Esdras 4

1 Karon nakadungog ang pipila sa mga kaaway sa Juda ug sa Benjamin nga ang katawhan nga mga binihag nagtukod ug templo alang kang Yahweh, ang Dios sa Israel.

Uslyšavše pak nepřátelé Judovi a Beniaminovi, že by ti, kteříž přestěhováni byli, stavěli chrám Hospodinu Bohu Izraelskému,

2 Busa miduol sila kang Sorobabel ug ang mga pangulo sa ilang mga katigulangang mga banay. Miingon sila ngadto kanila, “Magtukod kita uban kaninyo, kay sama kaninyo, nangita kami sa inyong Dios ug naghalad ngadto kaniya sukad pa sa panahon ni Esardad, nga hari sa Asiria, nagdala kanato dinhing dapita.”

Přistoupili k Zorobábelovi a k knížatům čeledí otcovských, a řekli jim: Budeme s vámi stavěti; nebo jako i vy hledati budeme Boha vašeho, jemuž i oběti obětujeme ode dnů Esarchaddona krále Assyrského, kterýž nás sem uvedl.

3 Apan si Sorobabel, si Josue, ug ang mga pangulo sa ilang mga katigulangang banay nag-ingon, “Dili kamo, apan kami ang kinahanglan magtukod sa balay sa among Dios, tungod kay kami motukod sa balay alang kang Yahweh, ang Dios sa Israel, ingon nga mando ni Haring Ciro sa Persia.”

Tedy řekl jim Zorobábel a Jesua i jiná knížata čeledí otcovských z Izraele: Ne vám, ale nám náleží stavěti dům Bohu našemu; nebo my sami stavěti budeme Hospodinu Bohu Izraelskému, jakž přikázal nám král Cýrus, král Perský.

4 Busa ang katawhan sa yuta gihimong maluya ang mga kamot sa taga-Juda; gihadlok nila ang mga taga-Juda sa pagtukod.

A však lid té krajiny zemdléval ruce lidu Judského, a odhrožovali je, aby nestavěli.

5 Gisuholan usab nila ang mga magtatambag aron sa pagpakyas sa ilang plano. Gibuhat nila kini sa tanang mga adlaw ni Ciro ug ngadto sa paghari ni haring Dariu sa Persia.

Anobrž i najímali proti nim rádce, aby rušili rady jejich, po všecky dny Cýra krále Perského, až do kralování Daria krále Perského.

6 Unya sa sinugdanan sa paghari ni Asuero nagsulat sila ug sumbong batok sa mga lumolupyo sa Juda ug sa Jerusalem.

Nebo když kraloval Asverus, při začátku kralování jeho sepsali žalobu proti obyvatelům Judským a Jeruzalémským.

7 Sa panahon kini sa mga adlaw ni Asuero nga si Bislam, si Mitredates, si Tabel, ug sa ilang mga kaubanan nagsulat kang Asuero. Ang maong sulat gisulat sa pinulongan nga Aramaica ug gihubad.

(Tak jako za dnů Artaxerxa psal Bislam, Mitridates, Tabel a jiní tovaryši jeho k Artaxerxovi králi Perskému.) Písmo pak listu toho psáno bylo Syrsky, i vykládáno Syrsky.

8 Si Rehum ang labaw ug si Simsai ang eskriba maoy nagsulat niining paagi ngadto kang Artajerjes mahitungod sa Jerusalem.

Rechum totiž kancléř a Simsai písař napsali jeden list proti Jeruzalému Artaxerxovi králi, takový:

9 Unya si Rehum, si Simsai, ug ang iyang mga kaubanan, nga mga maghuhukom ug ang uban pang mga opisiyal sa gobyerno, gikan sa Erec, sa Babilonia, ug sa Susa sa Elam—misulat sila ug sulat—

Rechum kancléř a Simsai písař i jiní tovaryši jejich, Dinaiští a Afarsatchaiští, Tarpelaiští, Afarzaiští, Arkevaiští, Babylonští, Susanechaiští, Dehavejští a Elmaiští,

10 ug nahiapil sila niadtong mga tawo nga gipugos pagpapuyo sa Samaria sa bantogan ug inila nga si Asbanipal, uban sa tanan nga anaa sa probinsya unahan sa Suba.

I jiní národové, kteréž byl převedl Asnapar veliký a slavný, a rozsadil v městech Samařských, a jiní za řekou, i Cheenetští,

11 Mao kini ang kopya sa sulat nga ilang gipadala ngadto kang Artajerjes: “Ang imong mga sulugoon, mga katawhan tabok sa suba, nagsulat niini:

(Tento jest přípis listu, kterýž poslali k Artaxerxovi králi), služebníci tvoji, lidé za řekou a Cheenetští.

12 Tugoti ang hari masayod nga ang mga Judio nga gikan kanimo moanhi batok kanato dinhi sa Jerusalem aron itukod ang masinupakon nga siyudad. Gihuman nila ang mga pader ug gitukod pag-usab ang mga pundasyon.

Známo buď králi, že Židé, kteříž se vrátili od tebe, přišedše k nám do Jeruzaléma, město odporné a škodlivé stavějí, i zdi dělají, a základy spojují.

13 Karon tugoti ang hari nga masayod niana nga kung kining siyudara matukod ug mahuman na ang pader, dili sila maghatag ug pahinungod ug buhis apan ilang pagasakiton ang mga hari.

Protož nyní buď vědomo králi, bude-li to město vystaveno, a zdi dodělány, platuť, cla a úroku dávati nebudou, a tak komoře královské újma bude.

14 Tungod kay kami nagakaon ug asin sa palasyo, dili kini husto kanamo nga motan-aw sa bisan unsang pagpakaulaw nga nahitabo sa hari. Tungod niini mao nga nagpahibalo kami ngadto sa hari

Nyní tedy poněvadž dobrodiní paláce užíváme, na obnažování krále neslušelo se nám dívati. Tou příčinou poslali jsme a oznámili to králi,

15 nga pangitaon ang talaan sa imong amahan ug aron sa pagsuta nga kining masinupakon nga siyudad magpasakit sa mga hari ug sa mga probinsya. Mao kini ang hinungdan sa daghang mga suliran ngadto sa mga hari ug sa mga probinsya. Nahimo kining sentro sa masinupakon sukad pa kaniadto. Mao kini ang hinungdan nga kining siyudara nagun-ob.

Aby dal hledati v knihách kronik otců svých, a najdeš v nich, i zvíš, že město to jest město odporné a škodlivé králům i krajinám, a že se v něm puntovávají od starodávna, pročež to město prvé zkaženo bylo.

16 Nagpahibalo kami sa hari nga kung matukod kining siyudara ug ang pader, unya walay mabilin alang kanimo sa unahan sa dako nga suba sa Eufrates.”

Nadto známoť činíme králi, že bude-li to město vystaveno, a zdi dodělány, tedy vládařství za řekou míti nebudeš.

17 Busa nagpadala ang hari ug tubag ngadto kang Rehum ug kang Simsai ug sa ilang mga kaubanan sa Samaria ug sa uban pang bahin unahan sa Suba: “Ang kalinaw maanaa kaninyo.

Tedy odeslal odpověd král Rechumovi kancléři a Simsaiovi písaři i jiným tovaryšům jejich, kteříž bydlili v Samaří, a jiným za řekou v Selam i v Cheet:

18 Ang maong sulat nga imong gipadala kanako gihubad ug gibasa dinhi kanako.

Psání, kteréž jste k nám poslali, zjevně čteno jest přede mnou.

19 Busa nagsugo ako sa pagsusi ug nahibaloan nga kaniadto misupak sila ug misukol batok sa mga hari.

Protož rozkázal jsem, aby hledali. I nalezli, že to město zdávna povstává proti králům, a zprotivování i puntování bývají v něm.

20 Adunay mga hari nga kusgan nga nagdumala sa Jerusalem ug adunay gahom sa tanang butang sa unahan sa Suba. Ang pahinungod ug mga buhis ginabayad kanila.

Nadto i králové mocní že bývali v Jeruzalémě, a panovali nade vším, co jest za řekou, jimž platové, cla a úrok dáván býval.

21 Karon, paghimo ug balaod alang niining mga tawhana aron mohunong ug dili na pagatukoron kining siyudara hangtod nga makahimo ako ug balaod.

Protož nyní přikažte, ať jest zastaveno mužům těm, aby to město nebylo staveno, dokudž by ode mne poručeno nebylo.

22 Pagmabinantayon nga dili kini masalikway. Nganong gitugotan man nga modako kining kadaot ug maoy hinungdan nga midako ang nawala sa bahin alang sa hari?

Hleďtež pak, abyste se v té věci nemýlili, a ať skrze to nezroste něco zlého na škodu králům.

23 Sa dihang nabasa ni haring Artajerjes ang balaod sa atubangan ni Rehum, ni Simsai, ug sa ilang mga kaubanan, nagdali sila ug gawas sa Jerusalem ug gipugos ang mga Judio sa pagpaundang sa pagtukod.

Když pak ten přípis listu Artaxerxa krále čten byl před Rechumem a Simsaiem písařem a tovaryši jejich, odešli rychle do Jeruzaléma k Židům, a zastavili jim mocí a silou.

24 Busa ang bulohaton sa balay sa Dios ngadto sa Jerusalem naundang hangtod sa ikaduhang tuig sa paghari ni haring Dario sa Persia.

A tak přetrženo jest dílo domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a stálo tak až do druhého léta kralování Daria krále Perského.