< إِرْمِيَا 44 >

اَلْكَلِمَةُ ٱلَّتِي صَارَتْ إِلَى إِرْمِيَا مِنْ جِهَةِ كُلِّ ٱلْيَهُودِ ٱلسَّاكِنِينَ فِي أَرْضِ مِصْرَ، ٱلسَّاكِنِينَ فِي مَجْدَلَ وَفِي تَحْفَنْحِيسَ، وَفِي نُوفَ وَفِي أَرْضِ فَتْرُوسَ قَائِلَةً: ١ 1
Ko e lea ʻaia naʻe hoko kia Selemaia ki he kau Siu kotoa pē ʻoku nofo ʻi he fonua ko ʻIsipite, pea ʻi Mikitoli, mo Tapanesi, mo Nofe, pea mo e ngaahi potu ʻo Patalosi, ʻo pehē,
«هَكَذَا قَالَ رَبُّ ٱلْجُنُودِ إِلَهُ إِسْرَائِيلَ: أَنْتُمْ رَأَيْتُمْ كُلَّ ٱلشَّرِّ ٱلَّذِي جَلَبْتُهُ عَلَى أُورُشَلِيمَ، وَعَلَى كُلِّ مُدُنِ يَهُوذَا، فَهَا هِيَ خَرِبَةٌ هَذَا ٱلْيَوْمَ وَلَيْسَ فِيهَا سَاكِنٌ، ٢ 2
“ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli; ‘Kuo mou mamata ki he kovi kotoa pē kuo u ʻomi ki Selūsalema, pea mo e ngaahi kolo ʻo Siuta; pea vakai, kuo nau lala ʻi he ʻaho ni, pea ʻoku ʻikai nofo ai ha tangata,
مِنْ أَجْلِ شَرِّهِمِ ٱلَّذِي فَعَلُوهُ لِيُغِيظُونِي، إِذْ ذَهَبُوا لِيُبَخِّرُوا وَيَعْبُدُوا آلِهَةً أُخْرَى لَمْ يَعْرِفُوهَا هُمْ وَلَا أَنْتُمْ وَلَا آبَاؤُكُمْ. ٣ 3
Koeʻuhi ko ʻenau angahala ʻaia naʻa nau fai ke fakatupu ai ʻeku tuputāmaki, ko e meʻa ʻi heʻenau tutu ʻae meʻa namu kakala, pea tauhi ki he ngaahi ʻotua kehe, ʻaia naʻe ʻikai te nau ʻilo, ʻekinautolu, pe ko kimoutolu, pe ko hoʻomou ngaahi tamai.
فَأَرْسَلْتُ إِلَيْكُمْ كُلَّ عَبِيدِي ٱلْأَنْبِيَاءِ مُبَكِّرًا وَمُرْسِلًا قَائِلًا: لَا تَفْعَلُوا أَمْرَ هَذَا ٱلرِّجْسِ ٱلَّذِي أَبْغَضْتُهُ. ٤ 4
Ko ia naʻaku fekau ai kiate kimoutolu, ʻeku kau tamaioʻeiki ko e kau palōfita, ʻo tuʻu hengihengi hake pe ʻo fekauʻi ʻakinautolu, ʻo pehē, “ʻOiauē, ʻoua naʻa fai ʻae meʻa fakalielia ni ʻaia ʻoku ou fehiʻa ki ai.”
فَلَمْ يَسْمَعُوا وَلَا أَمَالُوا أُذْنَهُمْ لِيَرْجِعُوا عَنْ شَرِّهِمْ فَلَا يُبَخِّرُوا لِآلِهَةٍ أُخْرَى. ٥ 5
Ka naʻe ʻikai te nau tokanga, pe fakafanongo honau telinga ke tafoki mei heʻenau angahala, ke ʻoua naʻa tutu ʻae meʻa namu kakala ki he ngaahi ʻotua kehe.
فَٱنْسَكَبَ غَيْظِي وَغَضَبِي، وَٱشْتَعَلَا في مُدُنِ يَهُوذَا وَفِي شَوَارِعِ أُورُشَلِيمَ، فَصَارَتْ خَرِبَةً مُقْفِرَةً كَهَذَا ٱلْيَوْمِ. ٦ 6
Ko ia naʻe lilingi atu ai hoku houhau mo ʻeku tuʻutāmaki, pea naʻe tutu ia ʻi he ngaahi kolo ʻo Siuta mo e ngaahi hala ʻo Selūsalema; pea kuo lala mo liʻaki ia, ʻo hangē ko e ʻaho ni.’
فَٱلْآنَ هَكَذَا قَالَ ٱلرَّبُّ إِلَهُ ٱلْجُنُودِ، إِلَهُ إِسْرَائِيلَ: لِمَاذَا أَنْتُمْ فَاعِلُونَ شَرًّا عَظِيمًا ضِدَّ أَنْفُسِكُمْ لِٱنْقِرَاضِكُمْ رِجَالًا وَنِسَاءً أَطْفَالًا وَرُضَّعًا مِنْ وَسْطِ يَهُوذَا وَلَا تَبْقَى لَكُمْ بَقِيَّةٌ؟ ٧ 7
“Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova, ko e ʻOtua ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli; Ko e hā ʻoku mou fai ai ʻae kovi lahi ni ki homou laumālie, ke tuʻusi ai meiate kimoutolu ʻae tangata mo e fefine, ʻae tamasiʻi mo e kei huhu, ʻi Siuta, ke ʻoua naʻa toe ha taha ʻiate kimoutolu;
لِإِغَاظَتِي بِأَعْمَالِ أَيَادِيكُمْ، إِذْ تُبَخِّرُونَ لِآلِهَةٍ أُخْرَى فِي أَرْضِ مِصْرَ ٱلَّتِي أَتَيْتُمْ إِلَيْهَا لِتَتَغَرَّبُوا فِيهَا، لِكَيْ تَنْقَرِضُوا وَلِكَيْ تَصِيرُوا لَعْنَةً وَعَارًا بَيْنَ كُلِّ أُمَمِ ٱلْأَرْضِ. ٨ 8
Ko e meʻa ʻi hoʻomou fakahouhau ʻaki au ʻae ngaahi ngāue ʻa homou nima, ʻi he tutu ʻae meʻa namu kakala ki he ngaahi ʻotua kehe ʻi he fonua ko ʻIsipite, ʻaia naʻa mou ʻalu ke nofo ki ai, koeʻuhi ke mou kapusi ʻakimoutolu, pea te mou hoko ko e fakamalaʻia mo e ongoongo kovi ki he ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻo māmani?
هَلْ نَسِيتُمْ شُرُورَ آبَائِكُمْ وَشُرُورَ مُلُوكِ يَهُوذَا وَشُرُورَ نِسَائِهِمْ، وَشُرُورَكُمْ وَشُرُورَ نِسَائِكُمُ ٱلَّتِي فُعِلَتْ فِي أَرْضِ يَهُوذَا وَفِي شَوَارِعِ أُورُشَلِيمَ؟ ٩ 9
Kuo ngalo ʻiate kimoutolu ʻae ngaahi angahala ʻa hoʻomou ngaahi tamai, mo e angahala ʻae ngaahi tuʻi ʻo Siuta, mo e angahala ʻa honau ngaahi uaifi, mo hoʻomou angahala ʻamoutolu, mo e angahala ʻa homou uaifi, ʻaia kuo nau fai ʻi he fonua ʻo Siuta, pea ʻi he ngaahi hala ʻo Selūsalema?
لَمْ يُذَلُّوا إِلَى هَذَا ٱلْيَوْمِ، وَلَا خَافُوا وَلَا سَلَكُوا فِي شَرِيعَتِي وَفَرَائِضِي ٱلَّتِي جَعَلْتُهَا أَمَامَكُمْ وَأَمَامَ آبَائِكُمْ. ١٠ 10
Pea ʻoku ʻikai fakavaivaiʻi ʻakinautolu ʻo aʻu ki he ʻaho ni, pea ʻoku ʻikai te nau manavahē, pe ʻeveʻeva ʻi heʻeku fono, mo ʻeku ngaahi tuʻutuʻuni, ʻaia kuo u tuku ʻi honau ʻao, pea mo e ʻao ʻo ʻenau ngaahi tamai.’
«لِذَلِكَ هَكَذَا قَالَ رَبُّ ٱلْجُنُودِ إِلَهُ إِسْرَائِيلَ: هَأَنَذَا أَجْعَلُ وَجْهِي عَلَيْكُمْ لِلشَّرِّ، وَلِأَقْرِضَ كُلَّ يَهُوذَا. ١١ 11
“Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli; Vakai, te u fakahangatonu atu hoku fofonga kiate kimoutolu ki he kovi, pea ke motuhi ʻa Siuta kotoa pē.
وَآخُذُ بَقِيَّةَ يَهُوذَا ٱلَّذِينَ جَعَلُوا وُجُوهَهُمْ لِلدُّخُولِ إِلَى أَرْضِ مِصْرَ لِيَتَغَرَّبُوا هُنَاكَ، فَيَفْنَوْنَ كُلُّهُمْ فِي أَرْضِ مِصْرَ. يَسْقُطُونَ بِٱلسَّيْفِ وَبِالْجُوعِ. يَفْنَوْنَ مِنَ ٱلصَّغِيرِ إِلَى ٱلْكَبِيرِ بِٱلسَّيْفِ وَٱلْجُوعِ. يَمُوتُونَ وَيَصِيرُونَ حَلْفًا وَدَهَشًا وَلَعْنَةً وَعَارًا. ١٢ 12
Pea te u ʻave ʻae toenga ʻo Siuta, ko kinautolu kuo fakahangatonu atu honau mata ke ʻalu ki he fonua ko ʻIsipite ke ʻāunofo ai, pea te nau tō ʻi he fonua ko ʻIsipite pea ʻe ʻauha kotoa pē; ʻio, ʻe fakaʻauha ʻakinautolu ʻaki ʻae heletā pea mo e honge: te nau mate ʻi he heletā mo e honge, ʻo fai mei he iiki ʻo aʻu ki he lalahi: pea te nau hoko ko e fehiʻanekina, mo e fakaofo, mo e fakamalaʻia, pea mo e ongoongo kovi.
وَأُعَاقِبُ ٱلَّذِينَ يَسْكُنُونَ فِي أَرْضِ مِصْرَ، كَمَا عَاقَبْتُ أُورُشَلِيمَ بِٱلسَّيْفِ وَٱلْجُوعِ وَٱلْوَبَإِ. ١٣ 13
He te u tautea ʻakinautolu ʻoku nofo ʻi he fonua ko ʻIsipite, ʻo hangē ko ʻeku tautea ʻa Selūsalema, ʻaki ʻae heletā, mo e honge, pea mo e mahaki fakaʻauha:
وَلَا يَكُونُ نَاجٍ وَلَا بَاقٍ لِبَقِيَّةِ يَهُوذَا ٱلْآتِينَ لِيَتَغَرَّبُوا هُنَاكَ فِي أَرْضِ مِصْرَ، لِيَرْجِعُوا إِلَى أَرْضِ يَهُوذَا ٱلَّتِي يَشْتَاقُونَ إِلَى ٱلرُّجُوعِ لِأَجْلِ ٱلسَّكَنِ فِيهَا، لِأَنَّهُ لَا يَرْجِعُ مِنْهُمْ إِلَّا ٱلْمُنْفَلِتُونَ». ١٤ 14
Koeʻuhi ke ʻoua naʻa hao pe toe ha taha ʻi he toenga ʻo Siuta, ʻaia kuo ʻalu ki he fonua ko ʻIsipite ke ʻāunofo ai, pe te ne toe foki ki he fonua ko Siuta, ʻaia ʻoku nau fie foki ke nofo ai: ka ko e tokosiʻi pe ʻe hola te nau foki mai.’”
فَأَجَابَ إِرْمِيَا كُلُّ ٱلرِّجَالِ ٱلَّذِينَ عَرَفُوا أَنَّ نِسَاءَهُمْ يُبَخِّرْنَ لِآلِهَةٍ أُخْرَى، وَكُلُّ ٱلنِّسَاءِ ٱلْوَاقِفَاتِ، مَحْفَلٌ كَبِيرٌ، وَكُلُّ ٱلشَّعْبِ ٱلسَّاكِنِ فِي أَرْضِ مِصْرَ فِي فَتْرُوسَ قَائِلِينَ: ١٥ 15
Pea ko e kau tangata kotoa pē kuo ʻilo kuo tutu ʻe honau ngaahi uaifi ʻae meʻa namu kakala ki he ngaahi ʻotua kehe, pea mo e kau fefine kotoa pē naʻe tutuʻu ai, ko e tokolahi, ʻio, ko e kakai kotoa pē ʻoku nofo ki he fonua ko ʻIsipite, ʻi Patalosi, naʻa nau tali kia Selemaia, ʻo pehē,
«إِنَّنَا لَا نَسْمَعُ لَكَ ٱلْكَلِمَةَ ٱلَّتِي كَلَّمْتَنَا بِهَا بِٱسْمِ ٱلرَّبِّ، ١٦ 16
“Ko e meʻa ʻi he lea kuo ke lea ʻaki kiate kimautolu ʻi he huafa ʻo Sihova, ʻe ʻikai te mau fanongo kiate koe.
بَلْ سَنَعْمَلُ كُلَّ أَمْرٍ خَرَجَ مِنْ فَمِنَا، فَنُبَخِّرُ لِمَلِكَةِ ٱلسَّمَاوَاتِ، وَنَسْكُبُ لَهَا سَكَائِبَ. كَمَا فَعَلْنَا نَحْنُ وَآبَاؤُنَا وَمُلُوكُنَا وَرُؤَسَاؤُنَا فِي أَرْضِ يَهُوذَا وَفِي شَوَارِعِ أُورُشَلِيمَ، فَشَبِعْنَا خُبْزًا وَكُنَّا بِخَيْرٍ وَلَمْ نَرَ شَرًّا. ١٧ 17
Ka te mau fai moʻoni ki he meʻa kotoa pē kuo ʻalu atu ʻi homau ngutu, ke tutu ʻae meʻa namu kakala ki he ʻeiki fefine ʻoe langi, pea lilingi ʻemau feilaulau inu kiate ia, ʻo hangē ko ia naʻa mau fai, ʻakimautolu mo ʻemau ngaahi tamai, mo homau ngaahi tuʻi, mo homau houʻeiki, ʻi he ngaahi kolo ʻo Siuta, pea ʻi he ngaahi hala ʻo Selūsalema: he naʻa mau maʻu ai ʻae meʻakai lahi, pea naʻa mau lelei, pea ʻikai mamata ki he kovi.
وَلَكِنْ مِنْ حِينَ كَفَفْنَا عَنِ ٱلتَّبْخِيرِ لِمَلِكَةِ ٱلسَّمَاوَاتِ وَسَكْبِ سَكَائِبَ لَهَا، ٱحْتَجْنَا إِلَى كُلٍّ، وَفَنِينَا بِٱلسَّيْفِ وَٱلْجُوعِ. ١٨ 18
Kae talu ʻemau tuku ʻemau tutu meʻa namu kakala ki he ʻeiki fefine ʻoe langi, pea mo ʻemau lilingi feilaulau inu kiate ia, kuo mau masiva ʻi he ngaahi meʻa kotoa pē, pea kuo fakaʻauha ʻakimautolu ʻaki ʻae heletā, pea mo e honge.
وَإِذْ كُنَّا نُبَخِّرُ لِمَلِكَةِ ٱلسَّمَاوَاتِ وَنَسْكُبُ لَهَا سَكَائِبَ، فَهَلْ بِدُونِ رِجَالِنَا كُنَّا نَصْنَعُ لَهَا كَعْكًا لِنَعْبُدَهَا وَنَسْكُبُ لَهَا ٱلسَّكَائِبَ؟». ١٩ 19
“Pea ʻi he ʻemau tutu ʻae meʻa namu kakala ki he ʻeiki fefine ʻoe langi, pea lilingi ʻae ngaahi feilaulau inu kiate ia, naʻa mau ngaohi ʻae mā maʻana, pea hū ki ai, mo lilingi ʻae ngaahi feilaulau inu kiate ia, taʻehamau kau tangata?”
فَكَلَّمَ إِرْمِيَا كُلَّ ٱلشَّعْبِ، ٱلرِّجَالَ وَٱلنِّسَاءَ وَكُلَّ ٱلشَّعْبِ ٱلَّذِينَ جَاوَبُوهُ بِهَذَا ٱلْكَلَامِ قَائِلًا: ٢٠ 20
Pea naʻe toki pehē ʻe Selemaia ki he kakai kotoa pē, ki he kau tangata, mo e kau fefine, pea mo e kakai kotoa pē naʻe tali ʻaki ʻae lea ko ia, ʻo pehē,
«أَلَيْسَ ٱلْبَخُورُ ٱلَّذِي بَخَّرْتُمُوهُ فِي مُدُنِ يَهُوذَا وَفِي شَوَارِعِ أُورُشَلِيمَ، أَنْتُمْ وَآبَاؤُكُمْ وَمُلُوكُكُمْ وَرُؤَسَاؤُكُمْ وَشَعْبُ ٱلْأَرْضِ، هُوَ ٱلَّذِي ذَكَرَهُ ٱلرَّبُّ وَصَعِدَ عَلَى قَلْبِهِ. ٢١ 21
“Ko e meʻa namu kakala ʻaia kuo mou tutu ʻi he ngaahi kolo ʻo Siuta, pea ʻi he ngaahi hala ʻo Selūsalema, ʻakimoutolu, mo hoʻomou ngaahi tamai, mo homou ngaahi tuʻi, pea mo homou houʻeiki, pea mo e kakai ʻoe fonua, ʻikai naʻe manatu ʻa Sihova ki ai, pea ʻikai naʻe hoko ia ki hono finangalo?
وَلَمْ يَسْتَطِعِ ٱلرَّبُّ أَنْ يَحْتَمِلَ بَعْدُ مِنْ أَجْلِ شَرِّ أَعْمَالِكُمْ، مِنْ أَجْلِ ٱلرَّجَاسَاتِ ٱلَّتِي فَعَلْتُمْ، فَصَارَتْ أَرْضُكُمْ خَرِبَةً وَدَهَشًا وَلَعْنَةً بِلَا سَاكِنٍ كَهَذَا ٱلْيَوْمِ. ٢٢ 22
Ko ia naʻe ʻikai toe faʻa kātaki ʻa Sihova, koeʻuhi ko e kovi ʻa hoʻomou ngaahi faianga, pea koeʻuhi ko e ngaahi meʻa fakalielia kuo mou fai; ko ia kuo lala ai homou fonua, pea ko e meʻa fakaofo, pea ko e malaʻia, pea taʻehanokakai, ʻo hangē ko ia ʻi he ʻaho ni.
مِنْ أَجْلِ أَنَّكُمْ قَدْ بَخَّرْتُمْ وَأَخْطَأْتُمْ إِلَى ٱلرَّبِّ، وَلَمْ تَسْمَعُوا لِصَوْتِ ٱلرَّبِّ، وَلَمْ تَسْلُكُوا فِي شَرِيعَتِهِ وَفَرَائِضِهِ وَشَهَادَاتِهِ مِنْ أَجِلِ ذَلِكُمْ قَدْ أَصَابَكُمْ هَذَا ٱلشَّرُّ كَهَذَا ٱلْيَوْمِ». ٢٣ 23
Koeʻuhi kuo mou tutu ʻae meʻa namu kakala, pea koeʻuhi kuo mou angahala kia Sihova, pea ʻikai talangofua ki he leʻo ʻo Sihova, pe ʻeveʻeva ʻi heʻene ngaahi fono, pe ʻi heʻene ngaahi tuʻutuʻuni, pe ʻi heʻene ngaahi fakamoʻoni; ko ia kuo hoko ai ʻae kovi ni kiate kimoutolu, ʻo hangē ko e ʻaho ni.”
ثُمَّ قَالَ إِرْمِيَا لِكُلِّ ٱلشَّعْبِ وَلِكُلِّ ٱلنِّسَاءِ: «ٱسْمَعُوا كَلِمَةَ ٱلرَّبِّ يَا جَمِيعَ يَهُوذَا ٱلَّذِينَ فِي أَرْضِ مِصْرَ. ٢٤ 24
Naʻe lea foki ʻa Selemaia, ki he kakai kotoa pē, mo e kau fefine kotoa pē, “Fanongo ki he folofola ʻa Sihova, ʻa Siuta kotoa pē ʻoku ʻi he fonua ko ʻIsipite:
هَكَذَا تَكَلَّمَ رَبُّ ٱلْجُنُودِ إِلَهُ إِسْرَائِيلَ قَائِلًا: أَنْتُمْ وَنِسَاؤُكُمْ تَكَلَّمْتُمْ بِفَمِكُمْ وَأَكْمَلْتُمْ بِأَيَادِيكُمْ قَائِلِينَ: إِنَّنَا إِنَّمَا نُتَمِّمُ نُذُورَنَا ٱلَّتِي نَذَرْنَاهَا، أَنْ نُبَخِّرَ لِمَلِكَةِ ٱلسَّمَاوَاتِ وَنَسْكُبُ لَهَا سَكَائِبَ، فَإِنَّهُنَّ يُقِمْنَ نُذُورَكُمْ، وَيُتَمِّمْنَ نُذُورَكُمْ. ٢٥ 25
‌ʻOku folofola ʻa Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻo pehē, ‘Kuo lea ʻaki homou ngutu ʻomoutolu mo homou ngaahi uaifi, pea fakamoʻoni ʻaki homou nima, ʻo pehē, “Te mau fakamoʻoni ʻemau ngaahi fuakava ʻaia kuo mau fuakava ʻaki ke tutu ʻae meʻa namu kakala ki he ʻeiki fefine ʻoe langi, pea te mau lilingi ʻemau ngaahi feilaulau inu kiate ia:” “‘Ko e moʻoni te mou fakahoko ʻa hoʻomou ngaahi fuakava, ko e moʻoni te mou fakamoʻoni ʻa hoʻomou ngaahi fuakava.
لِذَلِكَ ٱسْمَعُوا كَلِمَةَ ٱلرَّبِّ يَاجَمِيعَ يَهُوذَا ٱلسَّاكِنِينَ فِي أَرْضِ مِصْرَ: هَأَنَذَا قَدْ حَلَفْتُ بِٱسْمِي ٱلْعَظِيمِ، قَالَ ٱلرَّبُّ، إِنَّ ٱسْمِي لَنْ يُسَمَّى بَعْدُ بِفَمِ إِنْسَانٍ مَّا مِنْ يَهُوذَا فِي كُلِّ أَرْضِ مِصْرَ قَائِلًا: حَيٌّ ٱلسَّيِّدُ ٱلرَّبُّ. ٢٦ 26
“Ko ia mou fanongo ki he folofola ʻa Sihova, ʻa Siuta kotoa pē ʻoku nofo ʻi he fonua ko ʻIsipite; Vakai, kuo u fuakava ʻi hoku huafa lahi, ʻoku pehē ʻe Sihova, koeʻuhi ke ʻoua naʻa toe takua hoku huafa ʻe he ngutu ʻo ha tangata ʻo Siuta ʻi he fonua kotoa pē ʻo ʻIsipite, ʻo pehē, “ʻOku moʻui ʻae ʻEiki ko Sihova.’
هَأَنَذَا أَسْهَرُ عَلَيْهِمْ لِلشَّرِّ لَا لِلْخَيْرِ، فَيَفْنَى كُلُّ رِجَالِ يَهُوذَا ٱلَّذِينَ فِي أَرْضِ مِصْرَ بِٱلسَّيْفِ وَٱلْجُوعِ حَتَّى يَتَلَاشَوْا. ٢٧ 27
Vakai, te u leʻohi ʻaki ʻakinautolu ʻae kovi, kae ʻikai ha lelei: pea ʻe fakaʻauha ʻae kau tangata kotoa pē ʻo Siuta, ʻoku ʻi he fonua ko ʻIsipite ʻaki ʻae heletā, mo e honge, ke ʻoua ke ʻosi ʻakinautolu.
وَٱلنَّاجُونَ مِنَ ٱلسَّيْفِ يَرْجِعُونَ مِنْ أَرْضِ مِصْرَ إِلَى أَرْضِ يَهُوذَا نَفَرًا قَلِيلًا، فَيَعْلَمُ كُلُّ بَقِيَّةِ يَهُوذَا ٱلَّذِينَ أَتُوْا إِلَى أَرْضِ مِصْرَ لِيَتَغَرَّبُوا فِيهَا، كَلِمَةَ أَيِّنَا تَقُومُ. ٢٨ 28
Ka ko e tokosiʻi pe ʻe hao mei he heletā pea liliu mai mei he fonua ko ʻIsipite ki he fonua ko Siuta, pea ʻe ʻilo ʻe he toenga kakai kotoa pē ʻo Siuta kuo ʻalu ki he fonua ko ʻIsipite ke ʻāunofo ʻi ai, pe ko e lea ʻa hai ʻe tuʻumaʻu, ʻaʻaku, pe ʻanautolu.”
«وَهَذِهِ هِيَ ٱلْعَلَامَةُ لَكُمْ، يَقُولُ ٱلرَّبُّ، إِنِّي أُعَاقِبُكُمْ فِي هَذَا ٱلْمَوْضِعِ، لِتَعْلَمُوا أَنَّهُ لَا بُدَّ أَنْ يَقُومَ كَلَامِي عَلَيْكُمْ لِلشَّرِّ. ٢٩ 29
“Pea ʻoku pehē ʻe Sihova, ‘Ko e fakaʻilonga eni kiate kimoutolu, te u tautea ʻakimoutolu ʻi he potu ni, koeʻuhi ke mou ʻilo ʻoku moʻoni ʻe tuʻumaʻu ʻeku ngaahi lea kiate kimoutolu ke mou kovi ai:’
هَكَذَا قَالَ ٱلرَّبُّ: هَأَنَذَا أَدْفَعُ فِرْعَوْنَ حَفْرَعَ مَلِكَ مِصْرَ لِيَدِ أَعْدَائِهِ وَلِيَدِ طَالِبِي نَفْسِهِ، كَمَا دَفَعْتُ صِدْقِيَّا مَلِكَ يَهُوذَا لِيَدِ نَبُوخَذْرَاصَّرَ مَلِكِ بَابِلَ عَدُوِّهِ وَطَالِبِ نَفْسِهِ». ٣٠ 30
‌ʻOku pehē ʻe Sihova; ‘Vakai, Te u tukuange ʻa Felo-Hofala ko e tuʻi ʻo ʻIsipite ki he nima ʻo hono ngaahi fili, pea ki honau nima ʻoku kumi ki heʻene moʻui, ʻo hangē ko ʻeku tuku ʻa Setikia ko e tuʻi ʻo Siuta ki he nima ʻo Nepukanesa ko e tuʻi ʻo Papilone, ko hono fili, ʻaia naʻe kumi ki heʻene moʻui.”’

< إِرْمِيَا 44 >