ᎪᎵᏂᏗᏱ ᎠᏁᎯ ᏔᎵᏁ ᎨᎪᏪᎳᏁᎸᎯ 3
1 ᏥᎪ ᏔᎵᏁ ᎣᏣᎴᏂ ᎣᎬᏒ ᎣᏣᏓᎸᏉᏗᎭ? ᏥᎪᎨ ᎠᏎ ᏫᏗᏨᏃᎮᏗ ᏃᎦᎵᏍᏓᏁᎭ, ᎪᏪᎵ ᎣᎩᎸᏉᏗᏍᎩ ᎩᎶ ᏥᏄᎾᎵᏍᏓᏁᎰᎢ, ᎠᎴ ᏂᎯ ᏗᏍᎩᏅᏁᎸᎯ ᏍᎩᎸᏉᏗᏍᎩ?
Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, neb od vás k jiným?
2 ᏂᎯ ᎪᏪᎵ ᎣᎦᏤᎵᎦ, ᏥᎪᏪᎳ ᏦᎩᎾᏫᎯ, ᎾᏂᎥ ᏴᏫ ᏣᏂᎦᏔᎭ ᎠᎴ ᏣᏂᎪᎵᏰᎠ.
List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.
3 ᎬᏂᎨᏒᎢᏳ ᎢᏰᏨᏁᎸᎯ ᏂᎯ ᎦᎶᏁᏛ ᎤᏤᎵ ᎪᏪᎵ ᎨᏒᎢ, ᎠᏴ ᏦᎩᎸᏫᏍᏓᏁᎸᎯ, ᎪᏪᎳᏅᎯ ᎪᏪᎶᏗ ᎬᏔᏅᎯ ᏂᎨᏒᎾ, ᎠᏓᏅᏙᏍᎩᏂ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᎬᏂᏛ ᎤᏤᎵ ᎬᏔᏅᎯ; ᎥᏝ ᏅᏲᎯ ᏗᎪᏪᎶᏗᏱ ᏗᎪᏪᎳᏅᎯ ᏱᎩ, ᎤᏇᏓᎵᏍᎩᏂ ᎨᏒ ᏗᎪᏪᎶᏗᏱ ᎣᎾᏫᏱ.
Nebo to zjevné jest, že jste list Kristův způsobený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
4 ᎾᏍᎩᏃ ᏄᏍᏗ ᏱᏣᎵᏍᎦᏍᏙᏛ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᎦᎶᏁᏛ ᎢᏳᏩᏂᏌᏛ.
Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
5 ᎥᏝᏍᎩᏂᏃᏅ ᎣᎬᏒ ᎨᏒ ᏰᎵ ᎦᏲᎦᏓᏅᏖᏗ ᏱᎩ ᎪᎱᏍᏗ ᎣᎬᏒᏉ ᎨᏒ ᏅᏛᏓᎴᎲᏍᎩ, ᏰᎵᏉᏍᎩᏂ ᎢᎦᏲᎦᏛᏁᏗ ᎨᏒ ᎤᏁᎳᏅᎯᏱ ᏗᏓᎴᎲᏍᎦ.
Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
6 ᎾᏍᎩ ᎾᏍᏉ ᏰᎵ ᎢᎦᏲᎦᏛᏁᏗ ᏥᏃᎬᏁᎸ ᏦᎩᎸᏫᏍᏓᏁᏗᏱ ᎾᎿᎭᎢᏤ ᎧᏃᎮᏛ ᏓᏠᎯᏍᏛᎢ; ᎥᏝ ᎠᏗᎾ ᏄᏍᏛ ᎪᏪᎸᎢ, ᎠᏓᏅᏙᏍᎩᏂ ᏓᏕᏲᎲᏍᎬᎢ; ᏄᏍᏛᏰᏃ ᎪᏪᎸ ᎠᏓᎯᎰᏉ, ᎠᏓᏅᏙᏍᎩᏂ ᎠᏓᏛᏂᏗᏍᎪᎢ.
Kterýž i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabijí, ale Duch obživuje.
7 ᎢᏳᏃ ᏗᎦᎸᏫᏍᏓᏁᏗ ᎠᏓᎯᎯ ᎨᏒ ᎤᎬᏩᎵ ᏥᎪᏪᎴ ᏣᏰᎶᎴ ᏅᏲᎯ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᏥᎨᏎᎢ, ᎾᏍᎩ ᎢᏏᎵ ᏧᏪᏥ ᎪᎯᏛ ᏗᎬᏩᎾᎧᏃᏗ ᏂᎨᏒᎾ ᏥᎨᏎ ᎼᏏ ᎤᎧᏛᎢ, ᏥᏅᏗᎦᎵᏍᏙᏗᏍᎨ ᏗᎬᏩᎸᏌᏛ ᎨᏒ ᎤᎧᏛᎢ; ᎾᏍᎩ ᎠᎲᏍᏗᏉ ᏥᎨᏎᎢ;
Jestližeť pak přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
8 ᏝᏍᎪ Ꮀ ᏳᎬᏫᏳᏎᏍᏗ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᏱᎨᏎᏍᏗ ᎠᏓᏅᏙ ᎤᎬᏩᎵ ᎨᏒ ᏗᎦᎸᏫᏍᏓᏁᏗ?
I kterakž by ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
9 ᎢᏳᏰᏃ ᏗᎦᎸᏫᏍᏓᏁᏗ ᏗᏓᏚᎪᏓᏁᎯ ᎨᏒ ᎦᎾᏄᏫᏍᎩ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᏱᎩ, Ꮀ ᎤᎬᏫᏳᎭ ᎤᏓᎪᎾᏛᏗ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᎠᏓᏚᏓᎴᏍᎩ ᎨᏒ ᏗᎦᎸᏫᏍᏓᏁᏗ.
Nebo jestližeť přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více přisluhování spravedlnosti rozhojňuje v slávě.
10 ᎾᏍᎩᏰᏃ ᎾᏍᏉ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᎢᎬᏁᎸᎯ ᏥᎨᏎ ᎥᏝ ᎰᏩ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᏱᎨᏎᎢ, ᏅᏗᎦᎵᏍᏙᏗᏍᎨ ᎬᏩᏓᎪᎾᏛᏛ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᎨᏒ ᏐᎢ.
Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání této předůstojné slávy.
11 ᎢᏳᏰᏃ ᎾᏍᎩ Ꮎ ᎠᎲᏛ ᏥᎩ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᏱᎨᏎᎢ, ᎤᏟᎯᏳ ᏭᏓᎪᎾᏛᏗ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᎾᏍᎩ Ꮎ ᏥᏅᏩᏍᏗᏉ.
Nebo jestližeť to pomíjející bylo slavné, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
12 ᎾᏍᎩᏃ Ꮎ ᏥᏄᏍᏗ ᎤᏚᎩ ᏦᎬᎭ, ᎤᏣᏘ ᎠᎯᏗᏳ ᎦᎪᎵᏍᏗ ᎣᏥᏬᏂᎭ;
Protož majíce takovou naději, mnohé svobody v mluvení užíváme,
13 ᎢᏝᏃ ᎼᏏ ᏥᏄᏛᏁᎴ [ ᏱᏃᏣᏛᏁᎭ ] ᏧᎵᎬᏚᎳᏁ ᎾᏍᎩ ᎢᏏᎵ ᏧᏪᏥ ᏫᏗᎬᏩᎾᎧᏃᏗ ᏂᎨᏒᎾ ᎢᏳᎵᏍᏙᏗᏱ ᏩᏍᏛ ᎾᏍᎩ Ꮎ ᎠᎲᏛ ᏥᎩ.
A ne jako Mojžíš kladl zástěru na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.
14 ᏚᎾᏓᏅᏛᏍᎩᏂ ᏧᏍᎦᏃᎵᏳ ᎨᏎᎢ; ᎪᎯᏰᏃ ᎢᏯᏍᏗ ᏅᏩᏍᏗᏉ ᎾᏍᎩ Ꮎ ᎠᎵᎬᏚᎶ ᎠᎲᏛ ᏂᎨᏒᎾ ᎢᏳᏃ ᏓᏂᎪᎵᏯ ᎤᏪᏘ ᎧᏃᎮᏛ ᏓᏠᎯᏍᏛ ᎪᏪᎸᎢ; ᎦᎶᏁᏛᏰᏃ ᏂᎬᏂᏏᏍᎪ ᎠᎲᏛ ᏂᎨᏐᎢ.
Pročež ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnes ta zástěra v čítání Starého Zákona zůstává neodkrytá; nebo skrze Krista se odnímá.
15 ᎩᎳᎯᏳᏉᏍᎩᏂ ᎪᎯ ᎢᎦ ᎢᏯᏍᏗ ᎢᏳᏃ ᎼᏏ ᏓᏥᎪᎵᏯ ᎠᎵᎬᏚᎶ ᏧᏂᎾᏫ ᏚᏭᏢᏙᎢ.
Protož až do dnes, když čten bývá Mojžíš, zástěra jest položena na jejich srdci.
16 ᎠᏎᏍᎩᏂᏃᏅ, ᎤᎬᏫᏳᎯᏱ ᏫᏓᎦᏔᎲᏍᏔᏅᎭ, ᎾᏍᎩ Ꮎ ᎠᎵᎬᏚᎶ ᎢᏴᏛ ᎢᎬᏁᏗ ᏅᏓᎦᎵᏍᏔᏂ.
Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňata bude ta zástěra.
17 ᎠᎴ ᎤᎬᏫᏳᎯ ᎾᏍᎩ Ꮎ ᎠᏓᏅᏙ; ᎢᎸᎯᏢᏃ ᏄᏛᎿᎭᏕᎬ ᎤᎬᏫᏳᎯ ᎤᏤᎵ ᎠᏓᏅᏙ, ᎾᎿᎭᎡᎭ ᎣᏩᏒ ᎣᏓᏤᎵᎦᏯ ᎨᏒᎢ.
Nebo Pán jest Duch ten, a kdež jest ten Duch Páně, tu i svoboda.
18 ᎠᏴᏍᎩᏂ ᏂᏗᎥ ᏂᏗᎦᎵᎬᏚᎸᎾ ᎠᏓᎨᏗᏱ ᎾᏍᎩᏯ ᏕᏓᎧᏂᏍᎬ ᎦᎸᏉᏗᏳ ᎨᏒ ᎤᎬᏫᏳᎯ ᎤᏤᎵᎦ, ᎢᏓᏓᏁᏟᏴᎭ ᎾᏍᎩᏯ ᏄᏍᏛ ᏂᏓᎵᏍᏗᎭ, ᎦᎸᏉᏗᏳ ᎨᏒ ᎢᎩᎲ ᎧᏁᏉᏤᎦ, ᎤᎬᏫᏳᎯ ᎤᏓᏅᏙ ᎢᏳᏩᏂᏌᏛ ᎾᏍᎩᏯᎢ.
My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
