎩᎶ ᎤᏣᏘᏂ ᏱᏃᏨᏁᎸ, ᎥᏝ ᎩᎶ ᎠᏍᎦᎾ ᏱᏃᏨᏁᎸ, ᎥᏝ ᎩᎶ ᏲᏥᎶᏄᎡᎸ.

Přijmětež nás. Žádnémuť jsme neublížili, žádnému neuškodili, žádného neoklamali.

3 ᎯᎠ ᎾᏍᎩ ᏥᏂᏥᏪᎭ ᎥᏝ ᏗᏨᏳᎪᏓᏁᏗᏱ ᏯᎩᏰᎸᎭ; ᎦᏳᎳᏰᏃ ᎯᎠ ᏥᏂᎠᎩᏪᏒ, ᏦᎩᎾᏫᏱ ᎢᏥᏯᎠ, ᎣᎦᏛᏅᎢᏍᏗᏉ ᎢᏧᎳᎭ ᏗᎩᏂᏲᎱᎯᏍᏗᏱ, ᎠᎴ ᎢᏧᎳᎭ ᎢᎦᏕᏗᏱ.

Nepravím toho ku potupě, poněvadž jsem napřed pověděl, že jste v srdcích našich, abychom spolu mřeli, i spolu živi byli.

4 ᎤᏣᏘ ᎢᏨᏲᎢᏳᎭ; ᎤᏣᏘ ᎢᏨᎸᏉᏗᏍᎪᎢ; ᎠᎩᎧᎵᏨᎯ ᎤᎦᎵᏍᏗ ᎨᏒᎢ; ᎤᏣᏔᏅᎯ ᎤᎵᎮᎵᏍᏗ ᎠᏆᏓᏅᏔᏩᏕᎪ ᏂᎦᎥ ᎣᏥᎩᎵᏲᏥᏙᎲᎢ.

Mnohéť jsem k vám v mluvení důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, rozhojňujiť se v radosti ve všelikém ssoužení našem.

5 ᎹᏏᏙᏂᏰᏃ ᏬᎩᎷᏨ, ᎥᏝ ᎣᎩᏇᏓᎸ ᎬᏩᏣᏪᏐᎸᏍᏙᏗ ᏱᎨᏎᎢ, ᎬᏩᏚᎾᏛᏍᎩᏂ ᎣᎦᏕᏯᏙᏗᎬᎩ; ᏙᏱᏗᏢ ᎠᎵᏛ ᎨᏒᎢ, ᎭᏫᏂᏃ ᎢᏗᏢ ᎣᏥᎾᏰᏍᎬᎢ.

Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie, žádného odpočinutí nemělo tělo naše, ale ve všem ssouženi jsme byli; zevnitř boje, vnitř strachy.

6 ᎤᏁᎳᏅᎯᏍᎩᏂᏃᏅ ᏗᎦᎵᏍᏓᏗᏍᎩ ᎤᏪᎵᎯᏍᏗ ᎤᎾᏓᏅᏔᏩᏕᎩ, ᎣᎩᎦᎵᏍᏓᏗᏍᏔᏅᎩ ᏓᏓᏏ ᎤᎷᏨᎢ;

Ale ten, kterýž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze příchod Titův.

7 ᎥᏝᏍᎩᏂᏃᏅ ᎤᎷᏨᏉ ᎤᏩᏒ, ᎤᎦᎵᏍᏗᏍᎩᏂ ᎾᏍᏉ ᎤᏓᏅᏓᏛᎢ ᏂᎯ ᎨᏒ ᎢᏳᏍᏗ, ᎣᎩᏃᏁᎸ ᏂᎯ ᎤᏣᏘ ᎢᏣᏚᎵᏍᎬᎢ, ᎤᏲ ᎢᏥᏰᎸᏒᎯ, ᎤᏣᏘ ᏍᎩᎨᏳᎢᏳ ᎨᏒᎢ; ᎾᏍᎩ ᎢᏳᏍᏗ ᎤᏟ ᎢᎦᎢ ᎠᏆᎵᎮᎵᏨᎩ.

A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti, o vašem kvílení, a vaší ke mně horlivé milosti, tak že jsem se velmi zradoval.

8 ᎤᏙᎯᏳᎯᏍᎩᏂᏃᏅ ᎤᏲ ᎢᏨᏯᏓᏅᏓᏗᏍᏔᏅᎩ ᎪᏪᎵ ᏫᏨᏅᏁᎸᎢ, ᎥᏝ ᎤᏲ ᏯᎩᏰᎸᎭ, ᎤᏲᏍᎩᏂᏃᏅ ᎠᎩᏰᎸᏒᎩ; ᎢᏥᎪᏩᏘᏰᏃ ᎾᏍᎩ ᎪᏪᎵ ᎤᏲ ᎢᏣᏓᏅᏓᏗᏍᏔᏅᎢ, ᎠᏎᏃ ᏞᎦᏉ.

A ačkoli zarmoutil jsem vás listem, nelituji toho, ač jsem byl litoval. Nebo vidím, že ten list, ačkoli na čas, zarmoutil vás.

9 ᎪᎯᏃ ᏥᎩ ᎦᎵᎡᎵᎦ, ᎥᏝ ᎠᏗᎾ ᎤᏲ ᎢᏣᏓᏅᏓᏛ ᏱᏅᏗᎦᎵᏍᏙᏗᎭ, ᏅᏗᎦᎵᏍᏙᏗᎭᏍᎩᏂ ᏗᎨᏥᏁᏟᏴᏍᏗ ᏕᏣᏓ ᏅᏛ ᎢᏴᏛ ᎤᏲ ᎢᏣᏓᏅᏓᏛᎢ; ᎤᏲᏰᏃ ᎢᏣᏓᏅᏓᏛᎩ ᎾᏍᎩᏯ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᏗᎬᏩᏓᏂᎸᎢᏍᏗ ᏥᎩ, ᎾᏍᎩ ᏅᏓᏳᎵᏍᏙᏗᏱ ᎪᎱᏍᏗ ᎡᏍᎦ ᎢᏨᏴᏁᏗᏱ ᏂᎨᏒᎾ.

Nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podlé Boha, tak že jste k žádné škodě nepřišli skrze nás.

10 ᎤᏲᏰᏃ ᎠᏓᏅᏓᏗᏍᏗ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᏗᎬᏩᏓᏂᎸᎢᏍᏗ ᎨᏒ ᎦᏁᏟᏴᏍᏗ ᎨᏒ ᎣᏓᏅᏛ ᏩᎵᏰᎢᎶᎯᎭ ᎥᏓᏗᏍᏕᎸᏗᏱ ᏫᎦᎷᎩ, ᎾᏍᎩ ᎤᏲ ᎠᏰᎸᏗ ᏂᎨᏒᎾ; ᎡᎶᎯᏍᏗᏂ ᎡᎯ ᎤᏲ ᎠᏓᏅᏓᏗᏍᏗ ᎨᏒ ᎠᏲᎱᎯᏍᏗ ᎨᏒ ᏩᎵᏰᎢᎶᎯᎭ.

Nebo zámutek, kterýž jest podlé Boha, ten pokání k spasení působí, jehož nikdy líto nebývá, ale zámutek světa smrt způsobuje.

11 ᎬᏂᏳᏉᏰᏃ ᎯᎠ ᎾᏍᎩ ᎤᏲ ᏥᏣᏓᏅᏓᏛᎩ ᎾᏍᎩ ᏗᎬᏩᏓᏂᎸᎢᏍᏗ ᎨᏒ ᎤᏁᎳᏅᎯ, ᏂᎦᎥ ᎢᏣᎵᏂᎬᏁᏗ ᎨᏒ ᏭᎵᏰᎢᎶᎸ; ᏂᎦᎥ ᏗᏣᏢᏫᏍᏙᏗ ᎢᏥᏲᎲᎢ, ᎥᎥ ᏂᎦᎥ ᎢᏥᏂᏆᏘᎲᎢ, ᎥᎥ, ᏂᎦᎥ ᎢᏥᎾᏰᏍᎬᎢ, ᎥᎥ, ᏂᎦᎥ ᎤᏣᏘ ᎢᏣᏑᎵᏍᎬᎢ, ᎥᎥᎢ, ᏂᎦᎥ ᎤᎵᏂᎩᏛ ᎢᏣᏓᏅᏛᎢ, ᎥᎥ, ᏂᎦᎥ ᎠᏓᏍᏛᏗᏍᏙᏗ ᎨᏒᎢ! ᏂᎦᎥ ᏧᏓᎴᏅᏛ ᎬᏂᎨᏒ ᏂᏨᏁᎸ ᏂᏥᏍᎦᏅᎾ ᎨᏒ ᎯᎠ ᎾᏍᎩ ᎧᏃᎮᏗ ᏥᎩ.

Ano hle, to samo, že jste podlé Boha zarmouceni byli, jakou v vás způsobilo snažnost, nýbrž omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň, nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? Všelijak prokázali jste to, že jste nevinni v té věci.

12 ᎾᏍᎩ ᏥᏄᏍᏗ ᎤᏙᎯᏳᎯᏍᎩᏂᏃᏅ ᏫᏨᏲᏪᎳᏁᎸᎩ, ᎠᏎᏃ ᎥᏝ ᎤᏣᏘᏂ ᎢᏳᏛᏁᎸᎯ ᏳᎬᏩᎴᎢ, ᎥᏝ ᎠᎴ Ꮎ ᎤᏣᏘᏂ ᎢᏯᎦᏛᏁᎸᎯ ᏳᎬᏩᎴᎢ; ᎠᏍᎩᏂ ᎢᏨᏍᏆᏂᎪᏗᏳ ᎨᏒ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᎠᎦᏔᎲ ᎬᏂᎨᏒ ᎢᏣᎵᏍᏓᏁᏗᏱ.

A ač psal jsem vám, však ne pro toho, kterýž tu nepravost spáchal, ani pro toho, komuž se křivda stala, ale aby vám zjevena byla pilnost naše o vás před oblíčejem Božím.

13 ᎾᏍᎩ ᎢᏳᏍᏗ ᏂᎯ ᎤᎦᎵᏍᏗ ᎢᏣᏓᏅᏛ ᎠᏴ ᎣᎩᎦᎵᏍᏓᏛᎩ; ᎥᎥ, ᎠᎴ ᎤᏟ ᎢᎦᎢ ᎣᎦᎵᎮᎵᏍᏗ ᏄᎵᏍᏔᏅᎩ, ᏓᏓᏏ ᎠᎵᎮᎵᎬ ᎢᏳᏍᏗ, ᏅᏓᎦᎵᏍᏙᏗᏍᎬᎩ ᎾᏍᎩ ᎤᏓᏅᏙ ᏂᏥᎥ ᎡᏥᎦᎵᏍᏓᏕᎸᎢ.

Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode všech vás,

14 ᎢᏳᏰᏃ ᏥᏯᏢᏈᏎᎸᎯ ᎨᏎᏍᏗ, ᏂᎯ ᎢᏨᏁᎢᏍᏗᏍᎬᎢ, ᎥᏝ ᏱᎦᏕᎣᏍᎦ; ᏂᎦᏗᏳᏍᎩᏂ ᏧᏓᎴᏅᏛ ᎢᏨᏬᏁᏔᏅᎢ ᎤᏙᎯᏳᎯᏯ ᏥᎩ, ᎾᏍᎩᏯᏉ ᎣᎦᏢᏆᏒᎢ, ᎾᏍᎩ ᏓᏓᏏ ᎣᏣᏢᏆᏎᎸᎢ, ᎤᏙᎯᏳᎯᏯ ᏄᎵᏍᏔᏅ.

A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben, ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě, tak i chlouba naše, kteráž byla před Titem, pravá jest shledána.

15 ᎠᎴ ᎤᎾᏫᏱ ᎢᏥᎨᏳᎯᏳ ᎨᏒ ᎤᏣᏘ ᎤᏁᏉᏨ, ᎤᏅᏓᏛ ᎢᏦᎯᏳᎯᏳ ᎨᏒ ᏂᏥᎥᎢ, ᎾᏍᎩ ᎢᏥᎾᏰᏍᎩ ᎠᎴ ᏗᏥᎾᏫᏍᎩ ᏕᏣᏓᏂᎸᏨᎢ.

Ano i srdce jeho k vám jest příchylnější, když rozpomíná se na poslušenství všech vás, kterak jste ho s bázní a s strachem přijali.

16 ᎾᏍᎩ ᎢᏳᏍᏗ ᎦᎵᎡᎵᎦ, ᎨᏨᏲᎢᏳᏗ ᎨᏒ ᏄᏓᎴᏒ ᎪᎱᏍᏗ ᎤᎬᏩᎵ.

Protož raduji se, že ve všem mohu se vám dověřiti.