< ԱՌԱՋԻՆ ԿՈՐՆԹԱՑԻՍ 15 >

1 Եղբայրնե՛ր, կը գիտցնեմ ձեզի այն աւետարանը՝ որ քարոզեցի ձեզի, ու դուք ալ ընդունեցիք եւ անոր մէջ հաստատ կը կենաք:
Eshe ando t eshuwotso! itsh tdanits doo shishi aap'o itsh gawiwo geefe, doo shishy aap'onwere it dek'tsonat kup'dek'at bíyats it needirwoniye.
2 Անով նաեւ կը փրկուիք, եթէ յիշողութեան մէջ պահէք ինչ որ աւետեցի ձեզի. այլապէս՝ զուր տեղը հաւատացած կ՚ըլլաք:
Taa itsh tdaniitso doo shishi aap'o kup'ide'er desh it dek'ink'ere bín kashiyank'te, maniyere okoonmó it amantso datsmec'roone.
3 Որովհետեւ նախ աւանդեցի ձեզի այն՝ որ ես ալ ընդունեցի, թէ Քրիստոս մեռաւ մեր մեղքերուն համար՝ Գիրքերուն համաձայն,
Taa t dek'ts shintso jamoniyere bogo itsh beshire, itsh tbeshits keewonwere S'ayin mas'aafotse guut'etsok'on Krstos no morrosh k'irre,
4 թաղուեցաւ, յարութիւն առաւ երրորդ օրը՝ Գիրքերուն համաձայն,
duukere, S'ayin mas'aafotse guut'etsok'onowere keezl aawots k'irotse tuure etke.
5 ու երեւցաւ Կեփասի, ապա տասներկուքին:
Bí P'et'rossh be'ere, ilowere tatse git woshetswotssh be'ere,
6 Յետոյ միաժամանակ երեւցաւ հինգ հարիւրէ աւելի եղբայրներու, որոնց մեծ մասը կը մնայ մինչեւ այժմ, իսկ ոմանք ալ ննջեցին:
Úts bal ashuwotsiyere bogts b́shuuts shoydek't sha'iruwotssh iknoto be'ere, boyitse ayuwots andish b́borfetsosh fa'ane, ik ikuwotsmó k'irrne.
7 Ապա երեւցաւ Յակոբոսի, յետոյ՝ բոլոր առաքեալներուն:
Maniye hakonowere Yak'obsh be'ere, wosheets jamwotssho be'ere.
8 Բոլորէն ետք՝ երեւցաւ նաեւ ինծի, որպէս թէ վիժածի մը:
Jami s'uwaatsnowere shabetsok'o wottsosh taash ando be'ere.
9 Որովհետեւ ես առաքեալներուն փոքրագոյնն եմ, եւ արժանի ալ չեմ առաքեալ կոչուելու, քանի որ հալածեցի Աստուծոյ եկեղեցին:
Taa Ik'i moo gishtso twottsotse wosheets jamwotsitse dashonat wosheka err s'eegeyo taash geyirawo taane.
10 Բայց Աստուծոյ շնորհքո՛վն եմ՝ ինչ որ եմ: Եւ անոր շնորհքը՝ որ իմ վրաս է, ընդունայն չեղաւ. հապա ես անոնց բոլորէն շա՛տ աւելի աշխատեցայ. սակայն ո՛չ թէ ես, հապա Աստուծոյ շնորհքը՝ որ ինծի հետ էր:
Ernmó taa and twottso wotat tdaatseyir Ik'i s'aatonee, taashowere imets s'aato shuwalon ooreratse, dabnuwor k'oshuwotsiyere bogo finon mawure, erenmó han k'alirwo taanton fa'a Ik'i s'aatoni bako taanaliye.
11 Ուստի՝ թէ՛ ես, թէ՛ անոնք ա՛յսպէս կը քարոզենք, ու դուք ա՛յսպէս հաւատացիք:
Eshe taan wotowa boon wotowa nodaniyrwo haniye, itwere itamantso haniye.
12 Ուրեմն եթէ կը քարոզուի թէ Քրիստոս մեռելներէն յարութիւն առած է, ի՞նչպէս ձեզմէ ոմանք կ՚ըսեն թէ “մեռելներու յարութիւն չկայ”:
Krstos k'irotse b́ tuutsk'owa no daniyiri wotiyalmó ititsere ik ikuwots aawk'oneya k'irots tuwo aaliye boetiri?
13 Բայց եթէ մեռելներու յարութիւն չկայ, ուրեմն Քրիստո՛ս ալ յարութիւն առած չէ:
K'irotse tuwo aali wotiyal Krstos k'irotse tuuratse etee,
14 Ու եթէ Քրիստոս յարութիւն առած չէ, ուրեմն մեր քարոզութիւնը ունայն է, ու ձեր հաւատքն ալ ունայն է:
Krstos k'irotse tuuratse wotiyal no daniruwoni wotowa it imnetiyo k'awuntso deshatse etee,
15 Իսկ մենք ալ Աստուծոյ սուտ վկաները կ՚ըլլանք, որովհետեւ Աստուծոյ համար վկայեցինք թէ մեռելներէն յարուցանեց Քրիստոսը. մինչդեռ յարուցանած չէ զայն, եթէ ի՛րապէս մեռելները յարութիւն չեն առներ:
Ik'o Krstosi k'irotse tizre etaat daniruwots kootets Ik'i gawwotsi woterone etee, eshe k'irts ashuwots k'irotse tuwatsno wotiyal Ik'o Krstosi k'irotse tuzatse etee.
16 Քանի որ եթէ մեռելները յարութիւն չեն առներ, Քրիստոս ալ յարութիւն առած չէ.
K'irts ashuwots k'irotse tuwatsno wotiyal Krstos k'irotse tuwatse etee.
17 ու եթէ Քրիստոս յարութիւն առած չէ, ձեր հաւատքը փուճ է, եւ տակաւին ձեր մեղքերուն մէջ էք.
Krstos k'irotse tuuratse wotiyal it imnetiyo k'awuntso deshatse etee, andoru morrotsa it beyiri etee,
18 ուրեմն Քրիստոսով ննջեցեալներն ալ կորսուած են:
Krstosn amanat k'irtswots t'afrnee etee,
19 Եթէ միայն այս կեանքին համար Քրիստոսի յուսացած ենք, մենք բոլոր մարդոցմէն աւելի խղճալի ենք:
Krstosi nojangir datsanatsi be mec'rosha wotiyal ash jamoniyere bogo noosh shiyanetk nowotoniye.
20 Իսկ հիմա՝ Քրիստոս մեռելներէն յարութիւն առած է, ու եղած երախայրիքը անոնց՝ որ ննջեցին:
Ernmó Krstos k'irtswotssh k'irotse tuwon k'aabo wotat arikon k'irotse tuure.
21 Որովհետեւ՝ քանի մարդով եղաւ մահը, մարդո՛վ ալ եղաւ մեռելներու յարութիւնը:
K'iro b́ waa ik asho atse tuutson b́ wottsok'o k'irotse tuwonu b́ weet ik asho atse tuutsone.
22 Որովհետեւ ինչպէս Ադամով բոլորը կը մեռնին, նոյնպէս ալ Քրիստոսով բոլորը կեանք պիտի ստանան:
Adam atse tuutson ash jamo b́k'iriruowok'o mank'o Krstos atse tuutson ash jamo kasho daatsituwe.
23 Բայց իւրաքանչիւրը իր կարգով. նախ երախայրիքը՝ Քրիստոս, յետոյ Քրիստոսի պատկանողները՝ իր գալուստին:
Man b́wotituwere ik ikosh b́ tar tarone, Krstos k'irotse tuwooke shintsoniye, ilowere Krstos b́woor bík wottsuwots k'irotse tuwitune.
24 Ապա պիտի գայ վախճանը, երբ թագաւորութիւնը պիտի յանձնէ Աստուծոյ՝ Հօրը, ոչնչացնելէ ետք ամէն պետութիւն, ամէն իշխանութիւն ու զօրութիւն:
Maniyere hakowere bíalguronat alona ang jamo t'afir mengsto Ik'o Nihosh beshide b́ ímet aawo dúri s'uwoniye b́ wotiti.
25 Որովհետեւ ան պէտք է թագաւորէ, մինչեւ որ բոլոր թշնամիները դնէ իր ոտքերուն տակ:
Ik'o b́ balangar jamwotsi bí ali shirots b́ woshfetsosh Krstos b́ naasho geyiyituwe.
26 Վերջին թշնամին որ պիտի ոչնչացուի՝ մահն է, որովհետեւ Գիրքը կ՚ըսէ. «Ամէն բան դրաւ անոր ոտքերուն տակ».
Da'eyar s'uwatse t'afitu t'elato k'ironiye.
27 Բայց երբ կ՚ըսէ թէ “ամէն բան դրուած է անոր տակ”, բացայայտ է թէ բացի անկէ՝ որ ամէն բան դրաւ անոր տակ:
«Ik'o jam keewo bí ali shirots woshk'rere» ettso guut'ere, maniye daneke, ernmó «Jam keewo bí ali shirots wotere» bíetor jam keewo bí ali shirots woshts Ik'o nihono dabaatse
28 Ու երբ ամէն բան հպատակի անոր, այն ատեն Որդին՝ ինք ալ՝ պիտի հպատակի անո՛ր՝ որ ամէն բան դրաւ իրեն տակ, որպէսզի Աստուած ըլլայ ամէն ինչ՝ բոլորին մէջ:
Jam keewo Krstos ali shirots b́ wotiyakon Ik'o niho jámo b́jámon b́ wotituwok'o naayo b́ tookon jám keewo bí ali shirots woshtso Ik'o niho shirots wotitwe.
29 Այլապէս, ի՞նչ պիտի ընեն անոնք՝ որ կը մկրտուին մեռելներուն համար, եթէ մեռելները երբե՛ք յարութիւն չեն առներ: Ուրեմն ինչո՞ւ կը մկրտուին անոնց համար.
Eshe k'irts ashuwots tuwatsno wotiyal k'irts ashuwots jangosh guupeyiru jamwots eebi bo'ot'oni? k'irts ashuwots b́ jamon k'irotse tuuratsno wotiyal ashuwots boshegro eegosha etniya bo gupeyiri?
30 եւ ինչո՞ւ մենք ալ վտանգի մէջ ենք ամէն ժամ:
Noo nowotiyaloru aaw aawon t'up' er tawootse nobeyir eegoshe?
31 Ես ամէն օր կը մեռնիմ. վկայ կը բերեմ այն պարծանքը՝ որ ունիմ ձեր վրայ Քրիստոս Յիսուսով՝ մեր Տէրոջմով:
T eshuwotso! taa aaw aawuon k'iro taan b́ datsiri, hanowere t keewir doonzo Iyesus Krstos jangosh itatse t detsts it'o arik b́wottsotsne.
32 Եթէ Եփեսոսի մէջ կռուած ըլլայի գազաններու դէմ՝ մարդոց նման, ի՞նչ օգուտ էր ինծի, եթէ մեռելները յարութիւն չեն առներ. ուտենք՝՝ ու խմենք, որովհետեւ վաղը պիտի մեռնինք:
Ash asaabiyok'on taa Efesonn dini s'ootswotsnton t kaare eeg orshoshe? K'irtswots k'irotse tuuratsno wotiyal «Yaats nok'iritwotse woore moone, úyone» eteetsok'oyiye.
33 Մի՛ մոլորիք. չար ընկերակցութիւնները կ՚ապականեն բարի բարքը:
Dáshek'ayere, «Woteraw tooho sheeng doyoniye bí awashifoni.»
34 Սթափեցէ՛ք արդարութեամբ ապրելու համար, ու մի՛ մեղանչէք. որովհետեւ ձեզմէ ոմանք չունին Աստուծոյ գիտութիւնը. ասիկա կ՚ըսեմ՝ ձեզ ամչցնելու համար:
It nibo maants aanoore, morro fink'ayere, ititsere ik ikuwots Ik' danawwots fa'ane. Hano ti etiri it jitsitwok'wa etaatniye.
35 Բայց մէկը պիտի ըսէ. «Ի՞նչպէս մեռելները յարութիւն կ՚առնեն, եւ ի՞նչ մարմինով կու գան»:
Asho iko «K'irts ashuwots aawk'oneya botuwit? k'irotse bo tuwor bodetset atso awuk'one?» err aato falitwe,
36 Ա՛նմիտ, ինչ որ դուն կը սերմանես՝ կեանք չի ստանար եթէ չմեռնի:
Nee dogono n shokiru mááyo b́ k'irrawo boc'r beyo falatse,
37 Իսկ ինչ որ կը սերմանես, ո՛չ թէ այն մարմինը որ պիտի բուսնի՝ կը սերմանես, հապա մերկ հատիկը, ըլլայ ան ցորենի թէ ուրիշ սերմի.
Nee n shokor Geshi shooko wee k'osh mááyi shooko s'uzi n shooketi bako ili bos'et miti gindoniyaliye.
38 բայց Աստուած մարմին կու տայ անոր՝ ինչպէս կը կամենայ, եւ իւրաքանչիւր սերմին՝ իր յատուկ մարմինը:
Ik'onmó shook mansh b́ shuntsok'o miti gindo b́ imeti, ik ik shookosh k'osh k'osh miti gindo b́ imeti.
39 Ամէն մարմին նոյն մարմինը չէ. հապա ուրի՛շ է մարդոց մարմինը, ուրիշ՝ անասուններուն մարմինը, ուրիշ՝ ձուկերունը, եւ ուրիշ՝ թռչուններունը:
Meets jamo ik naaraliye, ash meetso ik naare, gizi meetso k'osh naare, Kafuwots meetso k'osh naare, Mus' meets k'osh naare.
40 Կան նաեւ երկնաւոր մարմիններ ու երկրաւոր մարմիններ. բայց երկնաւորներուն փառքը ուրի՛շ է, երկրաւորներունը՝ ուրիշ:
Mank'o daritsi atso fa'ee, datsatsi atsonu fa'ee, ernmó daratsi atsi mango ik naare, datsatsi atsi mangonu k'osh naare.
41 Արեւին փառքը ուրիշ է, լուսինին փառքը՝ ուրիշ, եւ աստղերուն փառքը՝ ուրիշ. որովհետեւ մէկ աստղը փառքով կը տարբերի միւս աստղէն:
Aawi mango ik naare, Ashitsi mangonuwere k'osh naare, K'enuwots mangonu k'osh naare, ik k'eeno k'osh k'eenoniyere k'osh mango detsfe.
42 Այսպէս է նաեւ մեռելներուն յարութիւնը: Մարմինը կը սերմանուի ապականութեամբ, եւ յարութիւն կ՚առնէ անապականութեամբ.
K'irotse tuwit ashuwots jango haniye bíari, t'afitu k'irts atso wotat shooketso k'irawu beetk atso wotar tuwituwe.
43 կը սերմանուի անպատուութեամբ, ու յարութիւն կ՚առնէ փառքով. կը սերմանուի տկարութեամբ, եւ յարութիւն կ՚առնէ զօրութեամբ:
Ketoon shooketso mangon tuwitwe, maawon shooketso kúp'on tuwituwe,
44 Կը սերմանուի իբր շնչաւոր մարմին, ու յարութիւն կ՚առնէ իբր հոգեւոր մարմին: Շնչաւոր մարմին կայ, նաեւ հոգեւոր մարմին կայ,
Meetsi ats wotat shooketso shayiri atso wotar tuwituwe. Meetsi atso b́ beyok' shayiri atsonuwere fa'ee.
45 եւ սա՛ գրուած է. «Առաջին մարդը՝ Ադամ՝ եղաւ ապրող անձ». իսկ վերջին Ադամը՝ ապրեցնող հոգի:
Mansh, «Shints asho Adam kashets azeetso b́ woti» ett guut'ere, iltso Adam Krstosmó kash imet shayiro b́ woti.
46 Բայց ո՛չ թէ նախ հոգեւորը, հապա՝ շնչաւորը, ու յետո՛յ՝ հոգեւորը:
Ernmó shintso b́ waa meetsone bako shayironaliye, shayiron wottso b́waa meetson wottsoniyere ile.
47 Առաջին մարդը երկրէն է՝ հողեղէն, բայց երկրորդ մարդը Տէրն է՝ երկինքէն:
Shints asho Adam bí azee shawatse b́ wottsosh datsatsike, gitl ashonmó b́waa daratsnee.
48 Ինչպէս հողեղէնն է՝ նոյնպէս ալ հողեղէններն են, եւ ինչպէս երկնաւորն է՝ նոյնպէս ալ երկնաւորներն են:
Datsats wottswots datsatse azeets ashok'one, daaratse wottsuwots daaratse waats ashok'one.
49 Ինչպէս կը կրենք հողեղէնին պատկերը, նաեւ պիտի կրենք երկնաւորին պատկերը:
Datsatsi asho aro noartsok'o daratsi asho aronowere aritwone.
50 Ուրեմն սա՛ կ՚ըսեմ, եղբայրնե՛ր, թէ մարմին եւ արիւն չեն կրնար ժառանգել Աստուծոյ թագաւորութիւնը, ո՛չ ալ ապականութիւնը կը ժառանգէ անապականութիւն:
Eshuwotso! itsh tkeewirwo haniye, meetsonat s'atson Ik'i mengsto naaratse, mank'owere k'irr t'afit atso t'afrawu kashets atso naaratse.
51 Ահա՛ կը յայտնեմ ձեզի խորհուրդ մը. «Բոլորս պիտի չննջենք, բայց բոլորս ալ պիտի փոխուինք.
Eshe! mist'iri iko itsh keewirwe. Noo noúnetswor k'irratsone. Ernmó no únets wonetuwone.
52 անմի՛ջապէս, ակնթարթի մը մէջ, վերջին փողին հնչելու ատենը. որովհետեւ փողը պիտի հնչէ, մեռելները յարութիւն պիտի առնեն՝ առանց ապականութեան, ու մենք ալ պիտի փոխուինք»:
Nowoneetwonwere s'uwatse ezbedo fugewor ááwi k'iluowok'o iknotone. Ezbedo fugetuwe, k'irts ashuwotswere t'afraw kashetswotsi wotar tuwitune, noowere wonetuwone,
53 Որովհետեւ պէտք է որ այս ապականացու մարմինը հագնի անապականութիւն, եւ այս մահկանացուն հագնի անմահութիւն:
T'afituhan t'afrawo k'irituhanwere k'irrawo tahdek'o bísh geyituwe.
54 Ուստի երբ այս ապականացու մարմինը հագնի անապականութիւն, եւ այս մահկանացուն հագնի անմահութիւն, այն ատեն պիտի իրագործուի այն խօսքը՝ որ գրուեցաւ. «Մահը ընկղմեցաւ յաղթութեան մէջ»:
T'afituwaan t'afrawo k'iritwanwere k'irrawo tah b́dek'or «K'iro da'ewon k'oot'ewtsere!» ett guut'etso s'eenetwe.
55 «Մա՛հ, ո՞ւր է խայթոցդ. դժո՛խք, ո՞ւր է յաղթութիւնդ»: (Hadēs g86)
Mank'owere, «K'irono! bín nkoshetuwo aawoke b́fa'oni? K'irono! ash bín n t'afit ango ewuke?» etetuwe. (Hadēs g86)
56 Մահուան խայթոցը մեղքն է, ու մեղքին զօրութիւնը՝ Օրէնքը:
K'iro bín b́koshet ango morre, morri angonuwere neme.
57 Բայց շնորհակալութի՛ւն Աստուծոյ, որ մեզի յաղթութիւն կու տայ մեր Տէրոջ՝ Յիսուս Քրիստոսի միջոցով:
Ernmó nodoonz Iyesus Krstos weeron da'o noosh imetuwosh Ik'osh údo wotowe!
58 Հետեւաբար, սիրելի՛ եղբայրներս, հաստատո՛ւն եւ անշա՛րժ եղէք, ու ամէն ատեն յառաջդիմեցէ՛ք Տէրոջ գործին մէջ, գիտնալով թէ ձեր աշխատանքը ընդունայն չէ Տէրոջմով:
Eshe mansha shuneets eshuwotso! kup'ar need'ore, ik keewonor shek'ek'ayere, doonzo finosh it shaatso datsmec'r b́woterawok'o dande'er, it eed'irawo jam aawo doonzo fino finosh kup'ore.

< ԱՌԱՋԻՆ ԿՈՐՆԹԱՑԻՍ 15 >