< Gesami Hea:su 78 >

1 Na fi dunu! Nabima! Sia: na olelebe amo noga: le nabalu, noga: le nabima!
συνέσεως τῷ Ασαφ προσέχετε λαός μου τὸν νόμον μου κλίνατε τὸ οὖς ὑμῶν εἰς τὰ ῥήματα τοῦ στόματός μου
2 Na da bagade dawa: su malasu sia: amo da musa: muguniai dialu, amo dilima olelemu.
ἀνοίξω ἐν παραβολαῖς τὸ στόμα μου φθέγξομαι προβλήματα ἀπ’ ἀρχῆς
3 Amo liligi ninia nabi amola dawa: digi, amola liligi amo da ninia aowalalia ninima adole i, amo dilima olelemu.
ὅσα ἠκούσαμεν καὶ ἔγνωμεν αὐτὰ καὶ οἱ πατέρες ἡμῶν διηγήσαντο ἡμῖν
4 Ninia da ninia mano amo ilia mae nabima: ne ilima hame wamolegei dialumu. Ninia da fa: no fifi mabe ilima Hina Gode Ea gasa bagade hou, amola liligi noga: idafa ninima hamoi amo olelemu.
οὐκ ἐκρύβη ἀπὸ τῶν τέκνων αὐτῶν εἰς γενεὰν ἑτέραν ἀπαγγέλλοντες τὰς αἰνέσεις τοῦ κυρίου καὶ τὰς δυναστείας αὐτοῦ καὶ τὰ θαυμάσια αὐτοῦ ἃ ἐποίησεν
5 E da Isala: ili dunu fima sema iasi, amola hamoma: ne sia: i amo Ya: igobe egaga fifi manebe ilima iasi. E da ninia aowalali amo ilima, Ea malasu amo ilia mano ilima olelema: ne olelelesi.
καὶ ἀνέστησεν μαρτύριον ἐν Ιακωβ καὶ νόμον ἔθετο ἐν Ισραηλ ὅσα ἐνετείλατο τοῖς πατράσιν ἡμῶν τοῦ γνωρίσαι αὐτὰ τοῖς υἱοῖς αὐτῶν
6 Amalalu, eno fa: no fifi manebe ilia da amo dawa: ma: ne amola ilia da bu alofele ili baligia fifi manebe mano ilia dawa: ma: ne lelema: ne sia: i.
ὅπως ἂν γνῷ γενεὰ ἑτέρα υἱοὶ οἱ τεχθησόμενοι καὶ ἀναστήσονται καὶ ἀπαγγελοῦσιν αὐτὰ τοῖς υἱοῖς αὐτῶν
7 Agoane hamobeba: le, ilia da Godema bu bagadewane dawa: mu amola Ea hahamoi hou amo hamedafa gogolemu, be eso huluane Ea hamoma: ne sia: i amo fa: no bobogelalumu.
ἵνα θῶνται ἐπὶ τὸν θεὸν τὴν ἐλπίδα αὐτῶν καὶ μὴ ἐπιλάθωνται τῶν ἔργων τοῦ θεοῦ καὶ τὰς ἐντολὰς αὐτοῦ ἐκζητήσουσιν
8 Ilia da ilia aowalali amo ili agoai hame ba: mu. Ilia da lelesu amola hame nabasu hou hamosu dunu galu. Ilia da Godema mae yolele, dafawaneyale dawa: su hou da gasa hame galu.
ἵνα μὴ γένωνται ὡς οἱ πατέρες αὐτῶν γενεὰ σκολιὰ καὶ παραπικραίνουσα γενεά ἥτις οὐ κατηύθυνεν τὴν καρδίαν αὐτῆς καὶ οὐκ ἐπιστώθη μετὰ τοῦ θεοῦ τὸ πνεῦμα αὐτῆς
9 Ifala: ime dunu da dadi amola oulali gaguiwane asili, be gegesu eso da doaga: beba: le ilia da hobeale afia: i.
υἱοὶ Εφραιμ ἐντείνοντες καὶ βάλλοντες τόξοις ἐστράφησαν ἐν ἡμέρᾳ πολέμου
10 Ilia da Godema Gousa: su sema hamoi, amo hame dawa: i dialu. Ilia da Ea hamoma: ne sia: i amoma fa: no bobogemu higa: i galu.
οὐκ ἐφύλαξαν τὴν διαθήκην τοῦ θεοῦ καὶ ἐν τῷ νόμῳ αὐτοῦ οὐκ ἤθελον πορεύεσθαι
11 Ilia da Ea hahamoi liligi amo gogolei amola musa: hame ba: su hou ilima hamosu ilia ba: su, amo gogolesu.
καὶ ἐπελάθοντο τῶν εὐεργεσιῶν αὐτοῦ καὶ τῶν θαυμασίων αὐτοῦ ὧν ἔδειξεν αὐτοῖς
12 Ilia aowalali da sosodolaloba, Gode da musa: hame ba: su hou amo Soua: ne, umi soge amo da Idibidi soge ganodini dialu, amogai hamoi.
ἐναντίον τῶν πατέρων αὐτῶν ἃ ἐποίησεν θαυμάσια ἐν γῇ Αἰγύπτῳ ἐν πεδίῳ Τάνεως
13 E da hano wayabo amo dogoa damunisili, ili amodili oule asi. E da hano amo dobea fei agoane dialowane hamoi.
διέρρηξεν θάλασσαν καὶ διήγαγεν αὐτούς ἔστησεν ὕδατα ὡσεὶ ἀσκὸν
14 Esomogoa, E da mumobi amoga ili oule ahoasu. Amola gasia E da lalu amoga ili oule ahoasu.
καὶ ὡδήγησεν αὐτοὺς ἐν νεφέλῃ ἡμέρας καὶ ὅλην τὴν νύκτα ἐν φωτισμῷ πυρός
15 E da hafoga: i soge ganodini igi goudagala: le amoga hano sa: i amola amoga ilia moma: ne hano i.
διέρρηξεν πέτραν ἐν ἐρήμῳ καὶ ἐπότισεν αὐτοὺς ὡς ἐν ἀβύσσῳ πολλῇ
16 E da si hano magufu damanadi misa: ne hamobeba: le, hano da bagade sa: ili, hano bagade hamoi.
καὶ ἐξήγαγεν ὕδωρ ἐκ πέτρας καὶ κατήγαγεν ὡς ποταμοὺς ὕδατα
17 Be ilia da mae yolele Gode Ea ba: ma: ne wadela: i hou gebewane hamonanu, amola hafoga: i soge ganodini ilia da Gode Baligili Bagadedafa Ema lelesu hou hamosu.
καὶ προσέθεντο ἔτι τοῦ ἁμαρτάνειν αὐτῷ παρεπίκραναν τὸν ὕψιστον ἐν ἀνύδρῳ
18 Ilia da Godema adoba: musa: , ha: i manu ilia hanaidafa amo ilima ima: ne gebewane adole boba: su.
καὶ ἐξεπείρασαν τὸν θεὸν ἐν ταῖς καρδίαις αὐτῶν τοῦ αἰτῆσαι βρώματα ταῖς ψυχαῖς αὐτῶν
19 Ilia da Godema gadele amola agoane sia: i. “Gode da hafoga: i soge ganodini ha: i manu ninima sagoma: bela: ?
καὶ κατελάλησαν τοῦ θεοῦ καὶ εἶπαν μὴ δυνήσεται ὁ θεὸς ἑτοιμάσαι τράπεζαν ἐν ἐρήμῳ
20 Amo da dafawane, E da igi damana fabeba: le hano da musa: le sa: i. Be E da ninima agi ima: bela: ? Amola Ea fi dunuma hu moma: ne ima: bela: ?”
ἐπεὶ ἐπάταξεν πέτραν καὶ ἐρρύησαν ὕδατα καὶ χείμαρροι κατεκλύσθησαν μὴ καὶ ἄρτον δύναται δοῦναι ἢ ἑτοιμάσαι τράπεζαν τῷ λαῷ αὐτοῦ
21 Amaiba: le, Gode da ilia amane sia: dabe amo nababeba: le, E da ougi galu. E da Ea fi dunu ilima lalu amoga doagala: i, amola Gode Ea ilima ougi hou bagadewane heda: lalu.
διὰ τοῦτο ἤκουσεν κύριος καὶ ἀνεβάλετο καὶ πῦρ ἀνήφθη ἐν Ιακωβ καὶ ὀργὴ ἀνέβη ἐπὶ τὸν Ισραηλ
22 Bai ili da Ema dafawaneyale hame dawa: i, amola E da ili gaga: mu amo ili dafawaneyale hame dawa: i.
ὅτι οὐκ ἐπίστευσαν ἐν τῷ θεῷ οὐδὲ ἤλπισαν ἐπὶ τὸ σωτήριον αὐτοῦ
23 Be E muagado ea logo ga: su doasisima: ne sia: i.
καὶ ἐνετείλατο νεφέλαις ὑπεράνωθεν καὶ θύρας οὐρανοῦ ἀνέῳξεν
24 E da ilia moma: ne, ‘ma: na’ amo Hebenega gadonini salisisi.
καὶ ἔβρεξεν αὐτοῖς μαννα φαγεῖν καὶ ἄρτον οὐρανοῦ ἔδωκεν αὐτοῖς
25 Amaiba: le, ilia da a: igele dunu ilia ha: i manu amo mai dagoi, amola Gode da ilia hanai amo defele i.
ἄρτον ἀγγέλων ἔφαγεν ἄνθρωπος ἐπισιτισμὸν ἀπέστειλεν αὐτοῖς εἰς πλησμονήν
26 E da gusudili mabe fo amo misa: ne hamosu, amola Ea gasa amoga ga (south) amodili mabe fo amoma fane susugai.
ἀπῆρεν νότον ἐξ οὐρανοῦ καὶ ἐπήγαγεν ἐν τῇ δυναστείᾳ αὐτοῦ λίβα
27 Amola E da Ea fi dunu ilima sio osea: idafa amo da hano bega: sa: i boso su amo idi defele ilima iasi.
καὶ ἔβρεξεν ἐπ’ αὐτοὺς ὡσεὶ χοῦν σάρκας καὶ ὡσεὶ ἄμμον θαλασσῶν πετεινὰ πτερωτά
28 Amo sio da ilia logoa helefisu diasu gaguli gagai, amo dogoa amogai amola abula diasu gaguli gagai amo beba: le huluane dafia: i.
καὶ ἐπέπεσον εἰς μέσον τῆς παρεμβολῆς αὐτῶν κύκλῳ τῶν σκηνωμάτων αὐτῶν
29 Amalalu, dunu huluane ilia da amo maiba: le bagade sadigia: i ba: i. Gode da ilia hanai amo defele ilima i.
καὶ ἐφάγοσαν καὶ ἐνεπλήσθησαν σφόδρα καὶ τὴν ἐπιθυμίαν αὐτῶν ἤνεγκεν αὐτοῖς
30 Be ilia edegenanusu da hamedafa yolei, amola ilia da mae yolele gebewane nana ahoana,
οὐκ ἐστερήθησαν ἀπὸ τῆς ἐπιθυμίας αὐτῶν ἔτι τῆς βρώσεως αὐτῶν οὔσης ἐν τῷ στόματι αὐτῶν
31 Gode da ilima ougiba: le, E da ilia gasa bagade dunu amola Isala: ili ganodini ayeligi dunu noga: idafa, amo fane lelegei.
καὶ ὀργὴ τοῦ θεοῦ ἀνέβη ἐπ’ αὐτοὺς καὶ ἀπέκτεινεν ἐν τοῖς πίοσιν αὐτῶν καὶ τοὺς ἐκλεκτοὺς τοῦ Ισραηλ συνεπόδισεν
32 Gode da ilima gasa bagade hame ba: su hou hamosu, be ilia da amo mae dawa: le, gebewane wadela: i hou hamonanusu amola ilia da Ema dafawaneyale hame dawa: su.
ἐν πᾶσιν τούτοις ἥμαρτον ἔτι καὶ οὐκ ἐπίστευσαν ἐν τοῖς θαυμασίοις αὐτοῦ
33 Amaiba: le, E da ilia esalusu eso amo mifo heda: be defele hedolowane dagolesi, amola ilia esalusu da hedolodafa gugunufinisi ba: i.
καὶ ἐξέλιπον ἐν ματαιότητι αἱ ἡμέραι αὐτῶν καὶ τὰ ἔτη αὐτῶν μετὰ σπουδῆς
34 E da dunu oda fane lelegeloba, dunu mogili hame bogogia: i esalebe ilia da Ema sinidigisu. Ilia da ilia wadela: i hou hamoi huluane sisane, dafawane Ema fofada: ne iasu.
ὅταν ἀπέκτεννεν αὐτούς ἐξεζήτουν αὐτὸν καὶ ἐπέστρεφον καὶ ὤρθριζον πρὸς τὸν θεὸν
35 Ilia da dawa: loba, Gode da ili gaga: sudafa esala, amola Hina Bagadedafa da hidadea ili fidila misi.
καὶ ἐμνήσθησαν ὅτι ὁ θεὸς βοηθὸς αὐτῶν ἐστιν καὶ ὁ θεὸς ὁ ὕψιστος λυτρωτὴς αὐτῶν ἐστιν
36 Be ilia sia: huluane da ogogosu sia: fawane sia: su. Ilia sia: da udigili sia: fawane sia: su.
καὶ ἠπάτησαν αὐτὸν ἐν τῷ στόματι αὐτῶν καὶ τῇ γλώσσῃ αὐτῶν ἐψεύσαντο αὐτῷ
37 Ilia da Ema hame fuligala: su. Ilia da Gode Ea Gousa: su ilima hamoi amoma mae fa: no bobogele, yolesi dagoi.
ἡ δὲ καρδία αὐτῶν οὐκ εὐθεῖα μετ’ αὐτοῦ οὐδὲ ἐπιστώθησαν ἐν τῇ διαθήκῃ αὐτοῦ
38 Be Gode da Ea fi dunuma asigi galu. E da ilia wadela: i hou hamoi gogolema: ne olofosu, amola ili wadela: le hamoiba: le hame gugunufinisisu. Eso bagohame, E da Ea ougi hou amo Hi gagulaligisu amola Ea ougi hou bagade amo Hi guminisisu.
αὐτὸς δέ ἐστιν οἰκτίρμων καὶ ἱλάσεται ταῖς ἁμαρτίαις αὐτῶν καὶ οὐ διαφθερεῖ καὶ πληθυνεῖ τοῦ ἀποστρέψαι τὸν θυμὸν αὐτοῦ καὶ οὐχὶ ἐκκαύσει πᾶσαν τὴν ὀργὴν αὐτοῦ
39 E da dawa: loba, ilia da osobo bagade dunu fawane. Ilia da fo agoane misini bu asi hame ba: sa, amo agoai defele ba: su.
καὶ ἐμνήσθη ὅτι σάρξ εἰσιν πνεῦμα πορευόμενον καὶ οὐκ ἐπιστρέφον
40 Ilia eso bagohamedafa, hafoga: i soge ganodini Ema lelesu hou hamosu. Amola eso bagohamedafa ilia da Ema da: i diosu ianusu.
ποσάκις παρεπίκραναν αὐτὸν ἐν τῇ ἐρήμῳ παρώργισαν αὐτὸν ἐν γῇ ἀνύδρῳ
41 Ilia da enoenoia Godema adoba: su hou hamonanu, amola Isala: ili fi dunu ilia Hadigi Gode Ema se nabasu iasu.
καὶ ἐπέστρεψαν καὶ ἐπείρασαν τὸν θεὸν καὶ τὸν ἅγιον τοῦ Ισραηλ παρώξυναν
42 Ilia da Ea gasa bagade hou amo gogolei, amola ilima ha lai dunu ilia, ili wadela: lesisa: besa: le Ea gaga: i hou amo gogolei.
οὐκ ἐμνήσθησαν τῆς χειρὸς αὐτοῦ ἡμέρας ἧς ἐλυτρώσατο αὐτοὺς ἐκ χειρὸς θλίβοντος
43 Amola Ea gasa bagade hou hamosu amola musa: hame ba: su hou amo da Soua: ne umi soge amo da Idibidi soge ganodini, hahamoi, amo gogolei.
ὡς ἔθετο ἐν Αἰγύπτῳ τὰ σημεῖα αὐτοῦ καὶ τὰ τέρατα αὐτοῦ ἐν πεδίῳ Τάνεως
44 E da hano huluane afadenene maga: me agoane hamoiba: le, Idibidi dunu ilia da hano manu hamedei ba: i.
καὶ μετέστρεψεν εἰς αἷμα τοὺς ποταμοὺς αὐτῶν καὶ τὰ ὀμβρήματα αὐτῶν ὅπως μὴ πίωσιν
45 Gode da Idibidi dunuma se nabasu ba: ma: ne, amola ilia soge wadela: lesima: ne, gagoba: amola guama iasi.
ἐξαπέστειλεν εἰς αὐτοὺς κυνόμυιαν καὶ κατέφαγεν αὐτούς καὶ βάτραχον καὶ διέφθειρεν αὐτούς
46 Gode da ilia ha: i manu bugi wadela: lesima: ne, danuba: iasi.
καὶ ἔδωκεν τῇ ἐρυσίβῃ τὸν καρπὸν αὐτῶν καὶ τοὺς πόνους αὐτῶν τῇ ἀκρίδι
47 Gode da ilia waini bugi amo fane salima: ne, mu gene iasi. Amola ilia figi ifa bugi amo anegagi ofo amoga dubu fili wadela: gia: ma: ne hamoi.
ἀπέκτεινεν ἐν χαλάζῃ τὴν ἄμπελον αὐτῶν καὶ τὰς συκαμίνους αὐτῶν ἐν τῇ πάχνῃ
48 Gode da ilia bulamagau fofoi amo mu gene sa: ili fane bogogia: ma: ne, mu gene iasi amola ilia ohe fofoi amo ha: ha: naga fane lelegema: ne hamoi.
καὶ παρέδωκεν εἰς χάλαζαν τὰ κτήνη αὐτῶν καὶ τὴν ὕπαρξιν αὐτῶν τῷ πυρί
49 Gode da Ea gasa bagade hou amo Isala: ili dunu ilia noga: le dawa: digima: ne, ilima, Ea ougi hou amo iasi. Amo da sia: adola ahoasu dunu agoane bogosu ilima oule misi.
ἐξαπέστειλεν εἰς αὐτοὺς ὀργὴν θυμοῦ αὐτοῦ θυμὸν καὶ ὀργὴν καὶ θλῖψιν ἀποστολὴν δῑ ἀγγέλων πονηρῶν
50 E da Ea ougi hou amo hame gumi, amola ilia esalusu amo hame gaga: i. Be E da ili medole legemusa: , olo bagade ilima iasi.
ὡδοποίησεν τρίβον τῇ ὀργῇ αὐτοῦ οὐκ ἐφείσατο ἀπὸ θανάτου τῶν ψυχῶν αὐτῶν καὶ τὰ κτήνη αὐτῶν εἰς θάνατον συνέκλεισεν
51 E da Idibidi dunu ilia sosogo fi amoga magobo dunu mano huluane fane lelegei.
καὶ ἐπάταξεν πᾶν πρωτότοκον ἐν Αἰγύπτῳ ἀπαρχὴν τῶν πόνων αὐτῶν ἐν τοῖς σκηνώμασι Χαμ
52 Amalu Gode da Ea fi dunu amo sibi ouligisu dunu ilia sibi ouligibi defele Isala: ili dunu amo gadili oule asili, hafoga: i soge ganodini ili noga: le fidisu.
καὶ ἀπῆρεν ὡς πρόβατα τὸν λαὸν αὐτοῦ καὶ ἀνήγαγεν αὐτοὺς ὡς ποίμνιον ἐν ἐρήμῳ
53 Gode da ili noga: le oule asi amola ilia da hame beda: gia: i. Be hano wayabo da ilima ha lai dunu amo gadulisiba: le, ilia da bogogia: i.
καὶ ὡδήγησεν αὐτοὺς ἐν ἐλπίδι καὶ οὐκ ἐδειλίασαν καὶ τοὺς ἐχθροὺς αὐτῶν ἐκάλυψεν θάλασσα
54 Gode da Isala: ili dunu amo Ea hadigi soge amoga oule misi. Amo goumia fi dunu Gode Hi Hisu hasalasilalu samogene lai, amo goumiga oule misi.
καὶ εἰσήγαγεν αὐτοὺς εἰς ὅριον ἁγιάσματος αὐτοῦ ὄρος τοῦτο ὃ ἐκτήσατο ἡ δεξιὰ αὐτοῦ
55 Isala: ili dunu da gusuba: i mogodigili ahoanoba, Gode da ilia ha lai dunu gadili sefasilalu. E da soge amo momogili, ilima sagolesi. Amola ilia ha lai dunu ilia diasu amo lale, Ea fi dunu ilima sagolesi.
καὶ ἐξέβαλεν ἀπὸ προσώπου αὐτῶν ἔθνη καὶ ἐκληροδότησεν αὐτοὺς ἐν σχοινίῳ κληροδοσίας καὶ κατεσκήνωσεν ἐν τοῖς σκηνώμασιν αὐτῶν τὰς φυλὰς τοῦ Ισραηλ
56 Be Ea fi dunu da Gode Bagadedafa amoma odoga: i. Amola Ema adoba: su hou hamoi. Ilia da Ea hamoma: ne sia: i, amo hame nabasu.
καὶ ἐπείρασαν καὶ παρεπίκραναν τὸν θεὸν τὸν ὕψιστον καὶ τὰ μαρτύρια αὐτοῦ οὐκ ἐφυλάξαντο
57 Ilia da ilia aowalalia hou defele, lelesu bagade hamoi amola Godemagale hame fuligala: i. Ilia da gugaloi dadi defele, moloi hame ba: i.
καὶ ἀπέστρεψαν καὶ ἠσυνθέτησαν καθὼς καὶ οἱ πατέρες αὐτῶν καὶ μετεστράφησαν εἰς τόξον στρεβλὸν
58 Ilia da E ougima: ne, ogogosu loboga hamoi ‘gode’ ilima nodone sia: ne gadosu, amola ogogole sia: ne gadosu sogebi hamoi.
καὶ παρώργισαν αὐτὸν ἐν τοῖς βουνοῖς αὐτῶν καὶ ἐν τοῖς γλυπτοῖς αὐτῶν παρεζήλωσαν αὐτόν
59 Amo hou ba: beba: le, Gode da ougi bagade ba: i. Amaiba: le, E da dafawanedafa Ea fima higale, ili fisiagai.
ἤκουσεν ὁ θεὸς καὶ ὑπερεῖδεν καὶ ἐξουδένωσεν σφόδρα τὸν Ισραηλ
60 E da musa: Siailou moilai abula diasu ganodini nini esalu. Be E da amo gahegi dagoi.
καὶ ἀπώσατο τὴν σκηνὴν Σηλωμ σκήνωμα αὐτοῦ οὗ κατεσκήνωσεν ἐν ἀνθρώποις
61 Gode Ea Gousa: su sema Gagili da ninima Ea gasa amola hadigi hou dawa: digima: ne olelesu galu. Be Gode da amo nini ha lai dunu amo samogema: ne, logo doasi dagoi.
καὶ παρέδωκεν εἰς αἰχμαλωσίαν τὴν ἰσχὺν αὐτῶν καὶ τὴν καλλονὴν αὐτῶν εἰς χεῖρας ἐχθροῦ
62 E da Ea fidafa dunuma ougiba: le, E da ilia ha lai dunu amo ili fane legema: ne yolesi.
καὶ συνέκλεισεν εἰς ῥομφαίαν τὸν λαὸν αὐτοῦ καὶ τὴν κληρονομίαν αὐτοῦ ὑπερεῖδεν
63 Ayeligi dunu huluane da gegesu ganodini fane legei dagoiba: le, uda a: fini ili lamu dunu da hame ba: i.
τοὺς νεανίσκους αὐτῶν κατέφαγεν πῦρ καὶ αἱ παρθένοι αὐτῶν οὐκ ἐπενθήθησαν
64 Gobele salasu dunu da nimi sa: li gegesu amoga bogogia: iba: le, ilia uda didalo ili da mae didigia: ma: ne ilegei.
οἱ ἱερεῖς αὐτῶν ἐν ῥομφαίᾳ ἔπεσαν καὶ αἱ χῆραι αὐτῶν οὐ κλαυσθήσονται
65 Fa: nodafa, Hina Gode da golai dialu wa: legadobe agoane wa: legadoi. E da gasa bagade dunu, amo da waini hano maiba: le, fofogadigili amola gasa bagade hamosa, amo defele ba: i.
καὶ ἐξηγέρθη ὡς ὁ ὑπνῶν κύριος ὡς δυνατὸς κεκραιπαληκὼς ἐξ οἴνου
66 Gode da Ea ha lai dunu ili mae fisili gogosia: i dialoma: ne, ili se bobogele hasalasi.
καὶ ἐπάταξεν τοὺς ἐχθροὺς αὐτοῦ εἰς τὰ ὀπίσω ὄνειδος αἰώνιον ἔδωκεν αὐτοῖς
67 Be E da Yousefe egaga fifi mabe ili higa: i. Amola E da Ifala: ime fi amo hame ilegele lai.
καὶ ἀπώσατο τὸ σκήνωμα Ιωσηφ καὶ τὴν φυλὴν Εφραιμ οὐκ ἐξελέξατο
68 Be amomane E da Yuda sosogo fi dunu amo ilegele lai, amola Saione Goumia fi dunu ilima Hi da baligili asigi galu, amo E da lai.
καὶ ἐξελέξατο τὴν φυλὴν Ιουδα τὸ ὄρος τὸ Σιων ὃ ἠγάπησεν
69 Amogai E da Ea Debolo diasu (amo da Hebene ganodini dialebe, amo agoai) gagui. E da amo Debolo Diasu ga: nasidafa osobo bagade agoai, eso huluane dialoma: ne, gagui dagoi.
καὶ ᾠκοδόμησεν ὡς μονοκερώτων τὸ ἁγίασμα αὐτοῦ ἐν τῇ γῇ ἐθεμελίωσεν αὐτὴν εἰς τὸν αἰῶνα
70 Gode Ea hawa: hamosu Da: ibidi da ea ohe fofoi ilia moma: ne gisi bugi, amo ganodini esaloba, Gode da e ilegei.
καὶ ἐξελέξατο Δαυιδ τὸν δοῦλον αὐτοῦ καὶ ἀνέλαβεν αὐτὸν ἐκ τῶν ποιμνίων τῶν προβάτων
71 Amogai e da ea sibi ouligilaloba, Gode da e Isala: ili ilia hina bagade hamoma: ne ilegei. Amalu e da Gode Ea fi dunuma sibi ouligisu defele ouligilaloma: ne, ema ilegei.
ἐξόπισθεν τῶν λοχευομένων ἔλαβεν αὐτὸν ποιμαίνειν Ιακωβ τὸν λαὸν αὐτοῦ καὶ Ισραηλ τὴν κληρονομίαν αὐτοῦ
72 Da: ibidi da Isala: ili fi ouligisia, e da ilia gilisisu amo ganodini, e da ilima uasu hou hame hamosu amola hina fidimu mae dawa: le, ili noga: le ouligi.
καὶ ἐποίμανεν αὐτοὺς ἐν τῇ ἀκακίᾳ τῆς καρδίας αὐτοῦ καὶ ἐν ταῖς συνέσεσι τῶν χειρῶν αὐτοῦ ὡδήγησεν αὐτούς

< Gesami Hea:su 78 >