< اَلْمَزَامِيرُ 120 >

تَرْنِيمَةُ ٱلْمَصَاعِدِ إِلَى ٱلرَّبِّ فِي ضِيْقِي صَرَخْتُ فَٱسْتَجَابَ لِي. ١ 1
Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
يَارَبُّ، نَجِّ نَفْسِي مِنْ شِفَاهِ ٱلْكَذِبِ، مِنْ لِسَانِ غِشٍّ. ٢ 2
Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
مَاذَا يُعْطِيكَ وَمَاذَا يَزِيدُ لَكَ لِسَانُ ٱلْغِشِّ؟ ٣ 3
Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
سِهَامَ جَبَّارٍ مَسْنُونَةً مَعَ جَمْرِ ٱلرَّتَمِ. ٤ 4
Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
وَيْلِي لِغُرْبَتِي فِي مَاشِكَ، لِسَكَنِي فِي خِيَامِ قِيدَارَ! ٥ 5
Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
طَالَ عَلَى نَفْسِي سَكَنُهَا مَعَ مُبْغِضِ ٱلسَّلَامِ. ٦ 6
Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
أَنَا سَلَامٌ، وَحِينَمَا أَتَكَلَّمُ فَهُمْ لِلْحَرْبِ. ٧ 7
Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

< اَلْمَزَامِيرُ 120 >