< मरकुस 6 >

1 तालू यीशु कफरनहूम शेहरे ला चली गिया, सै अपणे ग्रां नासरत जो आया, कने उदे चेले भी उदे सोगी आये।
Y salió de allí, y vino a su tierra; y le siguieron sus discípulos.
2 यीशु सब्ते बाले रोजे यहूदी जंज घर च परमेश्वरे दे बचना दा उपदेश देणा लग्गा, कने मते लोक सुणीकरी हेरान होई गे कने बोलणा लग्गे, “इनी माणुऐ ऐ गल्लां कुथु ला सिखियां न? कने इसयो ऐ सारा ज्ञान कने चमत्कार करणे दी शक्तियां कुनी दितियां? कने सामर्थ्य दे कम्म कियां इदे ला होंदे न?
Y llegado el sábado, comenzó a enseñar en la sinagoga; y muchos oyéndo le estaban atónitos, diciendo: ¿De dónde tiene éste estas cosas? ¿Y qué sabiduría es esta que le es dada, que tales maravillas son hechas por sus manos?
3 ऐ सिर्फ तरखाणे दा पुत्र है, जड़ा मरियम दा पुत्र, कने याकूब, योसेस, यहूदा कने शमौन दा भाई है। कने इदिया बेंहणा भी ऐथू साड़े सोगी न” कने उना यीशुऐ पर भरोसा करणे जो मना करी दिता।
¿No es éste el carpintero, hijo de María, hermano de Santiago, y de Joses, y de Júdas, y de Simón? ¿No están también aquí con nosotros sus hermanas? Y se escandalizaban en él.
4 यीशुऐ उना जो बोलया, की परमेश्वरे दे संदेश देणेबालयां दा अपणे ग्रां कने अपणे रिशतेदारां अपणे घरे छडी करी, हर कुथी उदी इज्जत मान होंदा है।
Mas Jesús les decía: No hay profeta deshonrado sino en su tierra, y entre sus parientes, y en su casa.
5 कने ओथु उसी पर कुनी भरोसा नी किता, इसा बजा ला उनी ओथु थोड़े बिमारां पर हथ रखीकरी खरा किता उदे अलावा ओथु होर कोई चमत्कार नी करी सकया।
Y no pudo allí hacer alguna maravilla: solamente que sanó unos pocos enfermos, poniendo sobre ellos las manos.
6 कने यीशु उना दे अविश्वास ने बड़ा हेरान होया कने उदे बाद यीशु अखे बखे दे ग्रांऐ च गिया कने परमेश्वर दे बचना दा उपदेश दिता।
Y estaba maravillado de la incredulidad de ellos; y rodeaba las aldeas de al derredor enseñando.
7 थोड़े बकते बाद यीशुऐ बाहरां चेलयां जो अपणे बाल सदया कने उना जो बुरी आत्मा कडणे दा हक दिता। उना जो दो-दो करिके लग-लग ग्रांऐ भेजणा लग्गा, कने उना जो बुरियां आत्मा जो लोकां चे कडणे दा हक दिता।
Y llamó a los doce, y comenzó a enviarlos de dos en dos, y les dio potestad sobre los espíritus inmundos;
8 कने यीशुऐ उना जो हुकम दिता, की अपणे रस्ते तांई सिर्फ इक सोठी लेनयो। ना तां खाणे तांई रोटी लेणी, ना तां झोला, ना ही बटुए च पेसे,
Y les mandó que no llevasen nada para el camino, sino solamente un bordón; ni alforja, ni pan, ni dinero en la bolsa;
9 पर जुते पाई लेनयो कने होर कोई कपड़े पाणे तांई मत लेंदे।
Mas que calzasen sandalias; y no vistiesen dos ropas.
10 यीशुऐ उना जो बोलया, “की कोई तुहांजो अपणे घरे रेहणे तांई सदगा, जालू दीकर तुसां उसी ग्रांऐ च रेंगे, तालू दीकर उसी दे घरे च परोणे बणी करी रिया।
Y les decía: En cualquier casa que entrareis, posád allí hasta que salgáis de aquel lugar.
11 जिसा जगा दे लोक तुहांजो अपनांगे नी कने तुहाड़ी सुणगे नी, ओथु ला जांदे बेले अपणे पैरां दी धुड़ जाड़ी दिनयो, ताकि उना लोकां जो पता लग्गे की परमेश्वरे दिया तरफा ला मिलणे बाली सजा दे सै अपु ही जिम्मेबार न।”
Y todos aquellos que no os recibieren, ni os oyeren, saliendo de allí, sacudíd el polvo que está debajo de vuestros pies en testimonio contra ellos. De cierto os digo, que más tolerable será el castigo de Sodoma, o de Gomorra en el día del juicio, que él de aquella ciudad.
12 तालू चेलयां जाई करी घोषणा किती की अपणा मन बदला कने अपणे पापां दा पश्चाताप करा, कने परमेश्वरे दे शुभसमाचार पर भरोसा करा, कने परमेश्वरे पासे मुड़ा।
Y saliendo predicaban, que se arrepintiesen los hombres.
13 कने उना मतियां बुरियां आत्मा जो कडया, कने मतयां बिमारां जो जैतुन दा तेल मली करी खरा किता।
Y echaban fuera muchos demonios, y ungían con aceite a muchos enfermos, y sanaban.
14 कने हुण राजा हेरोदेसे यीशु दे कम्मा दी चर्चा सुणी जड़े यीशु करा दा था, क्योंकि मते सारे लोक यीशुऐ जो जाणदे थे कने उदे बारे च चर्चा करा दे थे। कने बोला दे थे की ऐ सेई यूहन्ना बपतिस्मा देंणे वाला है, सै मरयां चे जिन्दा होई गिया है, ऐई बजा है कि उदे बाल ऐ चमत्कार करणे तांई परमेश्वरे दी शक्ति है।
Y oyó el rey Heródes la fama de Jesús, porque su nombre era hecho notorio, y dijo: Juan el Bautista ha resucitado de los muertos; y por tanto virtudes obran en él.
15 कने होरनी लोकां बोलया है, “परमेश्वरे दा संदेश दे बाला एलिय्याह है। कने बाकियां बोलया, ऐ सै परमेश्वरे दा संदेश देणेबाला है, जड़े बड़े जमाने पेहले रेंदे थे।”
Otros decían: Elías es. Y otros decían: Profeta es; o alguno de los profetas.
16 हेरोदेसे ऐ सुणीकरी बोलया, “ऐ यूहन्ना बपतिस्मा देणेबाला है, मैं अपु उदा मुंड बडबाया था, पर सै मरी करी फिरी जिन्दा होई गिया है।”
Y oyéndo lo Heródes, dijo: Este es Juan el que yo degollé: él ha resucitado de los muertos.
17 हेरोदेस थोड़े बकते पेहले अपणे भाई फिलिप्पुस दी घरे बाली हेरोदियास ने बियाह करी लिया था।
Porque el mismo Heródes había enviado y prendido a Juan, y le había aprisionado en la cárcel a causa de Herodías, mujer de Felipe su hermano; porque la había tomado por mujer.
18 तालू यूहन्ना उसयो बोलया, “ऐ तु खरा नी किता तु अपणे भाईये दी लाड़ी लेई ली!” तांई तां हेरोदियास जो खुश करणे तांई, हेरोदेसे यूहन्ना जो पकड़ी करी उसयो जेला च पाई दिता।
Porque Juan decía a Heródes: No te es lícito tener la mujer de tu hermano.
19 तांई तां हेरोदियास यूहन्ना ने दुशमणी रखदी थी कने सै चांहदी थी, की उसयो मरवाई दे, पर ऐसा होई नी सकया,
Por tanto Herodías le tenía ojeriza, y deseaba matarle; mas no podía;
20 हरबरी जालू हेरोदेस यूहन्ना जो बोलदे सुणदा था, तां सै डरदा था, क्योंकि युहन्ना इक पबित्र कने धर्मी माणु था, पर तमी सै उसयो सुणना पसंद करदा था। कने सिपाहियां जो उदी रखाबाली करणे तांई रखया, हेरोदेस उदियां गल्लां सुणीकरी डरी जांदा था, पर सै खुशिया ने सुणदा था।
Porque Heródes temía a Juan, conociéndole por varón justo y santo; y le tenía respeto, y obedeciéndole hacía muchas cosas; y le oía de buena gana.
21 थोड़े बकते बाद, हेरोदेसे अपणा जन्म दिन मनाया। उनी अपणे बड्डे प्रधान अधिकारियां, सेना दे बड्डे खास अगुवां कने गलील प्रदेशे दे अगुवां जो धामा च सदया। इसा धामा च हेरोदियास जो यूहन्ना जो मरवाणे दा मोका मिली गया।
Y viniendo un día oportuno, en que Heródes, en la fiesta de su nacimiento, hacía cena a sus príncipes y tribunos, y a los principales de Galilea,
22 कने हेरोदियास दी कुड़ी अंदर आई, कने नची करी हेरोदेस कने उदे सोगी धाम खाणा आये परोणयां जो खुश किता, तालू राजे कुड़िया जो बोलया, “तू जड़ा मर्जी मिंजो ला मंग, मैं तिजो दिंगा।”
Y entrando la hija de Herodías, y danzando, y agradando a Heródes, y a los que estaban con él a la mesa, el rey dijo a la moza: Pídeme lo que quisieres, que yo te lo daré.
23 कने हेरोदेसे उसा ला ऐ बायदा किता, “की मेरे अधे राज्य दीकर जड़ा कुछ तू मिंजो ला मंगगी सै मैं तिजो दिंगा।”
Y le juró: Todo lo que me pidieres te daré hasta la mitad de mi reino.
24 उना बाहर जाई करी अपणिया माता ला पुछया, की मैं क्या मंगे? माता बोलया की, “उसयो बोल की सै यूहन्ना बपतिस्मा देणेबाले दा मुडं बड्डी करी मिंजो दे।”
Y saliendo ella, dijo a su madre: ¿Qué pediré? Y ella dijo: La cabeza de Juan el Bautista.
25 कने सै झट अंदर राजे बाल आई, कने उसने बिनती किती की, “मैं चांहदी है, की तू हुणी यूहन्ना बपतिस्मा देणेबाले दा मुंड बड्डी करी मिंजो इक थालिया च दे।”
Entonces ella entró prestamente al rey, y pidió, diciendo: Quiero que ahora luego me des en un plato la cabeza de Juan el Bautista.
26 ऐ सुणीकरी राजा बड़ा उदास होया, पर अपणिया कसमां, कने सोगी बोणे बालयां दिया बजा ला उसा दिया गल्ला जो टालना नी चांदा था।
Y el rey se entristeció mucho; mas a causa del juramento, y de los que estaban con él a la mesa, no quiso negárse lo.
27 राजे इक सिपाइऐ जो हुकम दिता, कि जेला च जा, कने यूहन्ना दा मुंड बड्डी करी उदे बाल लेईकर आ।
Y luego el rey, enviando uno de la guardia, mandó que fuese traída su cabeza. El cual fue, y le degolló en la cárcel.
28 सिपाईऐ जेला च जाई करी उदा सिर कटया, कने इक थालिया च रखीकरी लेई आया कने उसा कुड़िया जो देई दिता, कने कुड़िया अपणिया माता जो देई दिता।
Y trajo su cabeza en un plato, y la dio a la moza, y la moza la dio a su madre.
29 जालू यूहन्ना दे चेलयां जो पता चला की उसयो मारी दितया है, यूहन्ना दे चेले आये, कने उना उदिया लाशा जो चुकी करी कबरा च रखी आये।
Y oyéndo lo sus discípulos, vinieron, y tomaron su cuerpo, y le pusieron en un sepulcro.
30 जालू सै प्रेरित जिना जो यीशुऐ भेजया था, सै यीशु बाल बापस आये कने उदे चारों बखे खड़ोइ गे, कने जड़ा कुछ उना किता, कने सिखया था, सारा कुछ उसयो दसया।
Y los apóstoles se juntaron a Jesús, y le contaron todo lo que habían hecho, y lo que habían enseñado.
31 मते सारे लोक ओंदे जांदे थे कने इसा बजा ला यीशु कने उदे चेलयां जो रोटियां खाणे दा बकत नी मिलदा था। तालू यीशुऐ चेलयां जो बोलया, “असां कुथी सुनसान जगा चलदे जिथू किल्ले रेई सकन कने थोड़ा बकत अराम करी सकन।”
Y él les dijo: Veníd vosotros aparte a un lugar desierto, y reposád un poco; porque eran muchos los que iban y venían, que ni aun tenían lugar de comer.
32 इस तांई सै किस्तिया च बेईकरी सुनसान जगा च चली गे।
Y se fueron en una nave a un lugar desierto aparte.
33 कने मतयां लोकां उना जो जांदे दिखया कने पछेणी लिया की सै कुथु जाणा लगयो न। कने अखे बखे दे नगरां दे लोक गिठे होईकरी यीशु कने उदे चेलयां ला पेहले ओथु पैदल दौड़ी करी पुज्जी गे।
Y los vieron ir muchos, y lo conocieron; y concurrieron allá muchos a pie de las ciudades, y vinieron antes que ellos, y se juntaron a él.
34 यीशु किस्तिया ला उतरया कने उनी मती भरी भीड़ दिखी, कने उना पर तरस खादा, क्योंकि उना दा कोई अगुवा नी था, जड़ा उना दी रखबाली करी सके, जियां बिना गवाले भेडां होंदियां न, “फिरी सै उना जो परमेश्वर दे राज्य दियां मतियां गल्लां सिखाणा लग्गा।”
Y saliendo Jesús vio una grande multitud, y tuvo misericordia de ellos, porque eran como ovejas sin pastor; y les comenzó a enseñar muchas cosas.
35 जालू संज होंणा लग्गी, तां उदे चेले उदे बखे आई करी बोलणा लग्गे, “ऐ सुनसान जगा है, कने दिन बड़ा ढली गिया है।
Y como ya fue el día muy entrado, sus discípulos llegaron a él, diciendo: El lugar es desierto, y el día es ya muy entrado,
36 इना जो भेजी दे, ताकि ऐ अखे बखे दे ग्रां कने बासियां च जाई करी, अपणे तांई कुछ खाणे जो खरीदी लेन।”
Envíalos para que vayan a los cortijos y aldeas de al derredor, y compren para sí pan, porque no tienen que comer.
37 यीशुऐ उना जो जबाब दिता, “तुसां ही इना जो खाणे जो दिया।” उना यीशुऐ जो बोलया, “की तु चांदा है की असां जान कने दो सौ दिना दी मजदुरिया बराबर दियां रोटीयां खरदी करी इना जो खुआन?”
Y respondiendo él, les dijo: Dádles de comer vosotros; y le dijeron: ¿Qué? ¿iremos a comprar pan por doscientos denarios, para darles de comer?
38 यीशुऐ उना जो बोलया, “जाई करी दिखा तुहाड़े बाल कितणियां रोटियां न?” उना पता करी के बोलया, “पंज रोटियां कने दो मछियां भी हेन।”
Y él les dice: ¿Cuántos panes tenéis? Id, y védlo. Y sabiéndolo ellos, dijeron: Cinco, y dos peces.
39 तालू यीशुऐ उना जो हुकम दिता की, सबना जो सेले घाऐ पर बैठाई दिया।
Y les mandó que hiciesen recostar a todos por ranchos sobre la yerba verde.
40 सै सौ-सौ करिके कने पंजा-पंजा करिके झुण्डा च बेई गे।
Y se recostaron por partes, por ranchos, de ciento en ciento, y de cincuenta en cincuenta.
41 कने यीशुऐ सै पंज रोटियां कने दो मछियां लियां, कने स्वर्गे पासे दिखीकरी परमेश्वर दा धन्यबाद किता, कने रोटियां तोड़ी करी दो टोटे किते कने चेलयां जो दिन्दा गिया, ताकि सै लोकां जो परोसन, कने सै दो मछियां भी उना च बंडी दितियां।
Y tomados los cinco panes y los dos peces, mirando al cielo, bendijo, y rompió los panes, y dio a sus discípulos para que les pusiesen delante. Y los dos peces repartió entre todos.
42 सारे खाई करी रजी गे।
Y comieron todos, y se hartaron.
43 कने जालू रोटी खायी बैठे तालू चेलयां बाकी बचियाँ रोटियां कने मछियां गिठेरेइयां कने उसला बाहरा टोकरियाँ भरुई गियां।
Y alzaron de los pedazos doce esportones llenos, y de los peces.
44 जिना रोटियां खादियां सै पंज हजार सिर्फ मर्द थे, उना बच्चे कने जणासा जो गिणया नी था।
Y eran los que comieron de los panes cinco mil varones.
45 तालू यीशुऐ झट पट अपणे चेलयां जो बोलया की सै किस्तिया पर चढ़ी जा कने झिला दे पारले पासे बैतसैदा शेहरे जो चली जा, जालू दीकर की सै सारे लोकां जो भेजी नी ले।
Y luego dio priesa a sus discípulos a subir en la nave, e ir delante de él a la otra parte a Betsaida, entre tanto que él despedía la multitud.
46 सारे लोका जो भेजणे बाद, यीशु पहाड़े पर प्राथना करणे तांई गिया।
Y después que los hubo despedido, se fue al monte a orar.
47 कने जालू संज होई, तालू किस्ति गलील झिला दे बिच थी, कने यीशु किला झिला बखे था।
Y como fue la tarde, la nave estaba en medio de la mar, y él solo en tierra.
48 जालू उनी दिखया की सै बड़े घबराई गियो न, क्योंकि हवा उना दे खिलाफ चलियो थी, तां ब्यागा तड़के यीशु झिला पर चली करी उना बाल आया, कने सै उना ला बखे ला निकलना चांदा था।
Y los vio que se trabajaban navegando, porque el viento les era contrario; y cerca de la cuarta vela de la noche vino a ellos andando sobre la mar, y quería pasarlos.
49 पर जालू उना उसयो झिला पर चलदे दिखया, तां से डडणा लग्गी पै, उना जो लगया की सै भुत है, तां सै दिखीकरी डरी गे,
Y viéndole ellos, que andaba sobre la mar, pensaron que era fantasma, y dieron voces;
50 क्योंकि सारे उसयो दिखीकरी घबराई गियो थे। पर यीशुऐ उना ने झट गल्लां कितियां कने बोलया, “हिम्मत रखा, डरा मत, मैं यीशु है।”
Porque todos le veían, y se turbaron. Mas luego habló con ellos, y les dijo: Aseguráos, yo soy: no tengáis miedo.
51 तालू सै उना बाल आया कने किस्तिया पर चढ़ी गिया, कने हवा रुकी गेई, कने सै बड़े हेरान होणा लग्गे।
Y subió a ellos en la nave, y el viento reposó, y ellos en gran manera estaban fuera de sí, y se maravillaban;
52 हाली उना दिखया भी था की पिछलिया धियाड़िया यीशुऐ पंज रोटीयां ने पंज हजार ला जादा लोकां जो खाणा खुआया था, सै हाली भी उसयो नी समझयो थे, की यीशु कुण है। क्योंकि उना दे मन कठोर थे।
Porque aun no entendían el milagro de los panes; porque sus corazones estaban endurecidos.
53 जालू यीशु कने उदे चेले इक किस्तिया च गलील दिया झिल्ला च गन्नेसरत प्रदेशे दे बखे पुज्जे, कने किस्ति घाटे पर बन्नी दिती।
Y cuando fueron a la otra parte, vinieron a tierra de Genesaret, y tomaron puerto.
54 कने जालू सै किस्तिया ला उतरे, तां लोकां उसयो झट पछेणी लिया,
Y saliendo ellos de la nave, luego le conocieron.
55 सै झट पट ही सारे इलाके च गे, कने बिमारां जो मंझयां पर चुकी करी लेई गे जिथू उना जो खबर मिली की यीशु ओथु है।
Y corriendo por toda la tierra de al derredor, comenzaron a traer de todas partes enfermos en lechos, como oyeron que estaba allí.
56 कने जिथू कुथी सै ग्रां, शेहरां या बस्तियां च जांदा था, तां लोक बिमारां जो बजारां च रखीकरी उसला बिनती करदे थे, की सै सिर्फ अपणे कपड़यां जो छुणा दे, कने जितणे भी छुंदे थे, सै सारे ठीक होई जांदे थे।
Y donde quiera que entraba, en aldeas, o ciudades, o heredades, ponían en las calles los que estaban enfermos, y le rogaban que tocasen siquiera el borde de su vestido, y todos los que le tocaban quedaron sanos.

< मरकुस 6 >