< ՄԱՐԿՈՍ 13 >

1 Մինչ դուրս կ՚ելլէր տաճարէն, իր աշակերտներէն մէկը ըսաւ իրեն. «Վարդապե՛տ, տե՛ս ինչպիսի՜ քարեր են, եւ ի՛նչ տեսակ շէնքեր»:
Pea ʻi heʻene ʻalu mei he falelotu lahi, naʻe pehē ʻene ākonga ʻe toko kiate ia, “ʻEiki, vakai ki hono anga ʻoe ngaahi maka mo e ngaahi fale!”
2 Յիսուս պատասխանեց անոր. «Կը տեսնե՞ս այդ մեծ շէնքերը. քար քարի վրայ պիտի չմնայ, ամէնը պիտի քակուի»:
Pea lea ʻa Sisu, ʻo pehē kiate ia, “ʻOku ke mamata ki he ngaahi fale lahi ni? ʻE ʻikai ha maka kuo fokotuʻu ki ha maka ʻe tuku, ka ʻe laku kotoa pē ki lalo.”
3 Մինչ ան նստած էր Ձիթենիներու լեռը՝ տաճարին դիմաց, Պետրոս, Յակոբոս, Յովհաննէս ու Անդրէաս հարցուցին իրեն՝ առանձին.
Pea ʻi heʻene nofo ʻi he moʻunga ʻoe ʻOlive, ʻo hangatonu ki he falelotu lahi, naʻe fehuʻi fakafufū kiate ia ʻa Pita mo Semisi mo Sione mo ʻAnitelū, [ʻo pehē! ]
4 «Ըսէ՛ մեզի, ե՞րբ պիտի ըլլայ ատիկա, եւ ի՞նչ նշան պիտի ըլլայ այդ բոլորին կատարուելու ատենը»:
“Fakahā kiate kimautolu, ʻe hoko afe ʻae ngaahi meʻa ni? Pea ko e hā ʻae fakaʻilonga ʻoka fakamoʻoni ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē?”
5 Յիսուս պատասխանելով անոնց՝ սկսաւ ըսել. «Զգուշացէ՛ք որ ո՛չ մէկը մոլորեցնէ ձեզ.
Pea fua lea ʻa Sisu, ʻo pehēange kiate kinautolu, “Vakai telia naʻa kākaaʻi ʻakimoutolu ʻe ha taha.
6 որովհետեւ շատե՜ր պիտի գան իմ անունովս՝ ըսելով. “Ե՛ս եմ Քրիստոսը”, ու պիտի մոլորեցնեն շատերը:
Koeʻuhi ʻe haʻu ʻae tokolahi ʻi hoku huafa, ʻo pehē, ‘Ko au ia;’ pea te nau kākaaʻi ʻae tokolahi.
7 Բայց երբ լսէք պատերազմներու մասին, եւ պատերազմներու տարաձայնութիւններ՝ մի՛ վրդովիք, որովհետեւ պէտք է որ այս ամէնը ըլլայ, բայց դեռ վախճանը չէ:
Pea ka mou ka fanongo ki he ngaahi tau mo e ongoongo ʻoe tau, ʻoua te mou manavahē: koeʻuhi kuo pau ke hoko ia; kae teʻeki [hoko ]ʻae ikuʻanga.
8 Արդարեւ ազգ ազգի դէմ պիտի ելլէ, ու թագաւորութիւն՝ թագաւորութեան դէմ, եւ տեղ-տեղ երկրաշարժներ պիտի ըլլան. սովեր ու խառնակութիւններ ալ պիտի ըլլան: Ասոնք ցաւերուն սկիզբն են:
Koeʻuhi ʻe tuʻu hake ʻae kakai ki he kakai, mo e puleʻanga ki he puleʻanga; pea ʻe ai ʻae mofuike ʻi he ngaahi potu kehekehe, pea ʻe ai ʻae ngaahi honge mo e ngaahi fakamamahi: ko e kamataʻanga eni ʻoe ngaahi mamahi.
9 Զգուշացէ՛ք դուք ձեզի համար. քանի որ ատեաններու պիտի մատնեն ձեզ, ժողովարաններու մէջ պիտի ծեծեն ձեզ, ու կառավարիչներու եւ թագաւորներու առջեւ պիտի կենաք՝ իմ պատճառովս, անոնց վկայութիւն ըլլալու համար:
“Ka mou vakai kiate kimoutolu: he te nau tukuange ʻakimoutolu ki he kau fakamaau; pea ʻe haha ʻakimoutolu ʻi he ngaahi falelotu; pea ʻe ʻomi ʻakimoutolu ki he ʻao ʻoe ngaahi pule mo e ngaahi tuʻi koeʻuhi ko au, ko e fakamoʻoni kiate kinautolu.
10 Բայց նախ պէտք է որ աւետարանը քարոզուի բոլոր ազգերուն:
Ka ʻe tomuʻa malangaʻaki ʻae ongoongolelei ki he ngaahi puleʻanga kotoa pē.
11 Իսկ երբ մատնելու տանին ձեզ, նախապէս մի՛ մտահոգուիք թէ ի՛նչ պիտի խօսիք, ո՛չ ալ խոկացէք. հապա այդ ժամուն ինչ որ ձեզի տրուի՝ զա՛յն խօսեցէք. որովհետեւ ո՛չ թէ դուք էք որ պիտի խօսիք, հապա Սուրբ Հոգին»:
Pea ka nau ka taki mo tukuange ʻakimoutolu, ʻoua naʻa mou tomuʻa fifili, pe fakakaukau ki he meʻa te mou lea ʻaki: ka ko ia ʻe foaki kiate kimoutolu ʻi he feituʻulaʻā ko ia, ko ia pe te mou lea ʻaki: he ʻoku ʻikai ko kimoutolu ʻoku lea, ka ko e Laumālie Māʻoniʻoni.
12 «Եղբայրը մահուան պիտի մատնէ եղբայրը, ու հայրը՝ զաւակը. եւ զաւակներ պիտի ելլեն իրենց ծնողներուն դէմ ու մեռցնեն զանոնք:
Pea ʻe lavakiʻi ʻe he tokotaha ʻa [hono ]tokoua ke mate, mo e tamai ʻae foha; pea ʻe tuʻu hake ʻae fānau ki he mātuʻa, mo pule ke tāmateʻi ʻakinautolu.
13 Բոլորին ատելի պիտի ըլլաք իմ անունիս համար: Բայց ո՛վ որ տոկայ մինչեւ վախճանը՝ անիկա՛ պիտի փրկուի:
Pea ʻe fehiʻanekina ʻakimoutolu ʻi he kakai fulipē koeʻuhi ko hoku huafa: ka ko ia ʻe kātaki ʻo aʻu ki he ikuʻanga, ko ia ia ʻe moʻui.
14 Երբ տեսնէք թէ աւերողին պղծութիւնը՝՝ - որու մասին Դանիէլ մարգարէին միջոցով խօսուած է - հաստատուած է հո՛ն ուր պէտք չէ ըլլար, (ո՛վ որ կարդայ՝ թող հասկնայ, ) այն ատեն Հրէաստանի մէջ եղողները լեռնե՛րը թող փախչին:
“Ka ʻoka mou ka mamata ki he ‘fakalielia ʻoe fakaʻauha,’ naʻe lea ki ai ʻa Taniela ko e palōfita, ʻoku tuʻu ʻi he potu ʻoku ʻikai lelei [ke tuʻu ai],” (ko ia ʻoku lau ke tokanga, ) “Pea ʻilonga ai ʻakinautolu ʻoku ʻi Siutea, ke nau feholaki ki he ngaahi moʻunga:
15 Ա՛ն որ տանիքին վրայ է՝ թող չիջնէ տունը, ու չմտնէ իր տունէն բան մը առնելու.
Pea ko ia ʻoku ʻi he tuʻa fale, ke ʻoua naʻa ʻalu hifo ki loto fale, pe hū [ki ai], ke toʻo ha meʻa mei hono fale:
16 եւ ա՛ն որ արտին մէջ է՝ թող չվերադառնայ իր հանդերձը առնելու:
Pea ko ia ʻoku ʻi he ngoue, ke ʻoua naʻa foki ia ki mui ke toʻo mai hono kofu.
17 Բայց վա՜յ այդ օրերը յղի եղողներուն ու ծիծ տուողներուն:
Ka ʻe malaʻia ʻakinautolu ʻoku feitama, pea mo kinautolu ʻoku toutama, ʻi he ngaahi ʻaho ko ia!
18 Աղօթեցէ՛ք՝ որ ձեր փախուստը ձմեռը չըլլայ:
Pea mou lotu ke ʻoua naʻa hoko hoʻomou hola ʻi he faʻahitaʻu momoko.
19 Որովհետեւ այդ օրերը այնպիսի՛ տառապանք պիտի ըլլայ, որուն նմանը՝ Աստուծոյ ստեղծած աշխարհի սկիզբէն մինչեւ հիմա եղած չէ, ո՛չ ալ պիտի ըլլայ:
He koeʻuhi ʻe ai ha mamahi ʻi he ngaahi ʻaho ko ia, ʻaia naʻe ʻikai hano tatau talu hono kamataʻanga ʻo māmani, ʻaia naʻe fakatupu ʻe he ʻOtua, ʻo aʻu ki heni, pea ʻe ʻikai toe pehē.
20 Եթէ Տէրը այդ օրերը չկարճեցնէր, ո՛չ մէկ մարմին պիտի փրկուէր. բայց այդ օրերը կարճեցուց ընտրեալներուն համար՝ որ ընտրեց:
Pea ka ne taʻeʻoua ʻae fakasiʻisiʻi ʻe he ʻEiki ʻae ngaahi ʻaho ko ia, pehē, ʻe ʻikai ha taha ʻe moʻui: ka koeʻuhi ko e kakai fili, ʻaia kuo fili ʻe ia, kuo ne fakasiʻisiʻi ai ʻae ngaahi ʻaho.
21 Այն ատեն եթէ մէկը ըսէ ձեզի. “Ահա՛ հո՛ս է Քրիստոսը”, կամ. “Ահա՛ հո՛ն է”, մի՛ հաւատաք:
“Pea ka toki pehē ai ʻe ha taha kiate kimoutolu, ‘Vakai, ko eni ʻa Kalaisi;’ pe, ‘Vakai, [ʻoku ]ʻi hena[ia];’ ʻoua ʻe tui[ki ia]:
22 Որովհետեւ սուտ քրիստոսներ եւ սուտ մարգարէներ պիտի ելլեն, ու ցոյց պիտի տան նշաններ եւ սքանչելիքներ, որպէսզի եթէ կարելի ըլլայ՝ մոլորեցնեն նոյնիսկ ընտրեալնե՛րը:
He koeʻuhi ʻe tupu ʻae ngaahi Kalaisi loi mo e kau palōfita loi, ʻonau fakahā ʻae ngaahi fakaʻilonga mo e ngaahi meʻa fakaofo, ke kākā ʻaki ʻae kakai kuo fili ʻo ka ne faingofua.
23 Իսկ դուք զգուշացէ՛ք. ահա՛ նախապէս ըսի ձեզի ամէն ինչ»:
Kae tokanga ʻakimoutolu: vakai, ku ou tomuʻa fakahā ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē kiate kimoutolu.
24 «Բայց այդ օրերը, այդ տառապանքէն ետք, արեւը պիտի խաւարի եւ լուսինը իր փայլը պիտի չտայ.
“Ka ʻi he ngaahi ʻaho ko ia, hili ʻae mamahi ko ia, ʻe fakapoʻuli ʻae laʻā, pea ʻe ʻikai tuku mai ʻe he māhina ʻa hono maama,
25 աստղերը երկինքէն պիտի իյնան, ու երկինքի մէջ եղող զօրութիւնները պիտի սարսին:
Pea ʻe ngangana ʻae ngaahi fetuʻu ʻoe langi, pea ʻe lulu ʻae ngaahi mālohi ʻoe langi.
26 Այն ատեն պիտի տեսնեն մարդու Որդին, ամպերու մէջ եկած՝ մեծ զօրութեամբ ու փառքով:
Pea te nau toki mamata ki he Foha ʻoe tangata ʻoku haʻu ʻi he ngaahi ʻao, mo e mālohi lahi mo e nāunau.
27 Այն ատեն պիտի ղրկէ իր հրեշտակները եւ պիտի հաւաքէ իր ընտրեալները չորս հովերէն, երկրի ծայրէն մինչեւ երկինքի ծայրը»:
Pea ʻe toki fekau ʻe ia ʻa ʻene kau ʻāngelo, pea tānaki fakataha ʻa ʻene kakai fili mei he feituʻu langi ʻe fā, mei he ngataʻanga ʻoe fonua ʻo aʻu ki he ngataʻanga ʻae langi.
28 «Թզենիէ՛ն սորվեցէք առակ մը. երբ անոր ոստերը կակուղնան ու տերեւները ցցուին, կը հասկնաք թէ ամառը մօտ է:
“Ko eni, mou ʻilo ʻae fakaʻilonga ʻi he ʻakau ko e fiki; ʻOka kei litolito hono vaʻa, pea tupu hono lau, ʻoku mou ʻilo ʻoku ofi ʻae faʻahitaʻu mafana:
29 Դուք ալ՝ երբ եղած տեսնէք ասոնք, գիտցէ՛ք թէ մօտ է՝ դռներուն քով:
Ke pehē foki ʻakimoutolu, ʻoka mou ka mamata ki hono hoko ʻoe ngaahi meʻa ni, mou ʻilo ʻoku ofi ia, ʻio, ʻi he matapā.
30 Ճշմա՛րտապէս կը յայտարարեմ ձեզի. “Այս սերունդը պիտի չանցնի, մինչեւ որ այս բոլորը պատահին”:
Ko e moʻoni ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, ʻe ʻikai mole ʻae toʻutangata ni, kaeʻoua ke fai ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē.
31 Երկինք ու երկիր պիտի անցնին, բայց իմ խօսքերս բնա՛ւ պիտի չանցնին»:
‌ʻE mole ʻae langi mo e fonua: ka ko ʻeku ngaahi lea ʻe ʻikai mole.
32 «Իսկ այդ օրն ու ժամը՝ ո՛չ մէկ մարդ գիտէ, ո՛չ ալ երկինքի մէջ եղող հրեշտակները, ո՛չ իսկ Որդին, հապա՝ միա՛յն Հայրը:
“Ka ko e ʻaho ko ia mo hono feituʻulaʻā, ʻoku ʻikai ha taha ʻoku ne ʻilo ki ai, ʻe ʻikai, pe ko e kau ʻāngelo ʻoku ʻi he langi, pe ko e Foha, ka ko e Tamai.
33 Զգուշացէ՛ք, հսկեցէ՛ք եւ աղօթեցէ՛ք, որովհետեւ չէք գիտեր թէ ատենը ե՛րբ է:
Mou vakai, leʻo pea lotu: he ʻoku ʻikai te mou ʻilo pe hoko ʻafē ʻae ʻaho ko ia.
34 Ինչպէս ճամբորդող մարդ մը կը թողու իր տունը, իրաւասութիւն կու տայ իր ծառաներուն, իւրաքանչիւրին՝ իր գործը, ու դռնապանին կը հրամայէ որ արթուն կենայ:
‌ʻOka fononga ha tangata, ʻoku ne tuku hono ʻapi ke tauhi ʻe heʻene kau tamaioʻeiki, pea ne vahe ʻae ngāue kiate kinautolu taki taha, pea fekau ki he tauhi matapā ke leʻo.
35 Ուրեմն արթո՛ւն կեցէք, որովհետեւ չէք գիտեր թէ տան տէրը ե՛րբ պիտի գայ, իրիկո՞ւնը՝ թէ կէս գիշերին, աքլորականչի՞ն՝ թէ առտուն:
Ko ia mou leʻo: he ʻoku ʻikai te mou ʻilo pe haʻu fakakū ʻae ʻeiki ʻoe fale, ʻi he efiafi, pe ʻi he tuʻuapō, pe ʻi he ʻuʻua ʻae moa, pe ʻi he pongipongi;
36 Թերեւս յանկարծ գալով՝ ձեզ գտնէ քունի մէջ:
Telia naʻa haʻu fakafokifā pe ia, ʻo ne ʻilo ʻakimoutolu ʻoku mou mohe.
37 Եւ ինչ որ կ՚ըսեմ ձեզի՝ կ՚ըսեմ բոլորին. “Արթո՛ւն կեցէք”»:
Pea ko ia ʻoku ou tala kiate kimoutolu, ʻoku ou tala ki he kakai kotoa pē, Leʻo.”

< ՄԱՐԿՈՍ 13 >