< Luke 22 >

1 Wauhā hadneevasevenee janenesaunauchauanauhuu jauaujaunau haeayānauauchau, Hadavechaude neseāgu.
अखमीरी रोटी का उत्सव, जो फ़सह पर्व कहलाता है, पास आ रहा था.
2 Nau najanau vevethahevahehau nau wauthaunauhāhehauau haegaugauanadauwunenau hadnesenaāde; hau haeedauwu henanedanede.
प्रधान पुरोहित तथा शास्त्री इस खोज में थे कि प्रभु येशु को किस प्रकार मार डाला जाए, किंतु उन्हें लोगों का भय था.
3 Hanaāejedāde Haujau Judas hejaveede Iscariot, haenethanedau vadadauchunesenee.
शैतान ने कारियोतवासी यहूदाह में, जो बारह शिष्यों में से एक था, प्रवेश किया.
4 Nau hanaāejathāaude, nau haeanadetha najanau vevethahevahehau nau haunauyauhauthāhehau, hadneseavedaudaunauwaude.
उसने प्रधान पुरोहितों तथा अधिकारियों से मिलकर निश्चित किया कि वह किस प्रकार प्रभु येशु को पकड़वा सकता है.
5 Nau haeneethajaunauau, nau dechauchuwuhadethee hadvenāde vāejethā.
इस पर प्रसन्‍न हो वे उसे इसका दाम देने पर सहमत हो गए.
6 Nau haesayānehetha, nau haeaunauyauhaudauwu hadneeneavedaudaunauwaude henanedanede.
यहूदाह प्रभु येशु को उनके हाथ पकड़वा देने के ऐसे सुअवसर की प्रतीक्षा करने लगा, जब आस-पास भीड़ न हो.
7 Hanaāenauauchauau hesee janenesaunauchauanauhuu jauaujaunau nanaa hadavechauthau hadnāede.
तब अखमीरी रोटी का उत्सव आ गया, जब फ़सह का मेमना बलि किया जाता था.
8 Nau hanaāautheawaude Pedaheau nau Jauneau, Najesaa hadesaanudeva hadavechauthadede, hadevethenauau, hathāhaugaunee.
प्रभु येशु ने पेतरॉस और योहन को इस आज्ञा के साथ भेजा, “जाओ और हमारे लिए फ़सह की तैयारी करो.”
9 Nau hanaāāedauwunauthee, Daudu hadauvathehāne hadnedauusaanuu?
उन्होंने उनसे प्रश्न किया, “प्रभु, हम किस स्थान पर इसकी तैयारी करें, आप क्या चाहते हैं?”
10 Nau hanaāāedauwunaude, Naune, hāejedānā hedan, hena henane hadnuchaunāna, hadnewauunauau hauānau hadjaāsanenee naje; hadethauguhauva hauauwuu hadnedaujedāde.
प्रभु येशु ने उन्हें उत्तर दिया, “नगर में प्रवेश करते ही तुम्हें एक व्यक्ति पानी का घड़ा ले जाता हुआ मिलेगा. उसका पीछा करते हुए तुम उस घर में चले जाना,
11 Nau hadethauva henane hedauauwunede, Hechauhauthethāhe nejeethāne, daudu jādanauauwuu hadnedauvethenauau hadavechauthadede nauguu nāthauguhādaunauau?
जिस घर में वह प्रवेश करेगा. उस घर के स्वामी से कहना, ‘गुरु ने पूछा है, “वह अतिथि कक्ष कहां है जहां मैं अपने शिष्यों के साथ फ़सह खाऊंगा?”’
12 Nau hadnauhauthehāna vanasaunee dachauauwuu hadnesewaudeanee: hadnesaanuhuu.
वह तुमको एक विशाल, सुसज्जित ऊपरी कक्ष दिखाएगा; तुम वहीं सारी तैयारी करना.”
13 Nau hanaāeyehauthee, nau haeveedenauau neethāedauwunaude: nau hanaāesaanudethee hadavechauthadede.
यह सुन वे दोनों वहां से चले गए और सब कुछ ठीक वैसा ही पाया जैसा प्रभु येशु ने कहा था. उन्होंने वहां फ़सह तैयार किया.
14 Nau hāenauauchaunee, hanaāejanaugude nauguu vadadauchunesenee hevadauhanau.
नियत समय पर प्रभु येशु अपने प्रेरितों के साथ भोज पर बैठे.
15 Nau hanaāāedauwunaude, hethauwuvadauvethenau nuu hadavechauthadede naugu nananena hajesejasauwauwuthānau:
उन्होंने प्रेरितों से कहा, “मेरी बड़ी लालसा थी कि मैं अपने दुःख-भोग के पहले यह फ़सह तुम्हारे साथ खाऊं.
16 Hanau nāedauwunathana, Nadnehauwauthevethe nuu, haunaude hadnauauchauau henajanede Hejavaneauthau.
क्योंकि सच यह है कि मैं इसे दोबारा तब तक नहीं खाऊंगा जब तक यह परमेश्वर के राज्य में पूरा न हो.”
17 Nau hanaāedanauau vāenau, nau hanaāevāde vaveenede, nau hanaāenehede, Hedanauwuu nuu, nau hadjaanauwauva nehayau:
तब उन्होंने प्याला उठाया, परमेश्वर के प्रति धन्यवाद दिया और कहा, “इसे लो, आपस में बांट लो
18 Hanau nāedauwunathana, Naudnehauwuvanethede dadajevenenaje, hanaude henajanede Hejavaneauthau nauauchauyāgu.
क्योंकि यह निर्धारित है कि जब तक परमेश्वर के राज्य का आगमन न हो जाए, दाख का रस तब तक मैं नहीं पिऊंगा.”
19 Nau hanaāedanauau jauaujau, nau hanaāevade vaveenede, nau haejeane, nau haevena, Nuu nanaa nadanayau havenadenenau: nuu hadneejenauneethedaunena, hathauhuk.
तब उन्होंने रोटी ली, धन्यवाद देते हुए उसे तोड़ा और शिष्यों को यह कहते हुए दे दी, “यह मेरा शरीर है, जो तुम्हारे लिए दिया जा रहा है. मेरी याद में तुम ऐसा ही किया करना.”
20 Naasauau jea vāenau hāesethunevethehedaunee, Nuu vāenau waunauyauau hesānaavede Navaevaa, hanedaunauwunana, hathauhuk.
इसी प्रकार इसके बाद प्रभु येशु ने प्याला उठाया और कहा, “यह प्याला मेरे लहू में, जो तुम्हारे लिए बहाया जा रहा है, नई वाचा है.
21 Hau nauhauvaa, hejadenaa henee haneavedaudaunade nananenauau nanedauguvānauau vethehedaunaa.
वह, जो मुझे पकड़वाएगा हमारे साथ इस भोज में शामिल है.
22 Nau hethauwuu Heau henane hadjathāaude, neesedauwaunade: hau naunauthaunee henee henane haneavedaudaunaudenenee.
मनुष्य का पुत्र, जैसा उसके लिए तय किया गया है, आगे बढ़ रहा है, किंतु धिक्कार है उस व्यक्ति पर जो उसे पकड़वा रहा है!”
23 Nau hanaāenaunaudedaunadethee nehayau, hanaadee hadnesedaude nuu.
यह सुन वे आपस में विचार-विमर्श करने लगे कि वह कौन हो सकता है, जो यह करने पर है.
24 Nau hena jea haeneenayaudenauau, hanaadee hadjavaāvasāthaa.
उनके बीच यह विवाद भी उठ खड़ा हुआ कि उनमें से सबसे बड़ा कौन है.
25 Nau hanaāāedauwunaude, Nenauchuwuthee Neauthuu haevahadahethedauwu; nau henee nanethenuu naudahede nanadee hesenaedehehauau neseadagaunee.
यह जान प्रभु येशु ने उनसे कहा, “गैर-यहूदियों के राजा उन पर शासन करते हैं और वे, जिन्हें उन पर अधिकार है, उनके हितैषी कहलाते हैं.
26 Hau jevanaathāhee: hau henee havasāthawaunādaunenau, hadenahavaewauva; nau henee naja waude henee henechauthāhehau.
किंतु तुम वह नहीं हो—तुममें जो बड़ा है, वह सबसे छोटे के समान हो जाए और राजा सेवक समान.
27 Hanaa vanasāthaa, henee vanethede, wauāthe henee henechauthāhe? gaujenane henee vanethede? hau hanedaudaunathana waude henee henechauthāhe.
बड़ा कौन है—क्या वह, जो भोजन पर बैठा है या वह, जो खड़ा हुआ सेवा कर रहा है? तुम्हारे मध्य मैं सेवक के समान हूं.
28 Nananena daudajauaunenethaunena denaunaunauchauthehanau.
तुम्हीं हो, जो मेरे विषम समयों में मेरा साथ देते रहे हो.
29 Nau janenanauwunathana najanede, waude Nāsaunau nejeesejenanauwunānau;
इसलिये जैसा मेरे पिता ने मुझे एक राज्य प्रदान किया है,
30 Hadevethehena nau hadevaveyāna navethehedaunaa Nanajanedaunaa, nau hadetheaugudauwuna najatheaugudaunau hadnauchuwuhauna vadadauchunesenee jajaesenanedanede Israel.
वैसा ही मैं भी तुम्हें यह अधिकार देता हूं कि तुम मेरे राज्य में मेरी मेज़ पर बैठकर मेरे साथ संगति करो, और सिंहासनों पर बैठकर इस्राएल के बारह वंशों का न्याय.
31 Nau Vahadāde hanaāenehede, Simon, Simon, nauhauwune, Haujau nevadaunethenāne, hadvachuuguthāne waude thauauhanewauchuunau:
“शिमओन, शिमओन, सुनो! शैतान ने तुम सबको गेहूं के समान अलग करने की आज्ञा प्राप्‍त कर ली है.
32 Hau nevevethasathane, henee hadethauwuthajaude hadejenadegaudenauau: nau hāejauaugauthethajaunaune hadedāewaunauau hahauwauauau.
किंतु शिमओन, तुम्हारे लिए मैंने प्रार्थना की है कि तुम्हारे विश्वास का पतन न हो. जब तुम पहले जैसी स्थिति पर लौट आओ तो अपने भाइयों को भी विश्वास में मजबूत करना.”
33 Nau haenehetha, Vahadāhene, Nananenau hanesaanunau hadnenenethaunathane, nesauna duguhunauauwuu, nau gaujauaudahedaunaa.
पेतरॉस ने प्रभु येशु से कहा, “प्रभु, मैं तो आपके साथ दोनों ही को स्वीकारने के लिए तत्पर हूं—बंदीगृह तथा मृत्यु!”
34 Nau haeāedauwuna, hāedauwunathane, Peda, neauthuneāhe hadnehauwunedu nuu desenenee, hajesejenehenaune nasau hadnethedauwaune henee nananene daujaenaunene.
प्रभु येशु ने इसके उत्तर में कहा, “सुनो, पेतरॉस, आज रात, मुर्ग तब तक बांग न देगा, जब तक तुम तीन बार इस सच को कि तुम मुझे जानते हो, नकार न चुके होगे.”
35 Nau hanaāāedāuwunaude, Deathavejenanathana hāehauwunewauunava nesevāejethāwau, nau newaugusajaānauchu, nau wauaunau, gauhājevathehāva hayewhu? Hegau, hathauhaugaunee.
प्रभु येशु ने उनसे प्रश्न किया, “यह बताओ, जब मैंने तुम्हें बिना बटुए, बिना झोले और बिना जूती के बाहर भेजा था, क्या तुम्हें कोई अभाव हुआ था?” “बिलकुल नहीं,” उन्होंने उत्तर दिया.
36 Hanaāāedauwunaude, hau hewaunehaa henee nanethenauau nesevāejethāwau nanehaedanauau, nau jea henewaugusajaānauchu; nau henee janenethenauau gaugauchu, nanehaeaudaunade heddu, nau jeaudaunaude gaugauchu.
तब प्रभु येशु ने उनसे कहा, “किंतु अब जिस किसी के पास बटुआ है, वह उसे साथ ले ले. इसी प्रकार झोला भी और जिसके पास तलवार नहीं है, वह अपना वस्त्र बेचकर तलवार मोल ले.
37 Hanau nāedauwunathana, henee nuu wauthaunauhuu hethauwunaathauthaunauhunau, Nau haewauhaunuau wauwauchudauhuhau: hanau nethauthedauthanau hethauvaa.
मैं तुम्हें बताना चाहता हूं कि यह जो लेख लिखा है, ‘उसकी गिनती अपराधियों में हुई’ उसका मुझमें पूरा होना ज़रूरी है; क्योंकि मुझसे संबंधित सभी लेखों का पूरा होना अवश्य है.”
38 Nau hathauhaugaunee, Vahadāhene, nauhaudau, heyewnau hanesāe gaugauthau. Nau haeāedauwuna, Naadauchāe.
शिष्यों ने कहा, “प्रभु, देखिए, ये दो तलवारें हैं.” प्रभु येशु ने उत्तर दिया, “पर्याप्‍त हैं.”
39 Nau haejenaua, nau haejathāau, nesedaude, haua nee Olives; nau hethauguhādaunau jea haethauguhaa.
तब प्रभु येशु उस घर के बाहर निकलकर ज़ैतून पर्वत पर चले गए, जहां वह प्रायः जाया करते थे. उनके शिष्य भी उनके साथ थे.
40 Nau hāanauusade, haeāedauwuna hevevethahee henee hadejejedāna vasehadede.
उस स्थान पर पहुंचकर प्रभु येशु ने उनसे कहा, “प्रार्थना करो कि तुम परीक्षा में न फंसो.”
41 Nau haejāvesa hehejese nejechauthaunenee, nau haechagujanaugu, nau haevevetha,
तब प्रभु येशु शिष्यों से कुछ ही दूरी पर गए और उन्होंने घुटने टेककर यह प्रार्थना की:
42 Nāchau, hith Nananene vadauusedaunenagu, jegudanauwune nuu vāenau hehethee Nananenau: hau nāhauwuvathehaa, hau Nananene, hadnaasauau, hathauhuk.
“पिताजी, यदि संभव हो तो यातना का यह प्याला मुझसे दूर कर दीजिए फिर भी मेरी नहीं, आपकी इच्छा पूरी हो.”
43 Nau haenauhauva hautheaune hehethee hejavaa, haedadāevaa.
उसी समय स्वर्ग से एक स्वर्गदूत ने आकर उनमें बल का संचार किया.
44 Nau haeneenajeneethajau haeneenavevetha: nau heguwauaude waude davathejajaneauthee vaewauau dejanesee vedauauwuu.
प्राण निकलने के समान दर्द में वह और भी अधिक कातर भाव में प्रार्थना करने लगे. उनका पसीना लहू के समान भूमि पर टपक रहा था.
45 Nau hāegauhāde hehethee devevethahede, nau haejeedasa hethauguhādaunau, Haeveena haeseenaugauhunenau heee haudauwuthajaude,
जब वह प्रार्थना से उठे और शिष्यों के पास आए तो उन्हें सोता हुआ पाया. उदासी के मारे शिष्य सो चुके थे.
46 Nau haeāedauwuna, Naudu haenaugauhuna? gauhāe nau vevethahee, hadejejedāna vasehadede.
प्रभु येशु ने शिष्यों से कहा, “सो क्यों रहे हो? उठो! प्रार्थना करो कि तुम किसी परीक्षा में न फंसो.”
47 Nau hajesanadede, haenauhauwu havathenanedanede, nau henee Judas neseade, jasaa vadadauchunesenee, haenedauva, nau haeayāedasa Hejavaneauthusaun hadnedanaude.
प्रभु येशु जब यह कह ही रहे थे, तभी एक भीड़ वहां आ पहुंची. उनमें यहूदाह, जो बारह शिष्यों में से एक था, सबसे आगे था. वह प्रभु येशु को चूमने के लिए आगे बढ़ा
48 Hau Hejavaneauthusaun hathāhuk, Judas, gauhāavedaudauna Heau henane gauhadneenedanau?
किंतु प्रभु येशु ने उससे कहा, “यहूदाह! क्या मनुष्य के पुत्र को तुम इस चुंबन के द्वारा पकड़वा रहे हो?”
49 Hāene henethauguvādaunau daunauhaudauwunethe hadnesehade, Vahadāhene, gauhadjedauauwaunauau heee gaugauchu? hathauhaugaunee.
यह पता चलने पर कि क्या होने पर है शिष्यों ने प्रभु येशु से पूछा, “प्रभु, क्या हम तलवार चलाएं?”
50 Nau hanesāde haedauauva hewauwaunavene vasnajane vevethahevahew, nau haegauadathāhe hejavese.
उनमें से एक ने तो महापुरोहित के दास पर वार कर उस दास का दाहिना कान ही उड़ा दिया.
51 Nau Hejavaneauthusau haeauchuhananadetha, Hauwaa nanesedau nuu. Nau haevasane henaudaununene, nau haeenayauha.
“बस! बहुत हुआ” प्रभु येशु इस पर बोले, और उन्होंने उस दास के कान का स्पर्श कर उसे पहले जैसा कर दिया.
52 Hejavaneauthusau hanaāenehethaude najavevethahevahehau, nau haunauyauhauthāhehau vadannauauwuu, nau vachaugananenau, hejewaunedasādaunau, Gauhāejauva, waude heee havedehe, nauguu gaugauthau nau vachau?
तब प्रभु येशु ने प्रधान पुरोहितों, मंदिर के पहरुओं तथा वहां उपस्थित पुरनियों को संबोधित करते हुए कहा, “तलवारें और लाठियां लेकर क्या आप किसी राजद्रोही को पकड़ने आए हैं?
53 Denethenaedevathana hayauwusenee vadannauauwuu, nananena hāehauwudaneva: hau nuu nauauchaudauna, nau naunauthauau vaneeyauau.
आपने मुझे तब तो नहीं पकड़ा जब मैं मंदिर आंगन में प्रतिदिन आपके साथ हुआ करता था! यह इसलिये कि यह क्षण आपका है—अंधकार के हाकिम का.”
54 Hanaāedanauthee, nau haejathechauhanauau, nau haejedananauau Vasenajane vevethahevahew hedauauwunene. Nau Peda haejesedauchu.
वे प्रभु येशु को पकड़कर महापुरोहित के घर पर ले गए. पेतरॉस दूर ही दूर से उनके पीछे-पीछे चलते रहे.
55 Nau hāesewaudedaunathee nahethāe hadauvasenejesauau, nau haeauājanaugunauau, Peda haejanaugudauna.
जब लोग आंगन में आग जलाए हुए बैठे थे, पेतरॉस भी उनके साथ बैठ गए.
56 Hau jasae hesāhedāeyaune haenauhauvaa daujanaugudaunaude hejava hesedaa, nau haenaunauchaudauhauvaa, nau hathāhuk, Naa henane jea nanethenaedewaude.
एक सेविका ने पेतरॉस को आग की रोशनी में देखा और उनको एकटक देखते हुए कहा, “यह व्यक्ति भी उसके साथ था!”
57 Nau haeethedauwautha, Hesā, nahauwaenaunau, hathauhuk.
पेतरॉस ने नकारते हुए कहा, “नहीं! हे स्त्री, मैं उसे नहीं जानता!”
58 Nau naunade jachau haenauhauvaa, nau hathāhuk, Nananene jea hanehedāhene. Nau Peda hahagu, Henane, nananenau hegau.
कुछ समय बाद किसी अन्य ने उन्हें देखकर कहा, “तुम भी तो उनमें से एक हो!” “नहीं भाई, नहीं!” पेतरॉस ने उत्तर दिया.
59 Nau heee jasaye denauachauau waunee jachau haeethauwunehene, hathāhuk, hethauwuu naa jea nanethenaedewaude; hanau nananede Gananaean.
लगभग एक घंटे बाद एक अन्य व्यक्ति ने बल देते हुए कहा, “निःसंदेह यह व्यक्ति भी उसके साथ था क्योंकि यह भी गलीलवासी है.”
60 Nau Peda hahagu, Henane, Nāhauwaene daun nesenehene. Nau chauchaunu, daunausunanadede, neauthuneāhe haenedu.
पेतरॉस ने उत्तर दिया, “महोदय, मेरी समझ में नहीं आ रहा कि आप क्या कह रहे हैं!” जब वह यह कह ही रहे थे कि एक मुर्ग ने बांग दी.
61 Nau Vahadāde haejaaagu, nau haenāauhauva Pedaheau. Nau Peda haethauchuthajaude hedanadedaunene Vahadāhenith, neesenehethāde, Hajesejeneduhude neauthuneāhe, nananene hadnethedauwauchune nasauna.
उसी समय प्रभु ने मुड़कर पेतरॉस की ओर दृष्टि की और पेतरॉस को प्रभु की पहले कही हुई बात याद आ गई: “इसके पहले कि मुर्ग बांग दे, तुम आज तीन बार मुझे नकार चुके होगे.”
62 Nau Peda haenaua, nau haeneenavewau.
पेतरॉस बाहर चले गए और फूट-फूटकर रोने लगे.
63 Nau henanenauau henee daununauthee Hejavaneauthusaun haevavavanauchuhanauau, nau haedaudauauvaa.
जिन्होंने प्रभु येशु को पकड़ा था, वे उनको ठट्ठों में उड़ाते हुए उन पर वार करते जा रहे थे.
64 Nau hāesajeājethauthee, haeanadeāhenauau, nau haenaunaudedaunanauau, Haeyāhe, hanaa henee haudauauvāde? nethāhuk,
उन्होंने प्रभु येशु की आंखों पर पट्टी बांधी और उनसे पूछने लगे, “भविष्यवाणी कर, किसने वार किया है तुझ पर?”
65 Nau wauthanee haeewauwauchuvaa nanāsanadethāde.
इसके अतिरिक्त वे उनकी निंदा करते हुए उनके लिए अनेक अपमानजनक शब्द भी कहे जा रहे थे.
66 Nau chauchaunu hasenaugusājenee, vachaugananenauau henanedanede nau najanauau vevethahehehauau nau wauthaunauhāhehauau haeauāchaudaunanauau, nau haejedananauau hadauhanadethee,
पौ फटने पर पुरनिये लोगों ने प्रधान पुरोहितों तथा शास्त्रियों की एक सभा बुलाई और प्रभु येशु को महासभा में ले गए.
67 Gauhanane Chris? jeāedauwunāa, hathauhaugaunee. Nau haeāedauwuna, Hith Nananenau hāedauwunathanagu, nananena hanājethauwaudaunena:
उन्होंने प्रभु येशु से प्रश्न किया. “यदि तुम ही मसीह हो तो हमें बता दो.” प्रभु येशु ने उत्तर दिया, “यदि मैं आपको यह बताऊंगा तो भी आप इसका विश्वास नहीं करेंगे और
68 Nau hith nananenau jea naudedaunathanagu, nananena hanājauchuhananadesena, wauāthe hanājejenanena.
यदि मैं आपसे कोई प्रश्न करूं तो आप उसका उत्तर ही न देंगे;
69 Hewaunehaa heee Heau henane hadtheaugude hejavese naunaudāhenith Hejavaneauthu.
किंतु अब इसके बाद मनुष्य का पुत्र सर्वशक्तिमान परमेश्वर की दायीं ओर बैठाया जाएगा.”
70 Hanaāenehethee vahee, Gauhanane Heau Hejavaneauthau? Nau haeāedauwuna, Hasenehena Nananenau.
उन्होंने प्रश्न किया, “तो क्या तुम परमेश्वर के पुत्र हो?” प्रभु येशु ने उत्तर दिया, “जी हां, मैं हूं.”
71 Nau hahagaunee, Hehauwauthevathehāanauau naudedauyaunauau? hanau nehayau nanedaunaunauau Nehayau hedenaa.
यह सुन वे कहने लगे, “अब हमें गवाहों की क्या ज़रूरत है? स्वयं हमने यह इसके मुख से सुन लिया है.”

< Luke 22 >