< ՅՈՎՀԱՆՆՈԻ 20 >

1 Մէկշաբթի օրը՝ Մարիամ Մագդաղենացին, առտուն՝ դեռ չլուսցած՝ կ՚երթայ գերեզման, եւ կը տեսնէ թէ քարը վերցուած է գերեզմանին դռնէն:
Ie loak’ andro’ ty Sabotse le nañaleñaleñe mb’an-donake mb’eo t’i Miriame nte-Magdalà, ie mbe nimaieñe, vaho naheo’e te nasitak’ amy lonakey i vatoy.
2 Ուստի կը վազէ՝ կու գայ Սիմոն Պետրոսի, ու միւս աշակերտին՝ որ Յիսուս կը սիրէր, եւ կ՚ըսէ անոնց. «Վերցուցած են Տէրը գերեզմանէն, ու չենք գիտեր ո՛ւր դրած են զայն»:
Le nihitrihitry mb’amy Petera naho i mpiama’e nikokoa’ Iesoày mb’eo, nanao ty hoe: Fa tinava’ iereo boak’ an-donak’ ao t’i Talè, le tsy fohi’ay ty nandrohotañ’ aze.
3 Ուրեմն Պետրոս եւ միւս աշակերտը մեկնեցան, ու կ՚երթային դէպի գերեզմանը:
Niavotse amy zao t’i Petera naho i mpi­ama’ey nimb’ an-donake mb’eo.
4 Երկուքն ալ կը վազէին միասին. սակայն միւս աշակերտը՝ Պետրոսէն աւելի արագ վազելով՝ անկէ առաջ հասաւ գերեզմանը,
Sindre nilay, fe nilosore’ i mpiama’ey t’i Petera vaho niavy an-donake eo aolo.
5 ծռելով նայեցաւ, եւ տեսաւ թէ լաթերը դրուած էին հոն. բայց ներս չմտաւ:
Ie nibotreke, niisa’e o lamba-lenio nidoñe eo, f’ie tsy nizilik’ ao.
6 Սիմոն Պետրոս ալ՝ որ կը հետեւէր անոր՝ հասաւ, մտաւ գերեզմանը, ու տեսաւ լաթերը՝ որոնք դրուած էին հոն.
Pok’eo amy zao t’i Petera nanonjohy aze, le nimoak’ an-donak’ ao vaho nahaisake te nidoke eo o lamba lenio,
7 իսկ վարշամակը՝ որ անոր գլուխն էր՝ միւս լաթերուն հետ դրուած չէր, հապա ծալուած՝ զա՛տ տեղ մըն էր:
fe tsy nirekets’ amo lamba lenio ty lamba nakolopok’ i añambone’ey, f’ie niholoñe tokañe eo.
8 Այն ատեն միւս աշակերտն ալ՝ որ աւելի առաջ եկած էր գերեզմանը՝ ներս մտաւ, տեսաւ եւ հաւատաց:
Nizilik’ ao amy zao i mpiama’e niavy aolo an-donakey, le nahatrea vaho niantoke.
9 Որովհետեւ դեռ չէին գիտեր գրուածը, թէ պէտք է որ ան յարութիւն առնէ մեռելներէն:
Mbe tsy nirendre’ iereo hey i Sokitse Masiñe manao t’ie tsi-mahay tsy mitroatse amy havilasiy.
10 Ուստի աշակերտները վերադարձան իրենց տունը:
Le nimpoly mb’an-kiboho’ iareo añe i mpiama’e rey.
11 Բայց Մարիամ կայնած էր գերեզմանին դուրսը, եւ կու լար: Մինչ կու լար, ծռեցաւ դէպի գերեզմանը՝ նայելու,
Nijohañe alafe’ i lonakey avao t’i Marie, nirovetse; ie mbe niharovetse, nibokoke naho nitilihitse an-donak’ ao
12 ու տեսաւ երկու հրեշտակներ՝ ճերմակ հանդերձներով, որ նստած էին հո՛ն՝ ուր Յիսուսի մարմինը դրուած էր, մէկը գլուխին կողմը, եւ միւսը՝ ոտքին:
vaho nahaoniñe ty anjely roe nisaroñe foty niambesatse ey, ty atondohà’e eo naho ty antimpahe’e eo, amy nandrohotañe ty fañòva’ Iesoày.
13 Անոնք ըսին իրեն. «Կի՛ն, ինչո՞ւ կու լաս»: Ըսաւ անոնց. «Որովհետեւ վերցուցած են իմ Տէրս գերեզմանէն, ու չեմ գիտեր ո՛ւր դրած են զայն»:
Le hoe iereo tama’e, O Rakembao, ino ty iroveta’o. Hoe re am’iereo: Nasinta’ iereo i Talèkoy, le tsy fantako ty nandrohotañ’ aze.
14 Երբ ըսաւ ասիկա՝ ետեւ դարձաւ, եւ տեսաւ Յիսուսը՝ որ կայնած էր, ու չէր գիտեր թէ Յիսուսն է:
Ie nanoe’e zay le nitolike vaho nahaisake Iesoà nijohañe eo, fe tsy napota’e t’ie Iesoà.
15 Յիսուս ըսաւ անոր. «Կի՛ն, ինչո՞ւ կու լաս, ո՞վ կը փնտռես»: Ինք՝ կարծելով թէ ան պարտիզպանն է, ըսաւ անոր. «Տէ՛ր, եթէ դո՛ւն տեղափոխեցիր զայն, ըսէ՛ ինծի՝ ո՞ւր դրիր զայն, որպէսզի վերցնեմ զայն»:
Hoe t’Iesoà tama’e: O Rakembao, inoñe ty angololoiha’o? Ia ty paia’o? Ie natao’e te mpañalahala goloboñe, le nanoa’e ty hoe: O androanavio, naho ninday aze boak’ etoan-drehe, taroño amako ty nandrohota’o aze, hitakonako añe.
16 Յիսուս ըսաւ անոր. «Մարիա՛մ»: Ան ալ դարձաւ եւ ըսաւ անոր (եբրայերէն). «Ռաբբունի՛», որ ըսել է՝ Վարդապետ:
Hoe t’Iesoà tama’e: O Marie. Natrefa’e le nanoa’e ty hoe: O Rabony, ze midika ty hoe: Talèko.
17 Յիսուս ըսաւ անոր. «Մի՛ դպչիր ինծի, որովհետեւ դեռ բարձրացած չեմ Հօրս քով. հապա գնա՛ եղբայրներուս եւ ըսէ՛ անոնց. “Ես կը բարձրանամ իմ Հօրս քով ու ձեր Հօր քով, իմ Աստուծոյս քով եւ ձեր Աստուծոյն քով”»:
Hoe t’Iesoà tama’e: Ko mitsapa ahy, fa mboe tsy nionjoñe mb’ aman-dRaeko, akia mb’ aman-dro­longoko mb’eo vaho atalilio te: Mionjom-baman-dRaeko naho Rae’ areo, mb’ aman’ Añahareko naho Andrianañahare’ areo mb’eo.
18 Մարիամ Մագդաղենացին գնաց, ու պատմեց աշակերտներուն թէ ինք տեսաւ Տէրը, եւ թէ ա՛ն ըսաւ իրեն այս բաները:
Nienga t’i Miriame nte-Magdalà nita­roñe amo mpiama’eo t’ie nahaisak’ i Talè naho te nisaontsia’e irezay.
19 Նոյն օրը, Մէկշաբթի իրիկուն, աշակերտներուն հաւաքուած տեղին դռները գոց էին՝ քանի որ կը վախնային Հրեաներէն: Յիսուս եկաւ, կայնեցաւ անոնց մէջտեղ եւ ըսաւ անոնց. «Խաղաղութի՜ւն ձեզի»:
Ie hariva amy àndroy, ty loak’ andro’ i Sabotse naho nagabeñe o lalan’ anjomba’ niharoa’ o mpi­ama’eoo ie nihembañ’ amo Tehodaoy, le nisodehañe eo t’Iesoà, nijohañe añivo’ iareo ao nanao ty hoe: Fañanintsiñe ama’areo.
20 Ասիկա ըսելով՝ ցուցուց անոնց իր ձեռքերն ու կողը. աշակերտներն ալ ուրախացան՝ երբ տեսան Տէրը:
Ie nanoe’e zay, le nitoroa’e o fità’eo naho i leme’ey. Le nifale o mpiama’eo te nahaisake i Talè.
21 Յիսուս դարձեալ ըսաւ անոնց. «Խաղաղութի՜ւն ձեզի. ինչպէս Հայրը ղրկեց զիս, ես ալ կը ղրկեմ ձեզ»:
Nindrae’ Iesoà am’iereo ty hoe: Fañanintsiñe ama’areo. Hambañe ami’ty nañitrifan-dRaeko ahy ty añirahako anahareo.
22 Ասիկա ըսելով՝ փչեց անոնց վրայ եւ ըսաւ անոնց. «Ընդունեցէ՛ք Սուրբ Հոգին:
Ie nitsara zay le tinio’e iereo, nanao ty hoe: Rambeso i Arofo Masiñey;
23 Որո՛նց մեղքերը որ ներէք՝ ներուած ըլլան անոնց, եւ որո՛նց մեղքերը որ պահէք՝ պահուած ըլլան»:
Aa ndra hakeo’ iaia ty apo’ areo ro hafahañe ama’e; f’ie ho tanañe naho tana’ areo.
24 Բայց տասներկուքէն մէկը, Երկուորեակ կոչուած Թովմաս, անոնց հետ չէր՝ երբ Յիսուս եկաւ:
Tsy nitraok’ am’iereo t’i Tomasy, atao Didimo, mpiamy folo ro’amby rey, amy nivotraha’ Iesoày.
25 Ուրեմն միւս աշակերտները ըսին անոր. «Տէ՛րը տեսանք»: Ան ալ ըսաւ անոնց. «Պիտի չհաւատամ, եթէ չտեսնեմ գամերուն տիպը՝ իր ձեռքերուն վրայ, ու չմխեմ մատս գամերուն տիպին մէջ, եւ չմխեմ ձեռքս անոր կողին մէջ»:
Aa le nitali­ly ty hoe ama’e o mpiama’e ila’eo: Fa niisa’ay t’i Talè. Fe hoe re: Lehe tsy treako am-pità’e eo o olam-pantsikeo, naho tsy aziliko amo olatseo ty rambo-tañako vaho atsorofoko an-deme’e ao ty tañako, zaho tsy hiantoke.
26 Ութ օր ետք՝ դարձեալ աշակերտները ներսն էին, Թովմաս ալ՝ անոնց հետ: Յիսուս եկաւ՝ թէպէտ դռները գոց էին, կայնեցաւ անոնց մէջտեղ եւ ըսաւ. «Խաղաղութի՜ւն ձեզի»:
Ie nimodo ty valo andro, le tao indraike o mpiama’eo rekets’ i Tomasy. Le nivotrak’ eo t’Iesoà, ie nirindriñe o lalañeo, nijohañe añivo’ iereo eo, nanao ty hoe: Fañanintsiñe ama’areo.
27 Յետոյ ըսաւ Թովմասի. «Հո՛ս բեր մատդ ու տե՛ս ձեռքերս, բե՛ր ձեռքդ եւ մխէ՛ կողիս մէջ, ու մի՛ ըլլար անհաւատ, հապա՝ հաւատացեալ»:
Le hoe re tamy Tomasy: Atakaro mb’ etoañe ty rambo-pità’o, heheke o tañakoo; le amparo mb’etoañe o fità’oo naho ampiziliho an-demeko etoa, vaho ko mañaly tro fa matokisa.
28 Թովմաս պատասխանեց անոր. «Իմ Տէ՜րս եւ Աստուա՜ծս»:
Hoe ty natoi’ i Tomasy aze: Ry Talèko naho Andrianañahareko!
29 Յիսուս ըսաւ անոր. «Դուն հաւատացիր՝ որովհետեւ տեսար զիս. երանի՜ անոնց որ կը հաւատան՝ առանց տեսնելու»:
Hoe t’Iesoà tama’e: Ihe nahaisak’ ahy ro natokisa’o; haha ze miato fa tsy nahaoniñe.
30 Յիսուս ըրաւ ուրիշ բազմաթիւ նշաններ ալ իր աշակերտներուն առջեւ, որոնք գրուած չեն այս գիրքին մէջ:
Mbe maro ty viloñe nanoe’ Iesoà añatrefa’ o mpiama’eo ze tsy sinokitse ami’ty boke toy.
31 Բայց ասոնք գրուեցան, որպէսզի հաւատաք թէ Յիսուս՝ Քրիստոսն է, Աստուծոյ Որդին, եւ հաւատալով կեանք ունենաք՝ անոր անունով:
Sinoratse ka o retoañe hatokisa’ areo te Iesoà Norizañey ro Anan’ Añahare vaho i tahina’ey ro anaña’areo mpiato haveloñe.

< ՅՈՎՀԱՆՆՈԻ 20 >