اَلْمَزَامِيرُ 26

١ 1 لِدَاوُدَ اِقْضِ لِي يَارَبُّ لِأَنِّي بِكَمَالِي سَلَكْتُ، وَعَلَى ٱلرَّبِّ تَوَكَّلْتُ بِلَا تَقَلْقُلٍ.

Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

٢ 2 جَرِّبْنِي يَارَبُّ وَٱمْتَحِنِّي. صَفِّ كُلْيَتَيَّ وَقَلْبِي.

Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

٣ 3 لِأَنَّ رَحْمَتَكَ أَمَامَ عَيْنِي. وَقَدْ سَلَكْتُ بِحَقِّكَ.

Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

٤ 4 لَمْ أَجْلِسْ مَعَ أُنَاسِ ٱلسُّوءِ، وَمَعَ ٱلْمَاكِرِينَ لَا أَدْخُلُ.

S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

٥ 5 أَبْغَضْتُ جَمَاعَةَ ٱلْأَثَمَةِ، وَمَعَ ٱلْأَشْرَارِ لَا أَجْلِسُ.

V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

٦ 6 أَغْسِلُ يَدَيَّ فِي ٱلنَّقَاوَةِ، فَأَطُوفُ بِمَذْبَحِكَ يَارَبُّ،

Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

٧ 7 لِأُسَمِّعَ بِصَوْتِ ٱلْحَمْدِ، وَأُحَدِّثَ بِجَمِيعِ عَجَائِبِكَ.

Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

٨ 8 يَارَبُّ، أَحْبَبْتُ مَحَلَّ بَيْتِكَ وَمَوْضِعَ مَسْكَنِ مَجْدِكَ.

Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

٩ 9 لَا تَجْمَعْ مَعَ ٱلْخُطَاةِ نَفْسِي، وَلَا مَعَ رِجَالِ ٱلدِّمَاءِ حَيَاتِي.

Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

١٠ 10 ٱلَّذِينَ فِي أَيْدِيهِمْ رَذِيلَةٌ، وَيَمِينُهُمْ مَلآنَةٌ رِشْوَةً.

V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

١١ 11 أَمَّا أَنَا فَبِكَمَالِي أَسْلُكُ. ٱفْدِنِي وَٱرْحَمْنِي.

Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

١٢ 12 رِجْلِي وَاقِفَةٌ عَلَى سَهْلٍ. فِي ٱلْجَمَاعَاتِ أُبَارِكُ ٱلرَّبَّ.

Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.