< ՂՈԻԿԱՍ 2 >

1 Այդ օրերը Օգոստոս կայսրէն հրամանագիր ելաւ, որ ամբողջ երկրագունդը արձանագրուի:
Nitsatok’ amy andro rezay te niboele mb’eo ty koi-dava’ i Aogosto Kaisara hanoeñe vali-boke amy ze kila ondaty.
2 (Այս առաջին աշխարհագիրը եղաւ՝ երբ Կիւրենոս Սուրիայի վրայ կառավարիչ էր: )
Izay ty vali-boke valoha’e nifototse ami’ty naha-bei’ i Siria i Kirenio.
3 Բոլորը կ՚երթային արձանագրուելու, իւրաքանչիւրը՝ իր քաղաքին մէջ:
Aa le nañavelo hisokitse amy rova nihirifa’ey ze hene pato-razañe.
4 Յովսէփ ալ՝ Գալիլեայէն, Նազարէթ քաղաքէն, բարձրացաւ դէպի Հրէաստան՝ Դաւիթի քաղաքը, որ Բեթլեհէմ կը կոչուի, (քանի ինք Դաւիթի տունէն եւ գերդաստանէն էր, )
Niavotse ka t’Iosefe boake Galilia añe hirik’ an-drova Nazareta, le nimoake e Iehodà, an-drova’ i Davide atao Betleheme ao, amy t’ie tarira naho hasavereña’ i Davide,
5 արձանագրուելու Մարիամի հետ, որ իր նշանածն էր ու յղի էր:
hisokitse; mindre ama’e t’i Marie valy fofo’e, ie fa bey troke.
6 Երբ անոնք հոն էին՝ անոր ծնանելու օրերը լրացան.
Ie añe le tendreke ty andro hitolia’e,
7 եւ իր անդրանիկ որդին ծնաւ, խանձարուրով փաթթեց զայն ու մսուրին մէջ պառկեցուց, որովհետեւ իջեւանին մէջ տեղ չկար իրենց:
le nahatoly ty lahilahy tañoloñoloña’e naho nifoloñose’e bandy vaho nampandre’e an-tsoke­mitrahañ’ ao, amy te tsy nahaeneñe i traño fanjoàn’ambahiniy.
8 Այդ երկրամասը դաշտաբնակ հովիւներ կային, որոնք իրենց հօտերը կը պահպանէին գիշերուան մէջ:
Teo amy tane zay ty mpiarake nañialo am-piandrazañ’añe, niarake o lia-rai’eo haleñe.
9 Եւ ահա՛ Տէրոջ հրեշտակը անոնց վրայ հասաւ, Տէրոջ փառքը անոնց շուրջը փայլեցաւ, ու սաստիկ վախցան:
Tojo te nijohañe añatrefa’ iereo eo ty anjeli’ Iehovà, naho niarisehoa’e ami’ ty fireandream-bolonahe’ Iehovà, le hene nirevendreveñe.
10 Բայց հրեշտակը ըսաւ անոնց. «Մի՛ վախնաք, որովհետեւ ահա՛ ես մեծ ուրախութեան աւետիս մը կու տամ ձեզի, որ ամբողջ ժողովուրդին պիտի ըլլայ.
Aa le hoe i Anjeliy tam’iereo: Ko hembañe, Inao ty talili-soan-kafaleam-bey endeseko ama’areo, ho amy ze kila ondaty,
11 որովհետեւ այսօր՝ Դաւիթի քաղաքին մէջ՝ Փրկիչ մը ծնաւ ձեզի, որ Օծեալ Տէրն է:
t’ie nisamake ho anahareo anindroany androva’ i Davide ao ty Mpandrombake, i Talè Norizañey.
12 Եւ սա՛ ձեզի նշան մը պիտի ըլլայ. երախայ մը պիտի գտնէք՝ խանձարուրով փաթթուած ու մսուրի մէջ պառկած»:
Le zao ty viloñe ho anahareo: ho zoe’ areo nifoloñoseñe bandi-leny ty ajajamena mandre an-tsokemitrahañ’ao.
13 Յանկարծ այդ հրեշտակին հետ երկնային զօրքերու բազմութիւն մը եղաւ, որոնք Աստուած կը գովաբանէին եւ կ՚ըսէին.
Tsipaepae’ izay nisodehañe mindre amy anjeliy i lahialen-dikerañey, nandrenge an’Andrianañahare, nanao rodo-bey ty hoe:
14 «Ամենաբարձր վայրերուն մէջ՝ Աստուծոյ փա՜ռք, երկրի վրայ՝ խաղաղութի՜ւն, մարդոց մէջ՝ բարեացակամութի՜ւն»:
Rengèñe t’i Andrianañahare andindimoneñe añe, naho fañanintsiñe am’ ondaty soa-satry an-tane atoio.
15 Երբ հրեշտակները երկինք վերցուեցան անոնցմէ, հովիւները ըսին իրարու. «Եկէ՛ք, երթա՛նք մինչեւ Բեթլեհէմ, ու տեսնե՛նք թէ ի՛նչ է այս եղած բանը՝ որ Տէրը գիտցուց մեզի»:
Ie nienga mb’andindìñe mb’eo o anjelio le hoe ty nilahara’ o mpiarakeo: Antao ry kiahe mb’e Betleheme mb’eo hiisake i nitendrekey, i nampahafohine’ Iehovà an-tikañey.
16 Ուստի գացին աճապարելով, եւ գտան Մարիամն ու Յովսէփը, եւ մսուրին մէջ պառկած երախան:
Nirapirapy mb’eo iereo, le nahaoniñe i Marie naho Iosefe vaho i ajajamena mandre an-tsokemitrahañey.
17 Երբ տեսան, գիտցուցին այն խօսքը՝ որ այս մանուկին մասին ըսուեցաւ իրենց:
Ie nahaoniñe aze, le nampaharendrehe’ iereo sikal’aia sikal’aia i natalily am’iereo ty amy ajajamenaiy.
18 Բոլոր լսողները կը զարմանային այն բաներուն վրայ, որ հովիւները կը պատմէին իրենց:
Le nilatsa iaby ze ondaty nahajanjiñe o nitalilia’ i mpiarake rey.
19 Իսկ Մարիամ կը պահէր այս բոլոր բաները իր սիրտին մէջ, եւ կը խորհրդածէր:
F’ie hene nahaja’ i Marie, ie ninekonekoa’e añ’arofo’e ao.
20 Յետոյ հովիւները վերադարձան, փառաբանելով ու գովաբանելով Աստուած այն բոլոր բաներուն համար՝ որ լսեցին եւ տեսան, ինչպէս իրենց ըսուած էր:
Nibalike o mpiarakeo, nañonjoñe naho nandrenge an’ Andria­nañahare, ty amo hene jinanji’ iereo naho nioni’iereoo, amy nitaliliañey.
21 Երբ ութ օրերը լրացան՝ մանուկը տարին թլփատելու: Անոր անունը դրուեցաւ Յիսուս, որ հրեշտակին կոչած անունն էր՝ դեռ ինք մօրը որովայնին մէջ չյղացուած:
Ie nilomoñe ty valo andro le nisavàreñe i Ajajay, vaho nitoñoneñe ty hoe Iesoà ty añara’e, i tahinañe natolo’ i anjeliy taolo ty nampiareñañ’ aze an-koviñe aoy.
22 Երբ անոնց մաքրութեան օրերը լրացան՝ Մովսէսի Օրէնքին համաձայն, Երուսաղէմ տարին զայն՝ Տէրոջ ներկայացնելու,
Ie heneke o androm-pieferañe aze ty amy Ha’ i Mosèio, le nindese’ iareo mb’e Ierosaleme mb’eo, hatolotse amy Iehovà,
23 (ինչպէս գրուած է Տէրոջ Օրէնքին մէջ. «Ամէն արու որ արգանդ կը բանայ՝ պիտի կոչուի “Տէրոջ սրբացած”», )
amy te pinatetse amy Ha’ Iehovày ao ty hoe, Ze hene lahy tañoloñoloñan’ anake ro avaheñe ho amy Iehovà
24 ու Տէրոջ Օրէնքին մէջ ըսուածին համաձայն զոհ մը ընծայելու՝ զոյգ մը տատրակ, կամ աղաւնիի երկու ձագ:
vaho t’ie hañenga soroñe ty amy pinatetse amy Ha’ Iehovàiy ty hoe: Deho roe ndra ana-boromahilala roe.
25 Այդ ատեն՝՝ Երուսաղէմի մէջ մարդ մը կար, որուն անունը Սիմէոն էր: Ան արդար եւ բարեպաշտ էր, Իսրայէլի մխիթարութեան կը սպասէր, ու Սուրբ Հոգին անոր վրայ էր:
Le teo ty androanavy nte Ierosaleme atao Simeona; vantañe naho mpitalaho. Nitamà ty fañohòañe Israele naho tama’e i Arofo Masiñey.
26 Ան պատգամ ստացած էր Սուրբ Հոգիէն թէ մահ պիտի չտեսնէր՝ մինչեւ որ տեսնէր Տէրոջ Օծեալը:
Nentoe’ i Arofo Masiñey t’ie tsy ho liàn-kavi­lasy ampara’ te isa’e i Noriza’ i Talèy.
27 Ան ալ՝ առաջնորդուելով Հոգիէն՝ եկաւ տաճարը. ու երբ ծնողները բերին Յիսուս մանուկը՝ որպէսզի Օրէնքին սովորութեան համաձայն կատարեն անոր համար,
Nimoak’ añ’ Anjomban’ Añahare ao re añamy Arofoy. Aa ie nindesen-droae’e t’Iesoà anak’ ajaja, hanoeñe ama’e ty nafè’ i Hake,
28 ինք ալ առաւ զայն իր գիրկը, օրհնեց Աստուած եւ ըսաւ.
le notrotroe’e am-pità’e naho nisalale aman’ Añahare nanao ty ti-hoe:
29 «Հիմա, Տէ՛ր, արձակէ՛ ծառադ խաղաղութեամբ՝ քու խօսքիդ համաձայն.
Ry Iehovà, avotsoro hiavotse an-kazavàn’ arofo henaneo o mpitoro’oo ty amy saontsi’oy;
30 որովհետեւ աչքերս տեսան քու փրկութիւնդ՝
fa nahatrea ty fandrombaha’o o masokoo,
31 որ պատրաստեցիր բոլոր ժողովուրդներուն առջեւ,
i nihajarie’o añatrefa’ ze kila ondatiy,
32 լոյս մը՝ հեթանոսները լուսաւորելու, ու փառք՝ Իսրայէլի, քու ժողովուրդիդ»:
Failo fañazavàñe amo fifeheañeo, naho ty enge’ Israele, ondati’oo.
33 Յովսէփ եւ անոր մայրը զարմացած էին այն բաներուն վրայ՝ որ կը խօսուէին անոր մասին:
Latsa amy zao ty rae’ i ajajay naho i rene’e amy nisaontsieñey;
34 Սիմէոն օրհնեց զանոնք, եւ ըսաւ անոր մօր՝ Մարիամի. «Ահա՛ այս մանուկը սահմանուած է շատ մարդոց իյնալուն ու ելլելուն համար՝ Իսրայէլի մէջ, եւ հակաճառութեան նշան մը ըլլալու համար.
le nitata iareo t’i Simeona, vaho hoe re amy Marie rene’ i ajajay: Ingo, fa norizañe ho fihotrahañe naho fionjonañe ty maro e Israele ao ty ana’o toy, vaho ho viloñe liereñe;
35 (եւ քու սիրտիդ մէջէն ալ թուր մը պիտի անցնի՝՝.) որպէսզի շատ սիրտերու մտածումները յայտնուին»:
(eka ho trofahem-pibara ka ty tro’o), hampibentatse ty vetsevetsen’ arofo’ ty maro.
36 Նաեւ հոն էր Աննա մարգարէուհին, Փանուէլի աղջիկը, Ասերի տոհմէն: Ան յառաջացած տարիք ունէր. ամուսինին հետ եօթը տարի ապրած էր իր կուսութենէն ետք,
Teo ka ty atao Ana mpitoky, anak-ampela’ i Fanoela, fifokoa’ i Asera; ie antetse, fito taoñe avao te nanambaly ami’ty naha somondrara aze;
37 ու այրի էր՝ գրեթէ ութսունչորս տարեկան: Ան չէր հեռանար տաճարէն, հապա ծոմով եւ աղերսանքով կը պաշտէր Աստուած՝ գիշեր ու ցերեկ:
fa vantotse valompolo taoñe efats’ amby i rakembay le lia’e tsy nisitak’ amy anjomban’ Añaharey, fa nitoroñ’aze an-dili­tse, nitalaho handro an-kaleñe.
38 Այդ նոյն պահուն ան եկաւ, ներբողեց Տէրը, եւ խօսեցաւ անոր մասին բոլոր անոնց՝ որ Երուսաղէմի մէջ կը սպասէին ազատագրութեան:
Ie nizilik’ ao amy oray le nandrenge Iehovà, vaho nitalily aze amy ze hene nitamà ty fijebañañe Ierosaleme.
39 Երբ գործադրեցին ամէն բան՝ Տէրոջ Օրէնքին համաձայն, վերադարձան Գալիլեա, իրենց Նազարէթ քաղաքը:
Ie nihenefe’iereo ze nafè’ ty Ha’ Iehovà, le nimpoly mb’e Galilia mb’e Nazareta tanà’ iareo añe.
40 Եւ մանուկը կը մեծնար ու հոգիով կը զօրանար՝ իմաստութեամբ լեցուած, եւ Աստուծոյ շնորհքը անոր վրայ էր:
Nitombo i Ajajay, nihaozatse naho niliforen-kihitse vaho ama’e ty falalàn’ Añahare.
41 Անոր ծնողները ամէն տարի՝ Զատիկի տօնին՝ կ՚երթային Երուսաղէմ:
Nomb’e Ierosaleme boa-taoñe o roae’eo amy sabadidam-Pihelañey.
42 Ու երբ ան եղաւ տասներկու տարեկան, բարձրացան Երուսաղէմ՝ տօնին սովորութեան համաձայն:
Aa ie ni-folo taoñe ro’ amby t’Iesoà le nionjomb’e Ierosaleme mb’eo iereo ami’ty lili’ i sandalam-beiy.
43 Երբ օրերը աւարտեցին ու վերադարձան, Յիսուս պատանին մնաց Երուսաղէմ: Բայց Յովսէփ եւ անոր մայրը չէին գիտեր.
Naho niheneke i andro rezay le nimpoly iereo; fe mbe nitambatse e Ierosaleme ao t’Iesoà anak’ajalahy, le tsy nifohi’ Iosefe naho i rene’e;
44 հապա կարծելով թէ ան ուղեկիցներուն հետ է՝ մէկ օրուան ճամբայ գացին, ու կը փնտռէին զայն իրենց ազգականներուն եւ ծանօթներուն մէջ:
natao’ iereo t’ie nindre lia amo mpitrao-liao le nañavelo andro raike hey vaho nipay aze amo longo’eo naho am’ondaty fohiñeo.
45 Երբ չգտան՝ Երուսաղէմ վերադարձան զայն փնտռելու:
Ie tsy nioni’ iereo le nibalike mb’e Ierosaleme mb’eo nipay aze.
46 Երեք օր ետք գտան զայն տաճարին մէջ. նստած էր վարդապետներուն հետ, մտիկ կ՚ընէր անոնց եւ բան կը հարցնէր:
Aa toe nitongoa’ ty herone t’ie tendrek’ añ’ Anjomban’Añahare ao nitoboke añivo’ o mpañokeo, nijanjiñe naho nañontane iareo.
47 Բոլոր զայն լսողները կը զմայլէին անոր խելքէն ու պատասխաններէն:
Daban-draha iaby ze nahajanjiñe aze ami’ty hilala’e naho amo fanoiña’eo.
48 Երբ տեսան զայն՝ ապշած մնացին, եւ մայրը ըսաւ անոր. «Որդեա՛կ, ինչո՞ւ ա՛յդպէս ըրիր մեզի. ահա՛ հայրդ ու ես կը փնտռէինք քեզ՝ չափազանց մորմոքած»:
Ie nioni’ iereo le niva­ranehake, fe hoe ty nanoan-drene’e: O Anake, akore ty nanoa’o zao? Hehe te nioremèn-jahay naho i rae’o nipay Azo!
49 Ըսաւ անոնց. «Ինչո՞ւ կը փնտռէիք զիս. չէի՞ք գիտեր թէ ես պէտք է ըլլամ իմ Հօրս տունը»:
Tinoi’e ty hoe, Akore t’ie nitsoek’ ahy? Tsy fohi’ areo hao t’ie tsi-mahay tsy hitoloñe an-dRaeko?
50 Սակայն անոնք չհասկցան այս խօսքը՝ որ ըսաւ իրենց:
Fe nañalike iereo i entañe tinaro’ey.
51 Յետոյ իջաւ անոնց հետ ու գնաց Նազարէթ, եւ կը հպատակէր անոնց. բայց անոր մայրը այս բոլոր խօսքերը կը պահէր իր սիրտին մէջ:
F’ie nindreza’e fimpoly mb’e Nazareta mb’eo vaho niasia’e. Fonga nifaharan-drene’e añ’ arofo’e ao i saontsy zay.
52 Յիսուս կը զարգանար իմաստութեամբ ու հասակով, եւ շնորհք գտնելով Աստուծոյ ու մարդոց քով:
Nitombo an-tsandriñe naho hilala t’Iesoà vaho nisohen’ Añahare naho ondatio.

< ՂՈԻԿԱՍ 2 >